„Jedná se o poctu režisérskému umu Juraje Herze, který je zároveň předsedou mezinárodní poroty celého Febiofestu. Jeho Habermannův mlýn bude uveden na závěr pardubické přehlídky v unikátním prostředí Winternitzových Automatických mlýnů, které projektoval v roce 1909 architekt Josef Gočár jako svou úplně první pardubickou stavbu," uvedl organizátor pardubické části festivalu Jan Motyčka.
SILNÝ SNÍMEK
Na promítání by měl dorazit i režisér Juraj Herz. Pokud bude velký zájem diváků, mohly by přibýt další projekce. „Promítnout silný snímek v prostředí, ke kterému má vztah, je úžasný zážitek. Líbilo se nám spojení mlýnů, také jsme chtěli využít prostorů té stavby, kterou ne všichni viděli. Součástí projekce bude i prohlídka prostor, technické artefakty budou nasvíceny. Spojitost lze nalézt také mezi historií rodiny Winternitzů a osudem Habermanna," vysvětlil Motyčka.
TRADICE POKRAČUJE
Pořadatelé tím navážou na tradici originálních projekcí z let 1998 až 2011. Těmi nejúspěšnějšími se staly projekce Herzova Spalovače mrtvol v pardubickém krematoriu, oscarových Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela v prostorách pardubického nádraží za přítomnosti představitele titulní role Miloše Hrmy Václava Neckáře a speciální projekce Tmavomodrého světa na letišti, kam zavítal i režisér Jan Svěrák společně s hlavním protagonistou Ondřejem Vetchým.
Pořadatelé v minulosti uvedli také polský film Andrzeje Wajdy Katyň v prostorách bývalé vojenské posádky či dokument Občan Havel přikuluje ve sladovně pardubického pivovaru. Tradici originálních projekcí dočasně ukončilo v roce 2011 Zapomenuté světlo režiséra Vladimíra Michálka v kostele Zvěstování Panny Marie.