Stejnou chloubou, jako je pro Královehradecký kraj Kuks, by se v příštích letech měl stát v Pardubickém kraji Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a jeho okolní krajina.

O prodlouženém víkendu byl po náročné rekonstrukci otevřen veřejnosti. Hřebčín opravil 17 budov a několik prostranství. Areál je opět v původní klasicistní podobě a také v nových barevných odstínech zeleno-bílé.

V říjnu budou přístupné nejspíš jen stáje, další objekty, jako je zámek, lesovna, vodárenská věž, kočárovna nebo postrojovna, se návštěvníkům otevřou příští rok v dubnu. Rekonstrukce, na kterou hřebčín získal 300 milionů korun z evropských peněz, byla náročná a provázela ji řada problémů. Například první dvě výběrová řízení se nepovedlo dovést do konce, první nemělo všechny náležitosti, druhé od loňska vyšetřuje policie kvůli údajné manipulaci.

Další úkol? Velkolepá krajina

Hřebčín byl několikrát i v samotném ohrožení existence. „Podle mého názoru ho zachránily dva zlomové momenty," říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Nejprve to bylo v roce 2001 s přičiněním ministra Josefa Luxe prohlášení hřebčína a kmenového stáda starokladrubských běloušů národní kulturní památkou, a poté získání projektu na jeho rekonstrukci. Díky tomu stojíme před třetím zlomovým bodem, a tím je náš úkol pokusit se tento klenot dostat na seznam památek UNESCO," uvedl Roman Línek.

Stavební práce na památce byly zahájeny na počátku loňského roku. Při své práci museli památkáři najít soulad mezi potřebami koní a citlivou ochranou budov nejstaršího hřebčína v Evropě. „Museli jsme brát ohled na potřeby moderního chovu koní. Dnešní chovatelé jsou přeci jenom dál, než byli jejich předchůdci po roce 1800," vysvětluje památkář Michal Drkula, který akci dozoroval.

Na odborníky čekaly i pozoruhodné nálezy, které jim napomohly poodhalit mnohá tajemství. Na zámku byla objevena řada původních výmaleb či části pernštejnských terakotových ostění.

Archeologové se dnes také zabývají lidskými ostatky, které nalezli v kryptě pod hřbitovní kaplí. „O existenci krypty se dříve jen spekulovalo. Navíc v zásypu klenby kaple jsme našli torzo andělíčka. Restaurátoři podle něj vytvořili sochu, která dnes zdobí fasádu kaple, neboť tam podle historických fotografií patří," říká Michal Drkula.

Přes obrovský rozsah této stavby není v Kladrubech ještě všechno hotové. „Stále část areálu čeká na obnovu. Zajímavým oříškem bude jistě vyzdvižení velkolepé klasicistní krajiny plné alejí, pastvin, luk, cest, parků, potoků a lesů," uvedla náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová.