Pouhý měsíc bydlí v malebném domečku pod Kunětickou horou Pavla Hlavičková s rodinou. Do Němčic se přestěhovali téměř po dvaceti letech bydlení v panelovém domě v Pardubicích.

Živé vzpomínky na vlastní dětství


„Ke stěhování do rodinného domku mě vedlo mimo jiné také to, že jako malá jsem v podobném domečku vyrůstala. Osud mě pak sice zavál do panelového domu v Pardubicích, ale ten domek mi ze srdce nevymizel,“ svěřila se našemu Deníku 44letá Pavla Hlavičková. Podle ní jsou Polabiny, kde ještě donedávna s rodinou bydlela, dost přelidněny. „Už mi to opravdu vadilo. O vlastním domku jsme s manželem přemýšleli už hodně dlouho. Nyní jsme se konečně dočkali,“ říká spokojeně žena, která je ráda, že se tímto krokem vlastně vrátila k přírodě. „V Pardubicích mi chyběl klid, les, příroda, zvířata a třeba táborák, který si nyní můžeme na zahrádce udělat každý den,“ je nadšená Pavla Hlavičková. „Už měsíc, co zde bydlíme, také konečně pořádně spím. Nemá to chybu. Čistý vzduch a to ticho…,“ zasní se nová obyvatelka Němčic.

Přesto, že si s rodinou mohli vybrat několik lokalit s novými rodinnými domky nedaleko Pardubic, rozhodli se pro Němčice. „Lokalitu jsme si vybrali kvůli místu. Máme nádherný výhled na Kunětickou horu. Jen pár metrů od baráku pak máme les,“ nešetří chválou na své nové bydliště Pavla Hlavičková, přestože ví, že zlí jazykové říkají tomuto „satelitu“ Šmoulov. „Je tady sice téměř padesát baráčků blízko sebe, ale přeci jen to není město. Je to spíš taková měststká čtvrť ve vesnici,“ hájí své bydlení, přesto, že si je vědoma, že její starší syn byl spokojenější v Pardubicích. „My s manželem a malým synem jsme nadšeni. Náš starší, téměř osmnáctiletý syn, byl radši ve městě. Chápu ho. Měl všechno blíž, různé akce či diskotéky. Nyní je dost závislý na dopravě.“

Tak jako v jiných českých městech, i v Pardubicích mizí příroda. Střed města se zastavuje na úkor volných ploch. Klenot v podobě parku uprostřed města jsou Tyršovy sady. Ovšem jen do té doby, než do nich člověk vejde. „Rozbité lavičky, zdevastované dětské hřiště, místo rybníčku uprostřed jen zapáchající stoka. Po dešti se zde nedá projít kvůli zatopeným či rozbláceným cestičkám. V létě pak kvůli tomu, že zem a lavičky obsadí pochybné žebrající existence s krabicovým vínem,“ řekl Deníku jeden z Pardubáků, který se právě kvůli nedostatku přírody rovněž chystá město opustit.
Více jak šest let již probíhá stavební boom také v Horních Ředicích na Holicku. Přibližně 85 rodinných domků zde vyrostlo kolem silnice směrem do Vysokého Chvojna. Jedná se o lokality U náhonu a Ke Kocouru. Obě lze chápat jako „hornoředický satelit“. Zájem lidí o stavební parcely v Horních Ředicích stále trvá. „V současné době jej ale nemůžeme uspokojit. Letos však bude hotový nový územní plán, v němž počítáme se šesti lokalitami, které připadají v úvahu pro další výstavbu,“ sdělil starosta Jiří Kosel. (Jan Šafář, Lukáš Peška)