VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ŘÁDKY DŮVĚRY: Co se má stát, stane se

Východní Čechy - Každý pátek zveřejňujeme v tištěném Deníku příběhy čtenářů, kteří se chtějí podělit o radost i smutek. Nyní přinášíme další z vašich dopisů. Pokud máte chuť, napište nám svoje zážitky.

27.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh vbrzku zveřejníme.

My stále prožíváme smrt syna

Reakce na dopis paní Lídy zveřejněný dne 4. února 2011

Milá Lído, podobný příběh jsem prožívala i já s manželem před deseti lety, stále to bolí a nedá se zapomenout.

Ale musíme žít, máme ještě dceru, která je rozvedená a žije s přítelem, má dvě děti z prvního manželství a jedno s přítelem. Žijeme pro ni a tři vnoučata.

Vy se musíte vzpamatovat, a ne si stále klást otázku proč, proč, proč zrovna já. Nelze na tuto otázku odpovědět, neboť takových příhod se stalo více lidem a všichni si kladou otázku proč.

Tam nahoře potřebují i mladé lidi a také, aby i ti druzí viděli, že vše se musí vydržet. I takové trápení zvládnout a být silní. Když někdo řekne, že by to nepřežil, že by se zastřelil – to je špatně. Ať zkusí to, co my, uvěří, že vše musí vydržet, proto mějte nějaké koníčky anebo přátele - ať na to stále nemyslíte. Co se má stát, stane se a nikdo tomu nezabrání. Je to osud člověka.

Teď k tomu mému příběhu - jednou v neděli jsme šli k večeru na procházku a náš kluk šel běhat jako každý den večer. A v tu neděli už se nevrátil. V pondělí ráno u nás zazvonila policie a sdělila, že kousek za naší zahradou se někdo oběsil. Zda máme syna doma… Manžel odpověděl, že ne, pak s nimi odešel zjistit, zda je to pravda.

Já šla k sousedce a vyprávím jí svůj sen: Jela jsem v autě a za mnou pohřební vůz a v něm můj syn. On na mě hodil deku a řekl mi, ať se nedívám… To se mi zdálo. Sousedka mi na to řekla, že to může být pravda… Nevěřila jsem a šla domů s pláčem.

Když přišel manžel, vše přiznal, že je to pravda. Byl to náš kluk a v tu ránu jsem se zhroutila. Po pěti dnech byl pohřeb, chystala jsem mu oblek. Myslela jsem, že mu ho budu připravovat na svatbu, a ne do rakve…

Dovedete si představit, jak mi bylo, jak jsem to prožívala a stále prožívám? Oběsil se kvůli rozvedené paní, se kterou žil šest let a ona si našla jiného. On se s tím nevyrovnal. Byl slabý a zamilovaný.

Velice s vámi cítím, hlavně hlavu vzhůru, buďte silná, žijte pro lidi, které máte kolem sebe. Oni si tam už žijí svůj život. Živí musí žít s živými, mrtví s mrtvými…

Marie Ř., Suchdol n. O.

Pomáhá mi pejsek

Vážená paní Lído, v sobotních novinách (4. února - pozn. red.) jsem si přečetla váš článek a nedalo mně to, abych na něj neodpověděla.

Mám podobný osud jako vy. Letos to bude osm let, co jsem také přišla o dceru. Ta moje přišla o život rukou vraha. Její vražda nebyla objasněna… pro nedostatek důkazů.

Máte pravdu, celou tu dobu si také říkám - proč? Proč se to stalo právě nám. Byla tak mladá, celý život měla před sebou. Každý den jsem to měla vše před očima, jak se ta celá hrozná věc odehrávala. V té době jsme se soudili o to, abychom vídali vnučku, takže jsem se snažila být v uvozovkách silná. A když skončily soudy, potom se mi zhroutil celý svět. A až potom jsem začala chodit k psychiatrovi. Užívala jsem různé léky, ale v té době jsem si také uvědomila, že nechci prožít zbytek života utlumená. V současné době si je proto beru, jen když je potřeba.

Měla jsem velké štěstí. Mám kolem sebe pár dobrých lidiček, kteří nás někam brali, abychom přišli na jiné myšlenky, ale stejně se člověk vracel domů, kde to na něj padalo. Také to se mnou manžel vydržel a nebylo to leckdy růžové.

Stejně jako vy i my máme syna, kterému v té době bylo 17 roků. Dnes mu bude 25 let a byl to on, kdo mě donutil žít. Ač jsem se na něm provinila tím, že jsem mu v té době nepomohla to peklo nějak přežít a mluvit s ním. Musel velmi rychle dospět.

Také máte pravdu, že se život úplně změnil. Nežijeme tak, jak jsme žili. Poznamenalo nás to všechny.

Mám práci, která je časově náročná, takže tam člověk na chvíli zapomene, ale hlavně jsem si pořídila pejska (vlastně to byl nápad manžela). Neměli jsme se s kým mazlit a toto je úžasná věc. Ten malý tvoreček vás potřebuje a dává vám lásku… Snažím se na sobě pomocí pejska a přátel pracovat, abych ten život jen nedožívala, ale také prožívala. Není to jednoduché. Mám dny dobré a špatné, ale máme přece také syny a nechceme, aby nás viděli jenom utrápené. Vždyť i jim se zhroutil svět a jsou tím poznamenáni, tak se musíme snažit, abychom jim to nezhoršovaly.

Nevím, jaké máte zdravotní problémy a jak vás omezují. Nemůžete si vyčítat, co jste udělali špatně ve výchově. Určitě nic. Psycholožka mě naučila zavírat nějaké věci (myšlenky) do krabiček a neotvírat je. S postupem času se to učíme. Mně také pomáhá o problému s někým mluvit a mám pár lidiček, kteří naslouchají.

Někdy jsou dny, kdy se uzavírám a nechci bojovat, ale zatím se od toho dna odrážím a plavu dál pomocí rodiny, přátel a pejska. Tehdy mně syn řekl: To pro tebe byla jenom dcera celý svět a my s tátou pro tebe neznamenáme nic? Tehdy jsem se rozhodla, že se musím snažit žít a být tady pro ně, že mám je a že jim se stalo to, co mně, a tak jsem se snažila a snažím se pořád. To víte, že to není lehké, bolí to a bude to bolet celý život.

Je tu neustálé PROČ, ale zkuste si najít koníčka nebo někoho, nebo zkusit i napravit vztah s manželem.

Musíme se snažit, abychom pořád něco dělaly a neměly tolik času na přemýšlení. Nemáme to jednoduché a nebudeme mít do konce života, ale musíme se snažit, protože to záleží jenom na nás.

Daly by se o tom psát úplné romány. Možná že pomůže i to, že to někomu řekneme, napíšeme a že to ze sebe dostaneme ven. Tak se mějte hezky v rámci možností a přemýšlejte, jestli by byl pejsek řešení.

Vaše čtenářka Dana

Pár milých a upřímných slov

Obracím se na Řádky důvěry a touto cestou bych se ráda seznámila s upřímným mužem. Nehledám krásu ani bohatství, ale obyčejného a upřímného muže, který by byl oporou ve stáří a já jemu.

Večery jsou dlouhé, myslím si, že ve dvou by to lépe utíkalo. Pár upřímných a milých slov ve stáří a nemoci by přišlo vhod. V životě jsem zažila hodně těžkého až neuvěřitelného. Věřím, že se dočkám lepších a veselejších dnů.

Mám ráda přírodu, zahrádku, cestování, jízdu na kole, památky, ale pohoda v rodině je nade vše. Jsem střední postavy, je mi 60 let. Bydlím na venkově nedaleko Pardubic.

Marie z Pardubicka

Bydlím s rodiči v drážním domku

Vážené Řádky důvěry, chtěl bych najít s vaší pomocí partnerku či ženu rozvedenou s malým děckem a s bytem, která má ráda zvířata, přírodu, cestování, turistiku, hudbu, hrady, zámky, památky, houbaření a ráda se stará i o zahrádku a domácnost.

