O čtyři roky byly však regulační poplatky celostátně zrušeny. Byla to však paradoxně vládní ČSSD, která zrušení poplatků prosadila. Jen zdravotnická zařízení Pardubického kraje však zrušením poplatků přišla každoročně o 73,4 milionu korun. Jen zrušením poplatků za návštěvu ambulance a za recepty přišly zdejší nemocnice o patnáct milionů korun za rok, ještě více pak za poplatky za hospitalizaci, které byly zrušeny jako první,

Například jen pardubická nemocnice na všech poplatcích vybrala v roce 2013 přes 28 milionů.

„Jejich rušení je v situaci, kdy nemocnice bojují s penězi a lidé si už na ně zvykli, nešťastný krok," komentoval tehdy zrušení poplatků mluvčí nemocnice Dušan Korel.

Pacienti, kteří měli zájem o jejich proplacení, dostali možnost uzavřít smlouvy, podle kterých přijímají úhradu poplatku jako dar od kraje. Smlouvu bylo možné uzavřít přímo v ordinaci či v lékárně. Řada pacientů tuto možnost také využila.

Soumrak proplácení regulačních poplatků pacientům nastal v roce 2010, kdy ministerstvo vnitra zahájilo s Královéhradeckým krajem kvůli systému hrazení zdravotnických poplatků správní řízení. V červnu pak Evropská komise označila proplácení poplatků za diskriminační. Podle EK by kraje buď měly proplácet poplatky všem, anebo nikomu, jinak jde o nepovolenou veřejnou podporu. Na úhradu poplatků všem ale kraje neměly.

A tím nastal soumrak jejich proplácení. Jako první zrušil proplácení Pardubický kraj, vzápětí od tohoto systému začaly ustupovat i další kraje.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu exkluzivní Panel Deníku, názory regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek. Dnes jsme se zaměřili na situaci a poslední změny v českém zdravotnictví.

INDEX DENÍKU pohledem kraje

Ano, zrušení zdravotnických poplatků pacientům prospělo, myslí si většina respondentů v Pardubickém kraji. Kladně na tuto otázku odpovědělo přibližně 59 procent dotázaných.

Z odpovědí našich respondentů

Miroslav Pavlík, bývalý sportovec, Chrudim: „Ne poplatky měly smysl. Bohužel se v České republice dají na základě zrušení 30 Kč za lékaře vyhrát volby."

Lukáš Blažek, podnikatel, Chrudim. „Zdravotnické poplatky byly úspěšným nástrojem, který měl být zachován. Pacientům se uleví, jakmile se s nimi bude zacházet uctivě jako s klienty služby."

Pavel Strnad, ředitel kulturního zařízení Králíky: „Ano, ovšem přitížilo se českému zdravotnictví."

Martin Kadrman, jednatel společnosti Oustecké nádraží: „Ulevilo se seniorům a chudým rodinám. Jejich zrušení vítám."

Daniel Kubelka, 46 let, ředitel kulturního zařízení Žamberk: „Ne. Jak by mohlo. Byla to čirá demagogie. Třicet korun nikomu úlevu nepřinese."

Jan Pokorný, hudebník, šach. trenér, Ústí n. O. : „Myslím, že pacientům se uleví ve chvíli, kdys se uzdraví ? Zrušení poplatků paušálně považuji za chybné u seniorů nebo mládeže bych to chápal, u lidí v produktivním věku nikoliv."

Jiří Ševčík, zpěvák, Pardubice: „Nikoliv, nikoliv a ještě jednou nikoliv."

Zrušení poplatků opět zaplnilo ordinace

Přestaneme vytahovat peníze z kapes nemocných. Poplatky za lékaře stejně žádný regulační efekt nemají. Místo toho nastolíme pořádek v nemocnicích, které často nakupují předra-žené léky a materiál. A zpře-trháme vazby zdravotnických řetězců, které náklady na léčení uměle zvyšují. S takovou vstupovala po volbách na ministerstvo zdravotnictví ČSSD.

Výsledek? Poplatky už lidé u lékaře skutečně nehradí. Po stokorunových platbách v nemocnicích, které zastavil Ústavní soud, skončily i poplatky za recept i návštěvu u lékaře. Každý Čech tak za péči vydá v průměru o 571 korun ročně méně. Jakékoliv další systémové změny, které by zdravotnictví pomohly, už ale současná vláda neprosadila. Podle odborníků se o to ani příliš nesnažila.

„Toxická závislost veřejnosti na státních penězích se znovu zvedla. Národ se opět vychovává k pasivitě, místo aby se vedl k odpovědnosti za své zdraví," hodnotí výsledky práce expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. Nad tím, jakou péči kdo čerpá, podle něj nikdo nepřemýšlí. Nemocnice jsou tak zbytečně přeplněné, ve švech praskají také ambulance. Náklady na léčení skokově rostou.

Jeho slova potvrzují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Náklady na péči s koncem poplatků poskočily. Hned první rok se zvedly o 14,6 miliardy korun, tedy o dvě procenta. Největším tempem přitom rostla péče nemocniční, hlavně ta následná. Léčebny dlouhodobě nemocných totiž znovu obsadili lidé, pro které rodiny nenašly místo v domově důchodců.

„Je pravda, že počty hospitalizovaných pacientů skokově vzrostly. Zvedl se i počet dnů strávených na lůžku. Nárůst bych odhadl na tři až čtyři procenta," přibližuje Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. Jen VZP za pacienty na LDN zaplatila o pětinu víc. Celkové náklady pojišťoven na nemocnice pak vzrostly o pět procent na 142 miliard korun.

Bobtnaly ale i výdaje na ambulance. Třeba Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku spočítal, že než se zavedly regulační poplatky, zašli lidé ke svému lékaři téměř třináctkrát ročně. Po zavedení spoluúčasti klesl počet návštěv na jedenáct, ale po nástupu ČSSD se vše opět vrátilo do starých kolejí. „Vyšetření se znovu začala poskytovat duplicitně na různých úrovních, aniž by za to někdo nesl finanční odpovědnost," popisuje ekonom. Češi jsou přitom podle něj evropskými rekordmany ve zdravotnické turistice. Třeba Skandinávcům stačí dojít k lékaři jen třikrát a našim rakouským sousedům sedmkrát. Zdravotní stav obyvatelstva přitom četnost návštěv nelepší. Naopak. „Počet případů pracovní neschopnosti vzrostl o 16 procent na 1,5 milionu," uvádí Doležal.

Podtrženo a sečteno: Pokud budou chtít čeští pacienti péči na stále stejné úrovni, bude muset příští vláda resty dotáhnout je třeba určit páteřní síť nemocnic, udělat pořádek v lécích a stanovit, na co má pacient nárok.