Na ubytovně ve sportovním areálu Spartaku Polička, která shodou okolností stojí jen několik desítek metrů od policejní uzávěry silnice vedoucí kole areálu Poličských strojíren, bylo dnes ráno sedm evakuovaných obyvatel. Dva muži odešli, podle správce areálu, brzy ráno do práce. Na ubytovně zůstala tříčlenná rodina s malou holčičkou a muž středního věku. Pro jeho nemocnou matku, která byla evakuovaná s ním, ale musela kolem půl jedné v noci přijet rychlá záchranná služba poté, co utrpěla astmatický záchvat.

Otec od rodiny, který si přál zůstat v anonymitě, protože pracuje v Poličských strojírnách, je přímým svědkem výbuchu.

„Já jsem byl v práci. Všechny nás vyhodili ven. Všechno to bylo takové chaotické. Všecko se to začalo zmateně míhat, pořád rány, jedna rána za druhou. Hasiči do toho a teď to bouchlo do hasičů. Všechna tři auta se tam naštosovala, že půjdou hasit a tak to rozbalovala a přímo to bouchlo do nich, všechno, celej barák do nich bouchnul. Hasiči jsou prostě úžasní chlapi a jsou to velcí frajeři. Šli do toho, nevím jestli bez hlavě nebo s hlavou, chtěli zachránit, prostě to uhasit, netušili, co s stane, jsou to fakt skvělí chlapi. Byl jsem 50 metrů od toho. Byl to zážitek, sice nepříjemný. To nebyla malá rána, zvlášť když jste u toho tak blízko. Mě to odneslo dva metry. Prý nadskočil barák," svěřil se svými zážitky.

FOTO A VIDEO ZE ZÁSAHU ZÁCHRANÁŘŮ NAJDETE ZDE

Jeho žena jej doplnila: „Pro nás je to nová zkušenost. Bydlíme tady teprve dva roky. Jsme nově přistěhovaní. My jsme si zvykli, většinou tam v té jámě dělají výbuchy. První dny jsem se vždycky lekla, co se děje, co to bouchá. Ráno nic, ale až ta velká rána, tak jsem mu hned volala, co se děje. Byl to hnusný zážitek, víte, jak jsem se bála v té první chvíli… Na naší straně domu nadskočila podlaha," vylíčila pocity, které zažívala.

O evakuaci obyvatel čtěte také ZDE

Okna se třásla

Pavel, další z evakuovaných, který zde žije už třiatřicet let, vzpomínal na výbuch, ke kterému došlo před necelými dvěma roky: „Tehdy tam taky řachnul sklad. Výbuch v roce 2015 si pamatuji akorát já, ale nic konkrétního. Je to už dva roky. Evakuace tenkrát nebyla potřeba. Úplně nás to nepřekvapilo, na ty rány je tam člověk už tak nějak zvyklý. Až se nám okna třepala. Strach ale ani nemáme. Lítaly záchranky, vrtulník, hasiči… To včera asi musel někdo nedodržet bezpečnost práce," míní.

Více čtěte: Poslední exploze se ozvala večer, do Poličky přijela obrněná technika z Vrbětic

Na dotaz, co by mohlo být příčinou výbuchu, nechtěl mladší muž nijak spekulovat. „Ale to ne, o tom mluvit nechci. Je to věcí firmy. Já nechci nikomu nic říkat, máme mlčenlivost. Myslím, že je to bezpečné tam pracovat, prostě děláte s municí, tak si musíte dávat pozor. Musíte dodržovat podmínky, které vám tam dají, máte školení, člověk si to musí uvědomit, že dělá s municí. Když by se tam dělalo, to co se tam má dělat, kdyby to tam lidi nehonili, kdyby nespěchali, nevymýšleli nové a nové způsoby, tak by se to taky asi nestalo," sdělil.

Problémy s astmatem

Pokud jde samotnou evakuaci, nebyla podle Pavla zcela bezproblémová. „O půl páté přišli, že se do hodiny máme připravit, sbalit si věci. Jenomže byl problém s odvozem. Mamka má zdravotní problémy a musela by jít až někam na zastávku, takže pro nás přijeli hasiči s dodávkou, zastavili u domu a svezli nás až sem. Soused vůbec nechtěl odejít, nechal tam psa," řekl Deníku. Další potíže nastaly, když jeho matka uprostřed noci utrpěla astmatický záchvat.

„Já snesu všecko, akorát že mamka má problémy s dýcháním jako astmatička, tak se jí tady spalo špatně. Je zde cítít plíseň. Mamka je v nemocnici, špatně se jí dýchalo, tak jsem jí musel v o půl jedné v noci volat záchranku. I lékařka říkala, že je tady cítit plíseň," vylíčil.

Čtěte také: Výbuch v Poličských strojírnách si vybral daň i na záchranářích. Zraněni jsou čtyři hasiči, odnesla to i technika

Svoje zážitky z evakuace připojila i mladá žena, „V šest hodin jsem jela s dcerou z nákupu a už mně nepustili domů. Nemohli jsme vůbec nikam," postěžovala si.

Radnice pomohla

Přístup vedení města ale všichni shodně chválí, snad až na nedostatek informací. „Řekl jsem, že nemám možnost nikam jít, že mám tady nemocného psa, z města mi sami přinesli výpomoc. Ze strany města to funguje dobře. Informace ale zatím žádné nemáme," uvedl Pavel. Radnice se postarala i o mladou rodinu. „Ráno přišla paní ze sociálky a řekla, že budou vědět odpoledne víc, takže nám dají vědět," uvedl otec. Oba by se chtěli co nejdříve vrátit domů, nejlépe ještě dnes odpoledne.

O tom, že by se kvůli aktuálnímu neštěstí ve strojírnách, odstěhovali, nikdo z evakuovaných neuvažuje. „O tom, že bysme se přestěhovali, neuvažujeme. To nemá cenu. Strach tam je nějaký podvědomý," popsal svoje pocity mladší z mužů. „Spíš by změnil práci,kdyby to něj nějak psychicky dolehlo," dodává jeho žena.