Klíšťovou encefalitidou se do konce června nakazilo sedm lidí, boreliózou třicet pět. Podle Marty Pavlové z Krajské hygienické stanice Pardubického kraje z toho lze usuzovat, že veřejnost stále málo používá repelenty a nenechává se příliš očkovat proti encefalitidě.

„Onemocnění neubývá, lidé neposlouchají, co se jim říká. Málo se používají repelenty zabraňující přisátí klíštěte a ani proočkovanost proti encefalitidě nestoupá," uvedla Marta Pavlová.

Pomohlo by snížení cen či varování?

Ovlivnit ochranu před nebezpečnými nemocemi by podle ní mohlo snížení cen ochranných prostředků nebo výrazné zhoršení situace a varování v médiích.

Hygienici nedokáží přesně určit, co počty onemocnění ovlivňuje. Roli může hrát například počet hlodavců v daném roce, kteří jsou častými hostiteli parazitů, rozsah obdělávaných a ladem ležících ploch nebo počasí a v závislosti na něm také frekvence pohybu lidí v přírodě. Veřejnost už také o onemocněních ví stále více a častěji chodí s pochybnostmi k lékaři, což se promítá ve statistikách.

Borelióza? Nejprve jen teplota a bolesti

Vážnější z obou nemocí je Klíšťová encefalitida, což je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Lymská borelióza je infekční onemocnění, mezi jehož počáteční symptomy patří zvýšená teplota či horečka, bolest hlavy, únava, deprese, bolest svalů či kloubů a charakteristická kruhovitá vyrážka.

Počet lidí v kraji, kteří onemocněli boreliózou či encefalitidou

(dub, čtk)