Český prezident MILOŠ ZEMAN ve středu ukončil svou třetí návštěvu Pardubického kraje v nově opraveném hotelu Slavia na náměstí Míru ve Svitavách. Tentokrát se podíval především do východní části kraje. Podle hejtmana Martina Netolického už český prezident viděl skoro celý region, proto od něj hlava státu dostala symbolický perníkový klíč.

„Snad do konce svého funkčního období splním svůj slib a navštívím všechna města nad pět tisíc obyvatel. Pokud vím, tak v Pardubickém kraji mi zbývají ještě třeba Králíky, Litomyšl či Polička," řekl Miloš Zeman.

Po nástupu do funkce jste řekl, že jednou ročně navštívíte všechny kraje. V Pardubickém kraji jste ale letos již podruhé. Je to náhoda, nebo se vám tady tak zalíbilo?
Abych byl zcela upřímný, tak je to spíše shoda náhod. Pardubickému kraji jsem totiž jednu návštěvu zrušil, jelikož jsem byl v té době v Číně. Proto jsem nyní to tempo trochu urychlil. Ale v celém Pardubickém kraji se mi samozřejmě líbí.

A co vás tady nejvíce zaujalo při vaší třetí návštěvě?
Jsem rád, že tady klesla nezaměstnanost, a to i v oblastech, kde byla nadprůměrně vysoká. Zvýšil se také počet nabízených pracovních míst, což zákonitě povede k tlaku na růst mezd. Velmi mě také potěšilo poklepání základního kamene podniku Ina ve Svitavách. Ten bude totiž zaměstnávat asi tisíc lidí. Cítil jsem se ale tak trochu jako někdo, kdo se chlubí cizím peřím, jelikož na otevření tohoto podniku má kromě starosty Svitav a hejtmana Pardubického kraje velkou zásluhu také premiér Bohuslav Sobotka.

Při své lednové návštěvě jste říkal, že hlavním tématem kraje je splavnění Labe. Nedávno ovšem Nejvyšší správní soud zrušil výjimku z ochrany ohrožených druhů. Stále věříte, že se tento kontroverzní projekt podaří v dohledné době realizovat?
Narážím na aktivity ekologických organizací prakticky v každém kraji, ten Pardubický není výjimkou. Já si opravdu myslím, že splavnění Labe do Pardubic a vybudování zdymadla v Přelouči je investice, která by se vyplatila. Při vší úctě k motýlům, kteří v těch místech žijí. Kdyby za Jakuba Krčína byl Nejvyšší správní soud, možná by nevybudoval soustavu rybníků v jižních Čechách.


Na setkání s krajskými zastupiteli a starosty jste kraj kritizoval za nedostatečnou bytovou výstavbu. Je to věc, se kterou mohou krajští politici něco dělat?
Jestliže teď přijde třeba do Svitav firma Ina a zaměstná tisíc lidí, tak to podnítí bytovou výstavbu. Ale vždycky je potřeba začít investicí. Každá investice totiž za sebou táhne řetěz takzvaných vyvolaných investic a jednou z nich je právě bytová výstavba. („Bytová výstavba je ale především záležitostí místních samospráv, kraj v tom nemá tolik kompetencí. Samosprávám ovšem rádi pomůžeme," dodává k tématu hejtman Martin Netolický.)

Jaká byla atmosféra vaší nynější cesty? V lednu byla situace trochu vyostřená, objevily se i nějaké červené karty z řad vašich odpůrců.
Když jsem v lednu přijel před krajský úřad, tak tam bylo jedenáct lidí s červenými kartami, teď tam nebyla žádná, naopak mě lidé vítali. Řekl bych tedy, že se atmosféra změnila. A když někdo při mé současné cestě vytáhne červené trenky, tak mu docela přátelsky říkám, že jsem rád, že mě ukázal svoje spodní prádlo a že je vidět, že tedy přišel naostro. Jen mám vždy obavy, aby takový člověk nenastydl.

Tohle téma se sice netýká Pardubického kraje, ale všiml jsem si, že se vás lidé hodně ptají na uprchlickou krizi. Váš názor na ilegální migraci je všeobecně známý, zeptám se proto trochu jinak – jak by podle vás měli evropští politici postupovat, aby tuto krizi zažehnali?
Máte pravdu, že se lidé nejčastěji ptají na migrační krizi. Evropští politici by měli vytvořit efektivní systém, který by chránil vnější hranice Evropské unie. Což je bohužel přesně to, co nedělají. Frontex, který má toto na starosti, má šest lodí, přičemž pět je v opravě a jen jedna křižuje Středozemní moře. A zkuste si položit otázku, zda jedna lodička může zabránit přílivu uprchlíků na gumových člunech.

Nebojíte se v souvislosti s migrační vlnou vzrůstu politického radikalismu? Různá populistická hnutí mohou dobře využít strachu lidí z uprchlíků…
Jediný způsob, jak se bránit politickému extremismu, je říkat otevřeně pravdu a nebát se této pravdy. Pokud budete politicky korektní a budete tvrdit, že žádná migrační vlna neexistuje, nebo že ji můžete vyřešit nějakým snadným způsobem, tak budete lidem lhát. A tato lež se pak projeví tím, že se objeví nějaký radikál a využije lhaní politiků ve svůj prospěch.

Při lednové návštěvě kraje jste tvrdil, že muslimů, kteří jsou schopni přizpůsobit se evropským pravidlům, je třeba si vážit. Myslíte, že uprchlíci by toho nebyli schopni?
Já vycházím z toho, jak málo se muslimské komunity přizpůsobily pravidlům většinové populace ve Velké Británii, Francii nebo Německu. Zkušenosti ukazují, že se vytvářejí ghetta a izolované, neasimilovatelné komunity. V některých západoevropských městech už se ujal termín „no go", kterým se označují místa, kam se neodváží ani policista.

Není problém, že se v souvislosti s muslimskými uprchlíky objevuje řada zjednodušení? Vždyť muslimů je na světě více než jeden a půl miliardy a těžko lze srovnávat třeba muslimy z prozápadně smýšlejícího Jordánska s muslimy ze Saúdské Arábie.
Jak ale vyloučíte, že se vůdci Islámského státu al Bagdádímu nepodaří velkou část z těch téměř dvou miliard lidí sjednotit pod heslem boje proti nevěřícím? Vždyť už se mu to částečně daří. Vezměte si, co se děje v Libyi, na Sinajském poloostrově nebo v Jemenu. Počet takzvaných „failed states", tedy zhroucených států, postupně narůstá a Islámský stát se šíří i na jih Afriky. Třeba Boko Haram (islamistická skupina operující v západní Africe – pozn. red.) se nedávno přihlásila jako odnož Islámského státu. A podobné odnože postupně vznikají i v dalších zemích, například v Pákistánu.