Města v Pardubickém kraji doplácejí stále více na likvidaci komunálního odpadu. Náklady na jeho svoz, třídění či skládkování stále rostou, poplatky od občanů jsou však na maximální výši 500 korun a více se zvyšovat nemohou, i když nepokryjí náklady odpadového systému. Nejvíce na to doplácejí velká města.

Na kontejnery prý nejsou pozemky

Pardubice doplácely na odpadové hospodářství v roce 2005 přes 11 milionů korun, v roce 2009 již 26 milionů. V loňském roce se sice dotace díky celostátnímu systému odběru vysloužilých elektrozařízení a sběru bioodpadu mírně snížila, odhadem asi o půl milionu, přesto město ročně zaplatilo za likvidaci odpadu v přepočtu na obyvatele nejvíce peněz, asi 950 korun. Od trvale bydlících však vybírá jen 500 korun za osobu a rok.

„Postupně se zvyšují platby za skládkování, v Pardubicích je také velmi obtížné přistavit potřebný počet kontejnerů na tříděný odpad, není na to dost volných městských pozemků,“ řekl Roman Slach z odboru životního prostředí pardubického magistrátu.

Další příčinu vysokých dotací města na likvidaci odpadu vidí ve velkém počtu lidí, kteří ve městě žijí přechodně a neplatí zde poplatky, hlavně vysokoškolští studenti a zahraniční pracovníci.

Přesto by se ekonomická bilance odpadového systému podle něj mohla v budoucnu zlepšovat, pokud budou lidé důsledně odpadky třídit.
Vyrovnanému rozpočtu za odstraňování odpadků se blíží Chrudim. V roce 2009 dotovala systém částkou 425 tisíc korun, vloni 520 tisíc korun, na jednoho obyvatele tak doplácela asi 22 korun. Od letoška se po několika letech zvýšil místní poplatek z 470 korun na nejvyšší možnou úroveň, přesto bude nutné dále doplácet. „Zdaleka to nepokrývá veškeré náklady, které s tím město má,“ prohlásil před časem starosta Petr Řezníček.

Radnice stále musí za občany doplácet

I v dalších okresních městech se platí od letoška maximální místní poplatek. Například Svitavy, kde vloni platili lidé 480 korun na osobu, muselo město ročně doplácet na člověka asi 96 korun, což představuje pro rozpočet zátěž asi 1,7 milionu korun, v roce 2009 to bylo 1,3 milionu korun.

Rezervu má ještě Vysoké Mýto, kde lidé platí ročně 480 korun na hlavu. „Roční dotace města je asi 3,3 milionu korun, letos se změna nepředpokládá,“ nechala se slyšet Stanislava Jetmarová z odboru životního prostředí. Vysokomýtská radnice proto musí na osobu doplácet zhruba 260 korun za rok.

(zr, čtk)