Problémy s nedodanou finanční dotací kladrubský hřebčín pochopitelně zaznamená, ovšem ani bez evropských peněz prý národní kulturní památka rozhodně nepadne.  

„Pokud nedostaneme peníze z Evropských fondů, budeme muset sáhnout do vlastních zdrojů. Kdybychom totiž do hřebčína neinvestovali vůbec žádné peníze, tak by nám pochopitelně budovy asi spadly na hlavu,“ řekl včera našemu Deníku ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck. „To ale nechceme dopustit, a tak bychom se v případě, že peníze skutečně nedostaneme, museli pustit do oprav a renovace sami,“ dodal první muž hřebčína.

Miliony by přece jen mohly přijít…

Jan Höck také naznačil, že slíbené stovky milionů by nakonec přeci jen mohly do hřebčína přitéct a pokrýt tak připravený nový projekt na jeho záchranu. „V těchto dnech se o tom znovu jedná a já jsem optimista! Ministerstvo kultury sice říká, že zatím žádné finance na rozdělení z fondů nemá, ale co znamená slovo 'zatím', že? Zítra nebo za týden to už zase může být všechno jinak,“ věří v obrat situace ředitel kladrubského hřebčína. „Pevně doufám, že nikdo nedopustí, aby peníze, na které bychom mohli mít nárok, propadly,“ dodal Jan Höck.

Téměř kompletní projekt na renovaci hřebčína prý dokonce již leží přichystaný na stole. Chybí k tomu už jen ty potřebné miliony. „Vše je téměř kompletně připravené. V některých případech máme i stavební povolení. S trochou nadsázky lze říct, že kdyby teď přišly peníze, můžeme s pracemi začít ihned,“ potvrdil nám šéf kladrubské národní kulturní památky.

Prioritou jsou stáje, ale také kanalizace

A jaké jsou při chystané renovaci hřebčína priority? „Všechno to snad ani vyjmenovat nejde, ale například přímo v katastrofálním stavu je kanalizace. Ta snad už ani nefunguje. Když zaprší, skoro všechno zde plave. S tím pak pochopitelně souvisí i značná vlhkost budov. Další prioritou na opravu je stáj hřebců a také porodna,“ vyjmenoval nám jen některá „bolavá místa“ ředitel hřebčína. Ten by uvítal evropskou dotaci také proto, že by se mohla renovace uskutečnit kompletně a najednou.

„Když budeme muset náklady pokrývat sami, bude to dlouhodobý proces. Vždy budeme muset opravit nějakou část a poté zase čekat na to, až budeme mít další peníze. A teprve potom budeme moci opět pokračovat. A tak stále dokola,“ je si vědom ředitel národního skvostu, který má v současné době zhruba šest set koní (z toho 300 běloušů) a 175 zaměstnanců. Ale ani nedodaná finanční injekce by neměla jejich počty ohrozit.