Zákon z dílny ministerstva obchodu a průmyslu měl cílit na obchodníky se zbraněmi, ale muzejníci a sběratelé si myslí, že zákon dopadne především na ně. Ministerstvo se je teď pokouší uklidnit.

Norma nově definuje věci, které jsou považovány za bezpečnostní materiál. Jenže podle majitelů vojenské techniky autoři zapomněli, že to jsou také historická vojenská vozidla. Zákon a související vyhlášky totiž definují jako bezpečnostní materiál veškerou vojenskou techniku bez ohledu na stáří a podle tříd nebezpečnosti ji dělí do skupin podle vlastností.

Prověrka NBÚ

„Vše je definováno velice volně a vzniká tím nepřeberná řada absurdních situací. Například z obojživelného historického vojenského vozidla musím nenávratně odstranit součástku, která schopnost obojživelnosti umožňuje. Která součástka to je a jak to udělat tak, aby nebylo nenávratně zničeno celé vozidlo?" přiblížil prezident Spolku majitelů techniky (SPOMAT) Pavel Kmoch.

Zákon kromě sběratelů dopadá i na další majitele. Definici vozidla vyvinutého pro armádu se zesílenou karoserií totiž podle něj splňuje například legendární nákladní automobil Praga V3S. Další oblastí jsou například výrobci hraček. Za bezpečnostní materiál zákon považuje i dálkově řízené modely letadel.

Vlastníci vojenské techniky, která by byla považována za bezpečnostní materiál, musejí požádat o registraci do konce června. Do té doby by si měli ověřit, zda se na jejich sbírku registrace vztahuje. „Poté, co nás majitelé veteránů kontaktují a vznesou dotaz ke své technice, jsou ve většině případů příjemně překvapeni, že se jich registrace netýká," uvedl Filip Matys 
z ministerstva.

Jedenáct skupin

Bezpečnostní materiál zákon rozděluje do jedenácti skupin, přičemž o zařazení do skupin pět a šest rozhoduje ministerstvo obrany. Jeho zástupci přitom uvádějí, že zatím rozhodli v desítkách případů, ale žádné stížnosti ještě nezaznamenali.

Tato vyjádření Kmocha příliš neuklidňují. Naopak si myslí, že zákon určuje i absurdní podmínky skladování. „V některých případech jsou podmínky tak striktní, že zákon požaduje pomalu trezorové místnosti, nepřetržité střežení pomocí videotechniky nebo ostrahou," řekl.

Muzeím bude dělat potíž vůbec některou techniku vystavovat, protože třeba při převozu tanku na podvalníku by měl mít řidič přepravní firmy prověrku Národního bezpečnostního úřadu. „Patnáct let připravujeme expozice 
a o velkou část exponátů bychom buď přišli, nebo je nemůžeme ukazovat, protože podle zákona aby člověk mohl techniku převážet, opravovat a vystavovat, musí mít prověrku," přiblížil Ivo Juráš 
z vojenského muzea Lagerfort XIII v pevnostním objektu 
z doby Marie Terezie v Olomouci. Kvůli tomu se obává škody pět milionů korun.

Ředitel vojenského muzea v Králíkách Marek Bartoš přidává, že takto jsou ohroženy některé vojensko-historické akce, které jsou dopředu nasmlouvané. „Zabezpečit se podle zákona musí nepřetržitá ostraha a vozidlo demontovat, tak aby byl znemožněn jeho pohyb," upřesnil.

Změna je možná

Ministerstvo průmyslu a obchodu má podle Filipa Matyse na svém webu základní „kuchařku", která má vlastníkům vojenské techniky pomoci v základní orientaci. Vzápětí však dodává, že kvůli velkému množství druhů, typů a zejména speciální výbavy musí ministerstvo postupovat individuálně.

Sběratelé zákon jako takový neodmítají, neboť podle nich je potřeba pancéřovou techniku nějakým způsobem evidovat, ale nelíbí se jim, že postihuje i lehkou techniku 
s nulovým bezpečnostním rizikem. „Za tím účelem jsme také založili spolek SPOMAT a už také jedná s odpovědnými představiteli státní správy na novelizaci tohoto nešťastného zákona," řekl Pavel Kmoch.

Změnám se přitom vyloženě nebrání ani ministerstvo. „Pokud aplikační praxe v budoucnosti ukáže na některé problémy související s předmětnou legislativou, budou průběžně řešeny," dodal Filip Matys.