VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se stěhuje armáda? Do Afghánistánu jedině letecky

Pardubice - To největší, co vozí českou armádu za hranice, je obří nákladní letoun Ruslan. Tento týden přistával v Pardubicích rovnou dvakrát

22.11.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií

Noční vykládka materiálu z Afghánistánu z letounu Ruslan.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Přítomnost obřího letounu Ruslan na pardubickém letišti není již takovým překvapením. Nezajímavá ale vůbec není. Tento nákladní maxidrobeček k nám nelétá jen pro zábavu.

Armádní náklady

Valnou většinu jeho letů totiž tvoří vojenský náklad určený pro zahraniční operace Armády České republiky (AČR). Materiál, výstroj a výzbroj do zahraničí odesílá a přijímá zvláštní vojenský útvar – Centrum zabezpečení zahraničních operací a mimořádných stavů (CZZO a MS). Ten je zásobovacím a dopravním zařízením pro přípravu, plánování, řízení a organizaci logistické podpory kdekoliv na světě a sídlí v Semtíně. Právě jedině z tohoto místa se odváží veškerý materiál, který mimo hranice republiky potřebují naše jednotky. A to doslova – od nábojů do pistole přes osobní věci vojáků až po hasičská auta. Například do Afghánistánu jde o nejrychlejší a v podstatě i jediný způsob přepravy materiálu.

Zatímco přední částí vyjíždějí vozidla, zadní část spouští dolů kontejneryMěli jsme možnost podívat se, jak takové odeslání a zpětný příjem vojenského materiálu vypadá. Poslat třeba vrtulník nebo obrněný transportér do zahraničí, to není jen otázka samotné přepravy.
Celá věc začíná zpravidla i několik týdnů před samotným transportem. Samotné nakládání letounu totiž vojáci a posádka zvládnou za několik desítek minut.

Plánování je základ

„Základ všeho je dlouhodobé plánování. Jednotka nasazená v zahraničí musí neustále dopředu plánovat. Třeba náhradní díly do aut – neodhadnete dopředu, jestli se něco rozbije zítra nebo za měsíc či vůbec, ale musíte vozidla udržet v chodu, takže potřebujete náhradní díly. Totéž platí u munice, zdravotního materiálu nebo dalšího vybavení," vysvětluje Tomáš Štorek, mluvčí CZZO a MS. Jenže samotným plánováním to zdaleka nekončí.

„Objednávka putuje přes různé části ministerstva a armády až k nám. Buď jsou  věci v armádních skladech a my zařídíme jejich převoz k nám, nebo ne. V takovém případě to pověřený odbor, nebo rovnou náš útvar nakoupí buď pomocí výběrového řízení či přímým nákupem. Všechny věci se pak sejdou u nás v Semtíně, kde čeká další práce. Všechno se musí papírově vyřídit – nákup či vyzvednutí ze skladu, transportovat nebo převoz zajistit, zabalit a připravit k proclení. Na tom procesu se podílí hodně lidí a prakticky pořád nějaký z těchto úkolů vyřizujeme," vysvětluje Tomáš Štorek.

Suvenýry proclít

Síly AČR nasazené v současné době v zahraničí

• Afghánistán – 3 jednotky
• Bosna a Hercegovina (mírový dohled)
• Egypt (Sinajský poloostrov – mírový dohled)
• Somálsko (protipirátské operace spolu s Velkou Británií)
• Kosovo (mírový dohled)

„Například pro letecký transport je třeba munici zabalit tak, aby odpovídala přepravním předpisům pro civilní letectví. Zásobovací lety většinou provádí civilní dopravce. Pak tu máme další specialitu, a tou je celní prohlídka. Samozřejmě, že když do zahraničí posíláme obrněná auta, zdravotnický materiál nebo potraviny, tak nejde o celní poplatky. Celní úřad ale musí zkontrolovat, že zásilka obsahuje to, co je deklarováno v přepravním listu. Na palubě vozidel mohou být třeba dodatečné radiostanice nebo jiná speciálně požadovaná výbava. Kontejnery s nákladem jsou po prohlídce opatřeny celní plombou a teprve pak je můžeme nakládat. To samé platí při přijetí materiálu zpět," objasňuje pro Deník Tomáš Štorek.

Proclení podléhají  i osobní zavazadla příslušníků armády, kteří na misi nastupují, nebo se vrací, takže dovézt si velblouda nebo létající koberec pravděpodobně jen tak nejde.
A to nemluvíme o tom, že pokud je potřeba vyvézt například konkrétní vozidlo, tak je nutné jej do Semtína také dopravit. Po vlastní ose, na podvalníku nebo i železnicí.

„Máme proškolené řidiče, jeřábníky a další zkušené pracovníky. Stejně tak jako přepravní kapacity pro transport čehokoliv. Tahače, kontejnery, podvalníky na těžkou techniku, manipulační zařízení. V tomto jsme zcela samostatná jednotka," říká Tomáš Štorek.
Velkou operaci si příslušníci centra zabezpečení užili tento týden.
Obrněná vozidla Iveco po návratu z Afghanistánu.
Jednu zásilku do Afghánistánu Ruslanem vypravili a další naopak museli přijmout a nebyla zrovna malá.
Z Afghánistánu se vracela obrněná technika – nákladní tatra, pět obrněných vozidel Iveco  a tři kontejnery s pancéřovanými vozidly Land Rover. Tohle všechno se do jednoho Ruslanu krásně vejde.

A znovu dokola..

„Techniku po vyložení převážíme do  semtínského areálu, kde bude čekat na celní prohlídku. Letoun totiž sedal na pardubické letiště pozdě v noci. Teď nás čeká techniku přepravit k jejím původním útvarům, případně do servisního střediska, zkrátka připravit pro její další využití v armádě.  Ostatní materiál je také potřeba proclít a vyzvat majitele k jeho odběru, případně převézt na místo určení vlastními silami. A jak jsme říkali na začátku, odletem a příletem letounů pokračujeme neustále v našem koloběhu vyřizování požadavků," uzavírá Tomáš Štorek.

Srovnání velikostí. AN-124-100 Ruslan proti tahači s palivem.

Antonov An-124-100 Ruslan
Antonov An-124 Ruslan (v kódu NATO Condor) je třetí největší strategický nákladní přepravní letoun na světě. Vzlétl poprvé 26. prosince roku 1982 v tehdejším Sovětském svazu. Maximální užitné zatížení stoje je 150 000 kilogramů. (Pro představu – to jsou dvě železniční lokomotivy, tři tanky T-72 nebo jeden plejtvák obrovský). Dolet s maximální zátěží je 4500 kilometrů (km), prázdný stroj zvládne 16500 km maximální rychlostí 865 kilometrů v hodině. Rozpětí stroje je 73,3, délka 69,1 a výška 20,8 metrů. Letounu ve všech verzích bylo doposud vyrobeno 56 kusů.  Zdroj: wikipedia

Autor:

Místo události:
22.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
1. kolo baráže o hokejovou extraligu Pardubice - Č. Budějovice
24

Úvod baráže nevyšel. Pardubice prohrály gólem z poslední minuty

Výtvarník Matěj Forman a velvyslanec Daniel Meron (vpravo) o víkendu na Kuksu.

Izraelský velvyslanec bude zítra v Pardubicích

V Domu u Jonáše přiblíží stavbu pardubického Prioru

Pardubice – Okolnosti, jež vedly ke vzniku nepřehlédnutelné stavby obchodního domu Prior v Pardubicích, přiblíží nová výstava Východočeské galerie s názvem Architektura Pardubic a okolí, která je nyní nově k vidění v Domu u Jonáše.

Baráž? Brodíte se v bahně a chcete ven

Pardubice – 21 let. Tak dlouhá doba uběhla od okamžiku, kdy musel pardubický hokej naposledy hájit extraligovou příslušnost v baráži. V sezoně 1995/1996 skončily Pardubice v prolínací soutěží celkově druhé za Opavou a v nejvyšší soutěži se udržely.

Úřad zaplnili "mrtvolami". Upozornili tak na chvaletickou elektrárnu

Pardubice/Chvaletice – Zaměstnanci krajského úřadu narazili včera cestou do práce na nečekanou překážku. Ve vestibulu bývalé reálky, kde úředníci sídlí, museli překračovat „mrtvoly" u kouřící makety chvaletické elektrárny. Konal se zde totiž společný happening spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice a hnutí Limity jsme my.

K Mezinárodnímu dni divadla se připojily i Pardubice

Pardubice – Východočeské divadlo v Pardubicích se v pondělí připojilo ke Světovému dni divadla.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies