Obcím v okolí Pardubic roste počet obyvatel. Stěhování lidí na venkov jim ale nic nepřináší. Stovky nově příchozích si ponechávají trvalé bydliště ve městech. Obce tak přicházejí o daňové příjmy, nedostávají řádně zaplaceno za svoz odpadu či stočné.

Z TŘICETI LIDÍ JEN PĚT

„Z téměř třiceti lidí, kteří se v poslední době přistěhovali, si trvalý pobyt u nás zřídilo pouze pět," stěžuje si Iveta Krebsová, starostka Barchova, kde v současné době vznikají další dvě satelitní městečka s celkem 26 domy. Stěhují se sem převážně rodiny s dětmi. Trvalý pobyt mají nejčastěji v Pardubicích, ale jsou tu i takové, které zůstávají hlášeny třeba až v Čáslavi.

„Obec z těchto obyvatel nemá žádné příjmy do svého rozpočtu. Peníze jdou tam, kde mají trvalé bydliště, stejně jako poplatky za odpad. U nás za popelnice platí jen jako chataři, z čísla popisného, tedy 500 korun, což je normálně roční sazba za jednoho obyvatele. Ale odpad tu samozřejmě produkují v plné míře," uvádí starostka Barchova.

Podobný problém je i s úhradou stočného, obec totiž provozuje vlastní čistírnu odpadních vod. Ani tam není možné od nepřihlášených obyvatel inkasovat plnou sazbu, přestože službu využívají.

CHCEME NOVÝ ZÁKON!

Starosta Starého Mateřova Pavel Sehnoutek eviduje taktéž desítky nepřihlášených občanů.

„Daňová výtěžnost na jednoho obyvatele je přibližně 5000 korun za rok. O tyto peníze obecní rozpočet přichází," říká starosta Pavel Sehnoutek.

Starostové volají po vzniku zákona, podle kterého by lidé měli povinnost přehlásit si trvalé bydliště na adresu, kde se skutečně zdržují, a to do osmi dnů. „Hovoří se o něm už řadu let a stále nic," dodává starosta Starého Mateřova.

PROČ? KVŮLI ŠKOLÁM

A proč si lidé vlastně tak rádi ponechávají trvalé bydliště ve městě, přestože žijí na vesnici?

Obyčejně tam pronajímají byty. Rodinám s dětmi jde hlavně o zachování nároku na mateřské a základní školy ve městě.

Podnikatelům se zase nechce přepisovat živnost, anebo jsou například v Praze spokojenější kvůli méně častým kontrolám z finančního úřadu.