Hlavní poznatky studie
Populace seniorů v kraji se vyznačuje:
• vyšším zastoupením osob, které se přihlásily k české národnosti
• téměř dvojnásobným podílem věřících
• vyšším podílem osob ve stavu manželském
• nižším zastoupením osob bydlících ve své rodné obci
• nadprůměrným podílem osob se základním vzděláním a podprůměrným podílem středoškoláků a vysokoškoláků

Obyvatelé Pardubického kraje stárnou. Za 35 let by měl počet seniorů v kraji převýšit 150 tisíc. Prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí povedou k výraznému zvýšení podílu osob starších 65 let.

Naděje na dožití se dlouhodobě zvyšuje u obou pohlaví. „Pětašedesátiletá žena v Pardubickém kraji má naději se ještě dožít 19,3 let. Muž ve věku 65 let má pravděpodobně před sebou ještě 16,2 roků života," řekl ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Pardubicích Petr Matoušek.

Nová publikace

Problém stárnutí obyvatelstva ale netrápí jen kraj, ale i celou Českou republiku a Evropu. I to je jeden z důvodů, proč ČSÚ se aktivitám seniorů podrobně věnoval v nové publikaci Senioři v Pardubickém kraji 2015.
V současné době je v kraji zhruba 93 tisíc seniorů, což znamená 18 procent z celkového počtu obyvatel. Na 100 dětí do 14 let přitom nyní připadá 118 seniorů.

„Od roku 2001 stoupl počet obyvatel Pardubického kraje o zhruba devět tisíc. Ovšem počet dětí a lidí v produktivním věku se snížil. Naopak za ty roky přibylo 22 tisíc lidí nad 65 let. Skupina seniorů ve věku 85 až 89 let se pak téměř zdvojnásobila," sdělil Deníku Petr Matoušek.

Statistici zkoumali také rodinný stav těch dříve narozených. Zatímco muži v seniorském věku jsou ze tří čtvrtin ženatí, u žen jsou nejvíce zastoupeny vdovy, kterých je přesně polovina. Není bez zajímavosti, že u seniorů je více než dvojnásobný počet ženichů oproti nevěstám.

Málo rodáků

„Nevěsty většinou mají partnera v podobném věku, zatímco muži v seniorském věku 'loví' mladší partnerky," poznamenala Monika Mikanová z pardubické pobočky ČSÚ.

Ve starším věku se lidé obvykle neradi stěhují, přesto jen málokterý senior v kraji bydlí ve svém rodném městě či obci. Takových je totiž jen 28 procent.
„Je tady vidět ještě vliv dosídlení bývalých Sudet ve východní části kraje, především na Lanškrounsku a Svitavsku," vysvětlil Petr Dědič z Krajské správy ČSÚ v Pardubicích.

Podle statistik ve věku nad 65 let již pracuje jen zhruba pět procent seniorů. Pracovníci statistického úřadu ale upozorňují, že tato čísla mohou být nepřesná, jelikož mnozí senioři mohou být zaměstnáváni „načerno".

„Do vyššího věku pracují především osoby s úzkou specializací či ve vysokých funkcích. Bez ohledu na dosažené vzdělání však senioři obsazují také méně honorované pomocné práce. Motivací je v tomto případě přilepšení k důchodu," uvedl Petr Dědič s tím, že na Pardubicku pracují lidé nad 65 let hlavně ve školství.

Umí s internetem

Čím dál lépe ovšem starší lidé ovládají informační technologie. V roce 2014 používalo v kraji internet asi 30 procent seniorů, což je dokonce o procento více lidí, než kolik jich používalo počítač.
Oproti roku 2010 se počet uživatelů internetu v seniorském věku zvýšil o dvacet procentních bodů.