VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie: Co znamenají tradiční velikonoční symboly

Východní Čechy - Velikonoce vnímáme hlavně jako svátky jara. Končí zima, příroda se probouzí, jarní sluníčko vytahuje ze země první květiny. Tyto slavnostní dny jsou spojeny především s takovými tradičními symboly, jako je beránek, řehtačky, pomlázky, či zdobená vejce.

24.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Toto období původně slavili Židé jako svátky jara. Jejich důležitost vyplývala z hlavního postavení v rámci jarního obřadního cyklu. Svátek prvního jarního úplňku symbolizoval v mnoha kulturách příchod jara a začátek nového hospodářského roku. Zhruba před 3500 roky pak Židé dali svátku jara nový význam, kterým si připomínali vyvedení židovského národa z egyptského otroctví.

Křesťanské Velikonoce

Křesťané poprvé dali Velikonocům podobu oslav Kristova zmrtvýchvstání. Výjimečností tohoto křesťanského svátku vznikl termín jeho stanovení na neděli po prvním jarním úplňku. Tím se tento křesťanský svátek oddělil od židovských tradic.

Čtyřicet dní půstu

Správný křesťan by měl podle tradice 40 dní před Velikonocemi – od Popeleční středy až do Božího hodu velikonočního – dodržovat půst. Nejedla se nejen masitá a maštěná jídla, ale nekonaly se ani taneční zábavy, svatby a jiné světské požitky.

Hodování

O Bílé sobotě, která je posledním dnem půstu, se už začíná hodovat. Podává se hlavně velikonoční hlavička, jídlo připravované z uzeného vepřového, vařeného jehněčího, vajec a mladé jarní kopřivy. Měla prý připravit tělo na přísun dalších mastných dobrot. Pečou se mazance a vdolky s daleko větším množstvím vajec, než je běžné přidávat do těsta v průběhu roku. Z kynutého těsta se také peče ve formě beránek jako symbol Krista, Beránka božího. Jako symbol Jidášovy zrady se na Velký pátek podává pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby oprátky, takzvané jidáše. Všechy tyto dobroty si můžete připravit také. Pro zaručený úspěch je důležitá kvalita potravin.

Ztichlé zvony

Na Zelený čtvrtek umlkly v kostelech zvony. Říká se, že odletěly do Říma. Na jejich místo nastoupili chlapci, kteří až do Bílé soboty obcházeli domácnosti a svými řehtačkami anebo jinými rámusiči oznamovali ranníavečerní klekání nebo poledne.

Síla vody

Mimořádně velký význam se dříve připisoval i očistné moci proudící vody, která prý pomáhala smývat hříchy. Podle starých bájí byla pramenitá voda vůbec všemocná. Pověst totiž mimo jiné říká: Kdo se ještě o půlnoci nebo alespoň krátce před východem slunce umyl v tekoucí vodě, byl po celý následující rok zcela zdravý.

Pomlázka

V Pondělí velikonoční kluci vypláceli děvčata. Ta jim na oplátku darovala hlavně vajíčky. Šlehalo se březovými, jalovcovými nebo vrbovými proutky.

Děvčata byla také polévána vodou, což bylo nejen očistné, ale prý také ozdravné a magické. Břízu hoši splétali do pomlázek a těmi ještě v neděli odpoledne dostala děvčata závdavek, aby věděla, že na Velikonoční pondělí jim chlapci pořádně namrskají.

Protože se říkalo, že pruty vytahují nemoci, byly metličky zničeny. Po pomlázce se stočily do kruhu a poté se hodily do potoka nebo do ohně.

Kraslicemi, která děvčata dávala chlapcům, vyjadřovala i svůj vztah k nim.

V této „řeči beze slov“ měla význam nejen použitá barva, ale také způsob zdobení a ornamenty.

Velikonoční symboly:

• beránek – Židé v něm spatřovali Izrael jako boží stádo, které vede Hospodin, a na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. Pro křesťany je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista.

• řehtačka – má svolávat k bohoslužbám v době, kdy umlkají zvony. Ty se opět rozezní na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.

• pomlázka – symbolizuje předání svěžesti, pružnosti a zdraví mladého jarního prutu.

• vajíčko – připomínalo plodnost, život a vzkříšení. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus nesmrtelný.

24.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Národní házená: Opatovičtí měli pevnější nervy v penaltové loterii

Ivan Hlas

Pernštejnská Fortuna láká na Spirituál kvintet, Ivana Hlase i Ivo Jahelku

Studánka se chce do dvou let vrátit do ŽBL

Pardubice – Odvážný plán. Jmenuje se návrat do ŽBL. Sice do dvou let, ale je vskutku smělý. Za necelé dva měsíce zahájí mistrovskou část nové sezony 2017/18 prvoligové basketbalistky BK Studánka Pardubice. 

Víkend v Rosicích: v zahradě železnice a na kolejích Hurvínek

Rosice – O víkendu se na rosickém nádraží uskuteční setkání majitelů zahradních, parkových a modelových železnic, některé větší typy nabídnou i svezení. 

Pardubickou Dubinu protne cyklostezka. Povede napříč sídlištěm

Pardubice – Ve městě přibude cyklostezka, protne jedno z největších pardubických sídlišť. „Město vypsalo výběrové řízení na zhotovitele stavby cyklostezky, která povede centrální osou sídliště Dubina, severovýchod – jihovýchod,“ uvádí mluvčí Magistrátu města Pardubic Iveta Koubková.

Házenkářský memoriál večer vystřídá posvícenská zábava

Opatovice nad Labem – Opatovický oddíl národní házené pořádá na svém hřišti v sobotu již 35. ročník memoriálu Jaroslava Dostála a Karla Dvořáka. Klání začíná v 8:30 hodin. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení