VYBRAT REGION
Zavřít mapu

"Když jsme mašírovali, všechny panny plakaly," neslo se městem

Pardubice - Na den přesně je tomu dnes 100 let, kdy Pardubice opustili jejich vlastní vojáci. Velká válka provedla změny, které jsou patrné dodnes.

25.8.2014
SDÍLEJ:

Usměvavý muž v popředí fotografie je s největší pravděpodobností rytmistr Chlapec. Místo, kde vojáci stojí, najdeme v Pardubicích dodnes v nezměněné podobě. Vedle Hlaváčovy ulice u podjezdu 17. listopadu.Foto: Archiv východočeského muzea Pardubice

Válka, které historici později dají přízvisko Velká a kterou svět pamatuje také jako první světovou válku. Zápas o „svobody" evropských národů, ekonomické zájmy, pakty a politika.

Před stoletím tyto a další okolnosti vrhly svět vstříc brutálnímu konfliktu, který ovlivnil celé dějiny 20. století. Jaký to ale byl čas, kdy naši prapradědečkové rukovali do zbraně za císaře pána?

Milník historie

Přesně před sto lety došlo k události, která navěky proměnila tvář a osudy Pardubic. Osud, který v různých obměnách potkal mnoho měst. Pardubice definitivně opustila „jejich" vojenská posádka.

Dne 25. srpna 1914 odjíždí z Pardubic náhradní eskadrona 8. dragounského pluku Graff Montecuccoli, který byl v Pardubicích posádkou od 27. září 1885 a mezi občany města se těšil velké popularitě.

„Vojáci 8. pluku platili ve městě za 'ty naše', nechyběli u důležitých společenských akcí a významným způsobem ovlivňovali městský život, ačkoli od roku 1900 už tu byla jen ta náhradní eskadrona," říká historik Východočeského muzea Pardubice Jan Tetřev.

Datem 25. srpna 1914 se ale tato kapitola uzavřela. Poslední zbytky celého pluku byly povolány na východní frontu. Válečný konflikt byl na spadnutí řadu měsíců a rakouská armáda se na východních hranicích říše již soustřeďovala. Do nové posádky v Haliči, blíž budoucímu bojišti, už v březnu 1914 odjeli i pardubičtí huláni 11. pluku.

Nechme však na tomto místě promluvit kroniku města Pardubic. Zde je na místě jedna vysvětlující poznámka.

Kroniku města doplňovali František Karel Rosůlek a František Karel Potěšil až po skončení války a pádu rakouského mocnářství. Text vztahující se k válečným událostem je tak na mnoha místech zpětně a náležitě vlastenecky komentován.

„Ať žije rytmistr!"

„Dne 25. srpna v 8 hodin večer opustila Pardubice a odjížděla na bojiště náhradní škadrona 8. dragounského pluku s velmi oblíbeným rytmistrem Chlapcem. Koně byli ověnčeni. Na vagonech byl nápis: „Ať žije náš dobrý pan rytmistr Chlapec!" V nádraží a před nádraží nahrnuly se tisíce lidí. Dostavila se též městská rada s náměstkem J. Sochorem, okr. hejtman J. Nápravník, členky Červeného kříže a jiní. Vojín jeden děkoval rytmistrovi za lidumilné zacházení (v Rakousku řídké!) a městské radě za rozloučení. Pak promluvil J. Sochor a zmíněný rytmistr. Hudba hrála hymny a pochody. O 9. hodině byla vytroubena večerka a všichni nastoupili do vlaku. (S jakými pocity? Asi s takovými, jako nastupovali všichni naši čeští vojáci!)," říká doslovně kronika.Ještě jednou, tentokrát ve větší skupince. Ze snímku je patrné, že rozloučení bylo vskutku slavnostní. Výzdoba, vlajky, davy lidí. Je 25. srpna 1914 a válka trvá jen pár dnů…

Pozorným pohledem na titulní fotografii poznáme, že autor nelhal. Nádraží je skutečně obsypáno lidmi.

„Za povšimnutí stojí i slavnostní výzdoba, kterou kronikář zmiňuje. Ačkoliv to bylo v zásadě v rozporu s vojenskými řády, je vidět koně zdobené květy, některé drží i vojáci. Na druhou stranu jsou již znát přípravy k bojovému nasazení. Přilba rytmistra je zbavena mírové lesklé úpravy. Z atmosféry fotografie je také jasně patrné, že jde stále o brzkou fázi konfliktu. Vidíme úsměvy, uvolněnost, císařské vlajky. Tento optimistický dojem se z dalších fotografií z pozdějších let až nápadně vytrácí," sděluje Jan Tetřev.

