Byl by to především průšvih, ve kterém by se koupal Dostihový spolek. Váňa poskytl médiím, odborné i laické veřejnosti, velký příběh. Malý muž s velkým srdcem, nezničitelný, vzor generacím, věčný optimista se smyslem pro malá ironická bodnutí, napsal další už 121. kapitolu velkého závodu. Jenomže tentokrát jenom on ho udělal velkým.
Kdyby neustál kolizi na Taxisu a nedojel do cíle, média by hledala jiné hutné téma komentářů. A pravděpodobně by začala pitvat, co je na velkém dostihu malé a co je na dostihu s úžasnou tradicí špatně. A média by byla krutá. Kopala by i do lidí, kteří pardubickému závodišti a jeho slavnému dostihu zasvětili celý svůj život. Do lidí, kteří za peníze skoro směšné uvažují a pracují jako profesionálové, jejichž schopnosti, zkušenosti a nasazení je adekvátně penězi i společenským postavením oceněno.
Média by kopala i do lidí, kteří po volbách komunálních i v řídící struktuře akciovky Dostihový spolek pobývají jen krátký čas a neměli ještě možnost spolknout kruté praktiky a prokouknout finty, které provázejí většinu sportovních odvětví, ve kterých jde o milio᠆ny. Dostihy mezi ně patří. Sázkové kanceláře by se, mimochodem, taky pěkně prohnuly, kdyby Váňa nevyhrál.
Ale jednou přijde den, kdy můj jmenovec Váňa nevyhraje. Velká pardubická už nebude jeho privátním dostihem. A jeho drobná popíchnutí - proč se jede o tak malé peníze, proč je zahraniční konkurence nulová, proč pořadatelé nedokážou ošetřit a ohlídat ani trávník, budou brána konečně vážně. A myslím si, že Pepík Váňa, pokud by byl dotázán, by měl ještě pár připomínek.
Miroslav Váňa, poslanec parlamentu, ČSSD