Bouřková přeháňka trvající kolem půl hodiny přišla doslova z „čistého nebe“, o to víc ale nadělila vody. Na vlastní kůži se o tom mohli přesvědčit všichni ti, kteří v již v letním oblečení vyrazili ven, ale i silničáři. Pardubice však měly štěstí a utrpěly minimální škody, zato na Chrudimsku způsobil na silnicích škody za třista tisíc.

Bouřky budou

Podle odborníků jsou bouřky v tomto období naprosto běžný jev. V nejbližších dnech však žádnou katastrofu neočekávají.

„V sobotu zatím nic neočekáváme, v neděli už by se zase nějaká ta bouřka objevit mohla,“ říká k předpovědi pro nejbližsí dny Tomáš Popelka, meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

Bouřky podle něj není radno podceňovat – byly, jsou a budou. Podle něj mají města s rozpálenými betonovými plochami daleko větší šanci k vytvoření dobrých podmínek pro bouřkové mraky.

„Ve východních Čechách je jedním z faktorů tvorby těchto klimatických jevů i rovinatá krajina. Obecně má ale v našem regionu největší četnost srážek Čáslav a okolí,“ dodal k výskytu srážek Popelka.

Zaplavená silnice

Krátký přívalový déšť v Pardubicích zkomplikoval také dopravu. V místě napojení ulice Na Hrádku na Sukovu třídu na přívaly vody z nebe nestačil kanalizační systém a v místě se na čas vytvořilo malé jezero. Jeho hloubka se podle přihlížejících mohla, v nejhlubším místě, pohybovat kolem třiceti centimetrů. Řidiči se tomuto vodnímu nadělení snažili vyhnout a volili jízdu pouze v levém pruhu, čímž vznikaly kolony nejen na Sukově třídě, ale i v ulici Na Hrádku, odkud se z přilehlých parkovišť pokoušela vyjet další vozidla. Situace se zlepšila až kolem páté hodiny odpolední, kdy většina vody pozvolna odtekla přehlceným kanálem.

Koupání v Exilu

Své o deštích vědí i v pardubickém divadleExil.

„Ve chvíli, kdy ve čtvrtek přišla ta bouřka, měli jsme zrovna generální zkoušku na představení. Jakmile jsme zaslechli že prší, celý soubor si vyhrnul nohavice. Vzhledem k tomu, že naše divadlo je ve sklepních prostorech, vyběhne nám voda vždycky kanálem. Všech pět přítomných proto popadlo košťata a lopaky a namísto představení jsme si vyzkoušeli úklid. Měli jsme štěstí, že jsme zrovna byli na místě a zabránili nejhoršímu,“ říká šéfka divadla Exil Kateřina Prouzová.

„Nemáme na výběr, zvažujeme nějaká stálejsí opatření, lale limitují nás finance. Proto vždycky, když začíná pršet, dáváme si vzájemně echo, aby ten, který je nejblíže divadlu, došel zkontrolovat, zdali se něj nestává bazén. Zajímavější situace by mohla nastat, kdyby k tomu došlo při představení. To by teprve byla dramatická vložka, do které by se, alespoň doufám, zapojili i diváci."