Pro úplnost dodáváme, že v Pardubicích a okolí zůstávají i nadále jiné různě silné odřady vojska.

Dragouni byli 'naši'

„Jenže ani příliš německý 1. dragounský pluk, který do města přibyl v dubnu 1914, jízdní dělostřelectvo, dokonce ani Huláni 11. pluku Alexandra II. cara Ruského, kteří byli v Pardubicích posádkou celých čtrnáct let, městu k srdci příliš nepřirostli. Mateřskou a milovanou posádkou Pardubic byl zkrátka 8. dragounský pluk a jeho duch městu chyběl," poukazuje na zajímavý fakt Jan Tetřev.
„Však se k nám po válce ta jednotka také vrátila," doplňuje pardubický historik.

Vlajkosláva, hudba, květiny. Vše jako kdyby mizelo. S odchodem vojáků a rozvíjející se válkou se dramaticky mění i život města.

Neradostné časy

Dobový kronikář například zaznamenává další zajímavou věc. S vyhlášením války stoupá počet sňatků narychlo uzavřených. Otcové povolávaní na frontu chtějí alespoň nějak zabezpečit rodiny. V patách války hned zkraje přicházejí další špatné zprávy. Zdražování potravin, proti kterému úřady staví cenové regulace. Příliš to nepomáhá, zásoby potravin se tenčí.

Další, jak se ukázalo špatnou zprávou pro Pardubice, je rozhodnutí zbudovat ve městě vojenskou nemocnici. Svého času zřejmě největší v Evropě, ne-li dokonce na světě. Pardubice tak jsou opět plny vojáků, kteří v době válečného nedostatku zhoršovali zásobovací situaci ve městě.

Vzniká Karanténa

V místě nynějšího sídliště Dukla se začíná v roce 1914 stavět vojenská nemocnice – město ve městě na ploše 80 hektarů s vlastní železnicí a 365 budovami. Její plánovaná kapacita byla až deset tisíc raněných! Počet obyvatel Pardubic byl přitom v té době odhadován na dvacet tisíc osob.

Důvod stavby je nasnadě – Pardubice leží na centrální železniční trati, měly vodovod, kanalizaci a elektřinu. Ještě v době budování karantény se v Pardubicích zavírají některé školy a proměňují se v dočasné nemocnice.
„V měsíci září projelo Pardubicemi 4500 vojínů zraněných nebo nemocných a dostalo se jim všeho, čeho lze poskytnout v krátké době," popisuje dění ve městě kronika.

Důležité události Velké války: jak se staly k 25. srpnu 1914
Atentát

V neděli 28. června byli v Sarajevu zastřeleni arcivévoda František Ferdinand, následník trůnu a jeho choť Žofie z Hohenbergu.

Diplomatické váhání
Celá Evropa je provázána složitými diplomatickými vztahy, panovníci států jsou si vzdáleně příbuzní. Rakouská i ruská armáda se již týdny přesunují k vzájemným hranicím v očekávání střetu.

Ultimáta, vyhlášení války

23. července 1914 odevzdal c. a k. vyslanec v Bělehradě královské srbské vládě ostrou nótu.
26. července byla vyhlášena mobilizace v Rakousko – Uhersku.
28. července vypověděl císař František Josef I. vládě srbské válku. Ještě téhož dne pálí rakouské lodě na Bělehrad. Srbská armáda likviduje příhraniční mosty, dochází k prvním střetům. Rusko mobilizuje na pomoc Srbsku.
1. srpna Německo vyhlašuje válku Rusku, Francie mobilizuje.
3. srpna vyhlašuje Německo válku Francii, 4. srpna Belgii a vzápětí napadá její hranice, Velká Británie mobilizuje armádu, vyhlašuje válku Německu a přesouvá jednotky do Francie, Spojené státy deklarují neutralitu, Turecko se přidává na stranu Německa.

Válečné operace

12. srpna rakouská armáda zahajuje po celé frontě útok na Srbsko. Ruská vojska překračují hranice Pruska. Německá armáda již několik dní bojuje v Belgii. Zatím žádná zákopová válka. 20. srpna obsazují Němci město Brusel.

Příběh kasáren: Požár, stěhování a nakonec Prior…

Jezdecká kasárna (vpravo) při pohledu do dnešní Palackého ulice.Pardubice byly posádkovým městem. Město žilo s vojskem doslova. Budova původních jezdeckých kasáren se nalézala hned vedle kostela svatého Bartoloměje, na místě nynější banky a pokračovala zhruba po půdorysu bývalého okresního úřadu.

„Obepínala z vnější strany Pernštýnské náměstí a pro město představovala urbanistickou i hygienickou brzdu. Je třeba si uvědomit, že šlo o jezdecké stáje, ze kterých tekly fekálie přímo do městské strouhy, která vedla středem nynějšího náměstí Republiky. Požár, který v roce 1886 kasárna a s nimi málem půl města zničil, tak poskytl další důvod k demolici a stěhování," uvádí k příběhu původních budov historik Východočeského muzea Pardubice Jan Tetřev.
Město tehdy vlastním nákladem nechalo stavět kasárna nová a moderní v místě, kde dnes stojí obchodní domy Tesco a AFI Palác.

Nová a moderní

„V roce 1896 bylo postaveno a vojáci se stěhovali do nového areálu, který stál velké peníze. Po odchodu posádky 25. srpna 1914 zůstala budova prázdná, ale jen nakrátko. Vzápětí posloužila jako vojenská nemocnice. Za války se do kasáren nastěhovali i chudí obyvatelé, ale po jejím skončení přišli opět dragouni. Nyní již českoslovenští. Pak to byli němečtí okupanti a po nich opět českoslovenští vojáci. Konec areálu, který se postupně ocital v centru města, přišel v šedesátých letech dvacátého století, kdy ustoupil obchodnímu domu Prior," podotýká Jan Tetřev.

Přišly markety

„Je zajímavé, že objekty spjaté s jízdním vojskem na Pardubicku vystřídala obchodní centra," upozorňuje na perličku ctitel rakousko-uherské historie Petr Doubrava.
„Vlastním základní kámen přeloučských jezdeckých kasáren položený roku 1898. Na místě, kde kdysi stála, dnes stojí Penny market," dodává a upozorňuje na další fakt, který proměnil život města.

Radikální změny

„Odchod vojska skutečně město změnil a nejen společensky. Když vezmeme prostor kolem Masarykova náměstí v Pardubicích, jak vypadal na začátku dvacátého století, tak odsud za pár let zmizely hned tři dominanty. Kasárna, synagoga a hotel Veselka. To byla radikální proměna zástavby, která nynější město zásadně přetvořila," uzavírá Petr Doubrava.

Autor @Jiří Sejkora děkuje za spolupráci na tématu Východočeskému muzeu, jmenovitě pak historiku Janu Tetřevovi za poskytnutý čas, konzultace a historické prameny.

Autor:

Vážení čtenáři! Zaujalo vás toto téma z historie? Čtete podobné věci rádi?

ANO

100 %

NE

0 %

Hlasovalo: 42

Anketa byla ukončena

Místo události:
25.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Retroměstečko: Kasárnami duněly tanky.
37

Retroměstečko obrazem: kasárnami duněly tanky

Jan Tříska.
AKTUALIZOVÁNO
14

Po pádu z Karlova mostu zemřel herec Jan Tříska, učitel z Obecné školy

Deník přiveze lídry stran za vámi!

Lázně Bohdaneč - Během posledního měsíce před volbami představí Deník lídry regionálních kandidátek stran, které po volbách mají největší naději, že budou rozhodovat o budoucnosti naší země. A odvezeme je za vámi do míst, kde se nežije nejlépe. Chceme ukázat místa, která potřebují pomoct.

Mlhavé ráno komplikuje dopravu

Pardubice - Příjezd do Pardubic od Chrudimi a centrum města brzdí množství vozidel i dopravní nehoda.

Metalová legenda potěšila fanoušky tvrdé hudby v Pardubicích

Pardubice - Česká metalová legenda Arakain potěšila v pátek večer v pardubickém Výstavním a společenském centru Ideon fanoušky tvrdé hudby. S Arakainy tentokrát nezpívala slavice Lucie Bílá, která se skupinou odzpívala letní turné, to však kapele, slavící 35. narozeniny, na síle a přesvědčivosti neubralo, zejména když vytasila své největší hity.

Bydlení podle znamení zvěrokruhu: Jak si žijí vodní a vzdušná znamení

Nic na světě nepoví o člověku tolik, jako jeho byt. Hned při vstupu do předsíně bezchybně odlišíte pedanta od bohéma. Každý člověk má svůj vkus, každé astrologické znamení své priority.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení