Zpronevěřil devět milionů, pak předstíral chorobu

To je o dvaadvacet případů více než v roce předešlém.

Falešný pracovník ministerstva

Východočeské policisty v loňském roce nejvíce zaměstnaly případy neoprávněného držení platebního prostředku, podvodů všeho druhu a zpronevěry.

I když je řešení takových případů velmi namáhavé, narazí policisté při jejich řešení i na skutky, které při bližším zkoumání udivují svojí jednoduchostí, jak dokážou podvodníci vylákat z lidí peníze. Zajímavé jsou i důvody, kterými se tito lumpové ohánějí při svém zadržení.

Deník přináší přehled šesti loňských kriminálních případů, nad kterými zůstává rozum stát.

1. Když loni přišli policisté za mužem, který si na své živobytí vydělával tím, že z prodeje aut ve svém autobazaru v Hradci Králové nedával peníze lidem, kterým finanční prostředky patřily, snažil se tento „filuta“, jenž měl své klienty obrat o devět milionů korun, policistům namluvit, že trpí duševní chorobou.

2. Jen velmi těžko zapomenou obyvatelé jedné obce na Trutnovsku na muže, který se jim představil jako pracovník ministerstva a přislíbil zajištění dotace na opravu mostu ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Na základě tohoto příslibu uzavřela obec smlouvu, oprava byla provedena, ale slíbená dotace ve výši 12 milionů korun nebyla poskytnuta, protože nebyla nikdy vyžádána.

3. Na osm milionů korun si přišla účetní jedné náchodské firmy, která z hotovostní pokladny převáděla peníze z účtů firmy na vlastní účty a používala je pro svoji potřebu.

4. Celkem na pětasedmdesát milionů si podle policie měla loni přijít čtveřice, která od jednoho bankovního ústavu na Náchodsku vylákala 24 úvěrů na nákup nemovitostí v Ústí nad Labem. Ty však nakonec nekoupila a peníze zmizely.

5. Podobný kousek se povedl i dalšímu podvodníkovi, který bance namluvil, že bude investovat do zemědělství. Bankovní ústav mu uvěřil a na dřevo mu vyplatil šestaosmdesát milionů korun.

6. Trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku ve spolupachatelství, to je popis skutku, jehož se měli dopustit členové představenstva bytového družstva na Trutnovsku. Uzavřeli nevýhodnou dohodu o odkupu projektové dokumentace a o budoucí spolupráci s další firmou. Tím vznikla smluvní pokuta ve výši 23 milionů korun.