„V dětství jsem cvičila aerobik a součástí toho byly i závody jednotlivců. S celým týmem jsme jeli na Miss aerobik, kde jsem se v roce 2007 umístila na prvním místě v kategorii MiniMiss aerobik,“ přibližuje rodilá Pardubačka. Českou Miss navíc sledovala už dlouho a každý rok tipovala, která z dívek se stane vítězkou.

Přihlášení do soutěže ale nechávala na poslední chvíli, protože nebyla stoprocentně rozhodnutá, zda vůbec na casting půjde. „Proto jsem si nechala více času a poslala přihlášku až na poslední casting, který se konal v Praze,“ vysvětluje 174 centimetrů vysoká dívka.

Porotce podle jejího názoru přesvědčila svým vnitřním klidem, který měla. „Celou dobu jsem si říkala, že buď to vyjde, anebo ne,“ popisuje Tereza Jedličková.

Být finalistkou pro ni znamená neustále na sobě pracovat a něco zdokonalovat. Každý den musí vstávat v pět hodin ráno a dojíždět do Prahy. Chodí do fitness centra, pak přebíhá na focení nebo casting a odpoledne až navečer jezdí zase zpět domů do Pardubic.

Česká Miss jí ale dala mnoho zkušeností do budoucna. Ukázala jí, že hodná holka z maloměsta musí mít ostré lokty a být něčím výjimečná, jinak nemá ve světě modelingu šanci. Letošní ročník je podle ní opravdu originální, jsou tam dívky různé výšky, váhy i barvy vlasů. Favoritku by si tak měl najít každý.

Po finále Miss by se Tereza Jedličková ráda vrátila do školních lavic, odmaturovala a poté šla studovat na vysokou školu. (als)