S československou jednotkou bojoval ve druhé světové válce v Normandii a také u Dunkerque. Josef Švarc z Lanškrouna má doma plnou krabici českých, britských i francouzských vyznamenání. I sedmdesát dva let po válce ale zůstává v hodnosti četaře. Jiní přitom získali hodnosti generálů.

Důvod neřekli

Radní Lanškrouna žádali o povýšení svého občana na plukovníka. Marně. Ministerstvo obrany nevidí důvod, proč válečného veterána povýšit. Podle Jany Zechmeisterové z ministerstva nenašla personální rada důvod pro povýšení.

„Potupa,“ říká smutně Josef Švarc. Ale už to nehodlá dál řešit. Město žádost opakovat nebude. „Dostali jsme pouze zamítavé stanovisko a důvody tam nebyly uvedené. Mluvili jsme o tom s panem Švarcem a už si další žádost nepřeje,“ uvedl lanškrounský starosta Radim Vetchý. Podle místních lidí je to ostuda státu, že člověka, který nasadil ve válce život, odmítá povýšit.

Vojensko - historická akce Cihelna 2017.
OBRAZEM: Tuhé boje na Cihelně i hašení z vrtulníku

Josef Švarc sedí nad fotkami. Na jednu ukáže. „Tenhle byl u vládního vojska, nikam nechodil a najednou si koupil hodnost plukovníka. To mě štve,“ tvrdí veterán. Považuje to za nespravedlivé, stejně jako to, že ho ministerstvo obrany odmítá povýšit. „Chci napsat aspoň svůj životopis. To, co jsem zkusil já s mojí matkou, to neprožil nikdo,“ dodává Josef Švarc.

Starosta podotýká, že lanškrounský veterán už ale nemá o povýšení zájem. „Máme v Lanškrouně člověka, který bojoval za svobodu, a je dobré na takové lidi nezapomenout,“ dodává starosta Radim Vetchý.

Foto pro královnu

Válečných veteránů přitom rychle ubývá. „Ještě mám dva kamarády a jednoho z východní armády. Přímo z našeho oddílu žije jeden v Děčíně. Z Lanškrouna nás bylo v západní armádě sedm,“ říká Josef Švarc. Vytahuje štosy fotografií a nad každou se zastaví a vzpomíná. Kamarádi, děvčata… „V roce 1944 jsme pochodovali před anglickou královnou, to byla ještě princezna. Dostali jsme její fotografii s podpisem. Mám ji schovanou. Vloni jsem ji chtěl královně dát, ale nedopadlo to,“ říká Josef Švarc. Doručení zkusí přes Royal British Legion.

Z krabice fotografií vytahuje i doutník. Ten dostal za války od Winstona Churchilla. Na kamarády a prožitky z války vzpomínat nechce. „Nemůžu vzpomínat, prožil jsem Normandii. Byly tam desetitisíce mrtvých sestřelených Němci. Dodnes se mi o tom v noci zdá,“ přiznává Josef Švarc.

Pietní akt u Památníku Zámeček
Expozici Památníku Zámeček zapustí pod zem

Do Normandie se vrátil až při šedesátém výročí osvobození Francie. Tehdy potkal znovu francouzského partyzána, který mu pomohl po výbuchu granátu. Stejně tak chce najít anglickou dívku, se kterou si byl za války blízký. „Po válce jsme si psali, ale při šťáře STB mi vzali dopisy a přišel jsem o její adresu. Rozhodl jsem se, že zjistím, jestli žije,“ tvrdí jednadevadesátiletý veterán.

I letos se chystá do Anglie na Den veteránů 11. listopadu. Hrdě si za pár dní připne na modré sako vlčí mák. A možná konečně předá královně Alžbětě II. fotku, když jim bylo osmnáct let.

Josef Švarc (*1926)
Za války příslušník Československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii a přímý účastník obléhání francouzského přístavu Dunkerque v roce 1944. V 16 letech musel na práce do Německa a odtud do Normandie kopat zákopy. Utekl, pobýval na statku ve Francii, postupně se dostal do sběrného tábora v Alžíru a do Skotska, kde prošel vojenským výcvikem. V Anglii byl přijat do 1. Československé obrněné brigády.