Závada na zpětném chodu motoru, který letouny užívají při brzdění na přistávací dráze, byla zřejmě příčinou havárie dopravního letadla Tu-204, při níž koncem prosince loňského roku na moskevském letišti Vnukovo zahynulo pět lidí. Po technickém letu z Pardubic stroj společnosti Red Wings s osmičlennou posádkou vyjel po přistání z dráhy, rozlomil se a začal hořet.

„Nejpravděpodobnější příčinou havárie byla závada zpětného chodu, který posádce pomáhá zastavit stroj na dráze," napsal ruský list Kommersant s odvoláním na experty, kteří se vyšetřováním nehody zabývají.

Nehoda v Moskvě
Dne 29. prosince 2012 v 11.03 hodin odstartoval z pardubického letiště stroj Tupolev Tu-204-100V. Kolem čtrnácté hodiny se stroj pokusil nadvakrát o přistání na moskevském letišti Vnukovo, při kterém však havaroval. Zahynulo pět z osmi členů posádky…

Pilot nechyboval

Pilot provedl přistávací manévr bezchybně, i když rychlost v okamžiku dotyku podvozku se zemí byla mírně vyšší, než ukládají normy.
Podle odborníků ale tato okolnost na přistání neměla žádný vliv, protože prázdné letadlo mělo k dispozici dostatečně dlouhou dráhu.
Porucha zpětného chodu byla hned po havárii označována za jednu z jejích nejpravděpodobnějších příčin. Ruský stroj na konci dráhy prorazil ochrannou bariéru, která rušné vnukovské letiště odděluje od příměstské silnice. Na místě zahynuli čtyři členové posádky, pátý zemřel o den později v nemocnici.

Zdroj: Youtube


Podle ruské agentury ITAR-TASS je zdravotní stav tří přeživších členů posádky „středně těžký". Bezprostředně po katastrofě lékaři označovali  stav dvou z nich za kritický.
„Obvyklé je, že o bezpečnost letounů se na základě připomínek vyšetřovatelů stará samotný dopravce. Každopádně firmu Red Wings, která platí za renomovanou společnost, u nás pro nejbližší týdny vídat nebudeme. Dopravce u nás létal jen charterové lety, kterými pomáhal vykrýt novoroční špičku dopravce Transaero," podotkl Jan Andrlík, ředitel společnosti EBA, která provozuje civilní část pardubického letiště.

Obavy nejsou

Neobává se příliš ani opakování moskevského scénáře. „Selhání motorů nemuselo být jediným důvodem havárie letounu. V době přistání byl stroj odlehčený, potýkal se s větrem nepříznivým pro přistání. To mohlo ovlivnit účinnost brzd. Bariéru v podobě dálnice sice za letištěm nemáme, ale dráha je dostatečně dlouhá pro takové přistání. Posádka navíc dostává kompletní informace o síle větru, počasí i brzdném indexu dráhy. Při selhání zpětného tahu motorů je také jako krajní řešení možné zasunout podvozek a letoun zastavit," uzavřel Jan Andrlík.