Teď něco o sobě. Je mi 40 let, měřím 175 cm a vážím 75 kg. Nekouřím a nepiji. Bydlím s rodiči a dvěma sourozenci v drážním domku na Horkách u Staré Paky.

Mezi mé zájmy a koníčky patří chov domácích zvířat, turistika, cestování, příroda, hrady, zámky, památky, ale hlavně mám rád malé děti, které můžu hlídat. Naše sestřenka má malou holčičku a poprosila mě, jestli bych ji nepohlídal. A byla se mnou moc spokojená.

Já jsem svobodný a vůbec mně nevadí, když bude žena rozvedená. Hlavně že ona bude mít ráda mě a já zase ji. Může být ze Dvora Králové, Jilemnice, Semil, Jičína, z Turnova. Může mi poslat svoji fotku a také „malé“.

Byl bych moc rád, kdybych našel někoho takového, i s bytem. Jsem už delší dobu sám. Budu se těšit na odpověď. Adresu a telefon nechávám v redakci.

Petr, Horka

Nechci ještě zůstat sama

Děkuji za Řádky důvěry, do kterých mohu napsat své přání i já.

Uvítala bych dopis od muže, který nehledá bohatství, ale rodinnou pohodu, ve které se může jeden na druhého obrátit. Je mi 64 let. Od chvíle, co mi odešel manžel, žiji sama. Dcery jsou již vdané a mají své zájmy. Uvítala bych dopis od muže, který má jen vážný zájem.

Čtenářka Věra od Pardubic

Nepije, nekouří, je kulturista

Chtěla bych najít partnerku pro svého syna. Je mu 30 let a je stále sám, nepije a nekouří. Jeho koníčkem je kulturistika, plavání, kolo, auto a střelba.

Čtenářka z Chrudimska

Snad se mi jediné přání splní

Vážená redakce! Prosím vás o uveřejnění mého dopisu v Řádkách důvěry.

Jsem vdova 63/165, jsem sama a samotné je mi strašně smutno. Vím, že je takových lidí více. Tak bych si přála, aby mi někdo odepsal.

Mám ráda přírodu, zahrádku, někdy kino, divadlo. Prostě podle možností a domluvy. Mám ráda upřímnost, čestné jednání, jak se věci mají a patří. Budu čekat, že mi odepíše žena nebo muž z okolí Hradce Králové, do 68 let.

Budu doufat, že mi někdo napíše a budeme si rozumět. To je mé jediné přání, snad se mi splní.

Anna, okolo Hradce

Chcete napsat do Řádků důvěry?

Do Řádků důvěry napište vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě tak získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, nebo na e–mail jan.korbel@denik.cz. Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy doručíme.
27.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kavárna POTMĚ v Pardubicích

Pojďte potmě do kavárny!

Frekventovaná křižovatka u bývalého Domu služeb v Pardubicích.

Oprava zavře část frekventované křižovatky

Centrum Veská získalo nové přístroje pro nemocné děti

Veská – Těžce nemocným dětem, o které pečuje zdravotní oddělení Dětského centra Veská, slouží nový generátor kyslíku, inhalátor a odsávačka. 

Architekti chystají opravu Zámečku

Pardubice – Přímo u Památníku Zámeček se včera uskutečnil workshop pro osm uchazečů o nejlepší návrh na rekonstrukci této památky.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Skvosty Metalexu. Tato česká firma stavěla skvělá auta, i za socialismu

Metalex, společnost později známá jako MTX, si za více než čtyřicet let vydobyl zvláštní místo v historii českého motorsportu a automobilového průmyslu. Za socialismu v tomto podniku vznikla řada podivuhodných aut, krátce po revoluci se firma zase proslavila přestavbou škodovek na kabriolety.  Dokonce postavila i supersport.

Martin Věchet odpískal festival v Mladých Bukách

Mladé Buky - Festival Trutnoff se ani v menší variantě takzvané Zahradní slavnosti letos neuskuteční.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies