VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muži často nevědí, co znamená být mužem

Východní Čechy - Zveřejňujeme příběhy čtenářů, kteří se chtějí podělit o radost i smutek. Dnes otiskujeme další z vašich dopisů. Pokud máte chuť, napište nám svoje zážitky.

12.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

příběhy Řádků důvěry

Poraďte – mám šanci nalézt?

Prožili jsme svátky. Měly by to být pro mnohé z nás ty nejšťastnější svátky v roce. A jistě i byly. Byly však šťastné i pro ty z nás, kteří jsme byli na Štědrý večer sami?

Naše děti mají své rodiny , o svátcích navštívily ony nás, a nebo my je.

Štědrý večer je však natolik intimní, že ne každý z nás je tak sobecký, aby nedopřál tuto intimitu svým dětem s jejich dětmi, tak jako jsme ji prožívali my jako děti se svými rodiči.

Ano, mohli jsme za určitých podmínek trávit Štědrý večer se svými potomky, ale mnohdy velikost bytu by onu intimitu nejužší rodiny nabourala. Naši synové jsou hlavami svých rodin a naše dcery paními svých domácností. Proč je tedy přesvědčovat, aby slavili Štědrý večer podle našich představ (s ohledem na nás) a nikoli podle představ svých.

Copak štědrovečerní večeře, ale co ostatní večeře v roce, s kým je trávit?

Dnes jsem ve věku, kdy se mohu počítat mezi „ctihodné kmety“. Oslovení „ctihodný kmete“ vyjadřuje nejen určitý věk, ale i životní moudrost.

Již před patnácti osmnácti lety jsem prošel životní zkouškou, kdy jsem si začal rozumět s oněmi „kmety“. Měl jsem tehdy možnost získat určitou životní moudrost v letech, kdy se člověk nechce ještě vzdávat boje za svoje ideály. Tehdy jsem z toho měl radost, že v daném věku už mohu mít dané zkušenosti, ale dnes se ptám: Co s tím??? K čemu mi to je, když to nejsem schopen předat dál a ani toho využít ve svém životě?

Na základě svých zkušeností a zkušeností mnoha lidí, jež napsali o svých zkušenostech mnohou literaturu, se snažím řešit svoje problémy i problémy mnoha lidí okolo sebe a jsem z toho čím dál více smutný. Mnohdy si připadám, že bojuji s větrnými mlýny.

Již delší dobu je mi jasno, že problémem mnoha partnerských vztahů jsou muži.

Ne snad ani tak muži, jako matky těchto synů, které berou své syny jako své životní partnery.

Pro tyto muže není partnerkou žena o generaci starší, ale pouze jejich služkou, pečovatelkou, přinejlepším ochránkyní, a tak tito synové – muži nevědí, co chtít od svých partnerek jejich generace.

Znáte ten příběh, kdy se potkají dvě kamarádky a ta jedna se ptá druhé: „Prý se ti vdala dcera. Tak co, jak?“ …. „Ale jo, vdala se dobře. Její muž vaří, pere, žehlí, stará se o děti a peněz má dost.“

„A co syn? Je už prý také ženatý.“…. „Jo, ten dopadl špatně. Musí vařit, prát, žehlit, starat se o děti a…“

Přiznám se, že hledám partnerku v generaci těchto žen.

Dcera mne zrazovala od mých ideálů, přesvědčovala mě, že ženy této generace, o níž mluvím, a generace následující, nepotřebují muže jako životní partnery, ale muže na jeden večer v týdnu. Nevěřil jsem. Nebo spíše doufal, že tomu tak není. Až… Delší dobu se snažím sledovat pořad v televizi „Tah dámou“. Sledoval jsem ho i v době svátků a začal ztrácet iluze.

Já vím, dnes již žena nechce dělat služku a při dnešních službách opravdu nepotřebuje chlapa více než jednou týdně, a to ještě jen do toho věku, kterého jsem dosáhl.

Já však také nepotřebuji služku, ale partnerku.

Prádlo mi vypere automatická pračka. Současné prádlo v podstatě nepotřebuje žehlit a stravovací možnosti mi také dají minimální starost s vařením.

Dokonce i můj věk nejlépe vystihuje ona část daného vtipu, kdy padesátník volá: „ Utíkejte, utíkejte, už plavou.“

Ženy chtějí, aby muži byli muži, a muži chtějí po ženách, aby byly ženami.

Že muži nevědí, co znamená být mužem, a ženy nevědí, co znamená být ženou, je víc než jasné. Dokážou však muži definovat, co si představují pod pojmem žena – životní partnerka, a ženy říci mužům, co pro ně znamená být mužem – životním partnerem?

Jak jsem již uvedl, nepotřebuji služku, ale vím, že žena má pro mnoho věcí lepší cit než mám já. Já, jako kluk z venkova, mám rád okolo sebe kytičky, kterým seženu květináče, hlínu na přesázení, zaliji je, ale pod rukama ženy rozkvétají lépe.

Mám rád okolo sebe zvířátka, o která se starám, a byl bych rád, kdyby k těmto věcem měla vztah i má partnerka. Mimo tohoto však aby dokázala se mnou a s našimi dětmi stejně tak sedět za zpěvu kytary u ohně a spát třeba ve stanu, jako jít do divadla. Zrovna tak jít s přáteli na venkovskou tancovačku, jako vyžehlit sváteční košili a jít na reprezentační ples. Sedět a třeba se držet za ruce doma u televize při romantické „moderní“ pohádce, jako jít na pěkný nový film či na hru do divadla. Prožít stejně emoce davu na zápase či koncertě, jako na skupinové meditaci.

Já vím, chci toho hodně, ale život po padesátce není jen o kuchyni, o zahrádce či o hlídání vnoučat. Život ve dvou po padesátce dokáže být stejně pestrý jako ve dvaceti, ne-li pestřejší.

Poprvé jsem se ženil spíše z rozumu, neřídil jsem se srdcem, a tento rozum jsem ztratil ve chvíli, kdy jsem pochopil, že to bez rozvodu nepůjde.

Tentokrát bych rád ztratil srdce, které za předpokladu, že bude-li stejně dávat, jako dostávat, má šanci zde ještě čtyřicet let tlouci.

Žiji v přesvědčení, že mám jen málo kamarádů, kamarádek a skoro žádné přátele, ale astroložka mi tvrdí opak. Ano je pravda, mám spoustu známých, kteří mi o sobě řekli to, co o sobě nevědí ani přátelé. Já chci však jen jednu partnerku, pro kterou by oněch možných čtyřicet let mohlo tlouci moje srdce.

Nebo se snad mám obklopit harémem přítelkyň a na každé akci se držet za ruku s jinou?

Ale kterou z nich budu hladit před spaním a ráno se vedle ní probouzet?

Mám nějakou šanci bojovat za své ideály?

Jaký příklad budu dávat svým dětem a vnoučatům?

Vždyť odstrašujících příkladů je okolo více než dost!

Poraďte mi, rád popřemýšlím, a bude-li to možné, podiskutuji písemně o každé připomínce.

Zralé klouče od Přelouče

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Spokojené stáří

Celý život jsem poctivě pracoval a bohužel jsem v pozdním stáří zůstal sám a opuštěn. Částečně i nezájmem vlastních dětí, které nemají na otce čas. Samota ve stáří je zlá, nechci však naříkat se založenýma rukama, a proto bych se rád seznámil se ženou kolem 70 až 75 let s podobným osudem. Mám vše, co potřebujeme pro společný život. Prožijeme spolu spokojené stáří.

Mirek z Náchoda

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Učitel hudby

Vážená redakce, rád bych se vaším prostřednictvím seznámil s nějakou slečnou, která je také sama jako já. Je mi 30 let a jsem učitelem hudby. Pocházím z České Třebové a budu rád, když mi některá z vás odpoví, třeba se k sobě budeme hodit.

Pavel z České Třebové

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Deník pomáhá

Potřebujete se „vypsat” z těžké životní situace? Toužíte nalézt přátele? Svěřte svůj příběh Deníku. Samozřejmostí je diskrétnost.
Chcete napsat do Řádků důvěry

Do řádků důvěry napište vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě tak získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, nebo na e-mailovou adresu G.Capouskova@vlp.cz. Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy doručíme.
12.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Okresní přebor: Přelovice otrávily Sezemicím posvícenské hody

Čtyřikrát museli za jediný den museli strážníci uklidňovat mladého muže pod vlivem omamných látek.

Feťáka krotili strážníci čtyřikrát za jediný den

Přelouč obrátila kormidlo na svojí stranu, Bohdanečtí rozhodli v závěru

Pardubice - Křest nového hřiště v Přelouči se vydařil. Krajské fotbalové soutěže se o víkendu hrály i na dalších trávnících.

Na Univerzitu Pardubice nastoupily děti

Pardubice – Na Univerzitu Pardubice (UPCE) včera nastoupili žáci základních a středních škol. Začal totiž týden, kdy mají jako studenti „dětské univerzity“ možnost si vyzkoušet pro ně netraditní aktivity na pěti fakultách univerzity. 

Krajský přebor: Holice zvládly přestřelku

Pardubice - Zápasy druhého kola pokračoval o víkendu krajský fotbalový přebor.

Sportovní park se za rok vrátí do Pardubic

Pardubice – Sportovní park Pardubice úspěšně navázal na loňský Olympijský park Pardubice, podle předběžných výpočtů ho navštívilo 105 tisíc lidí. „Jsme rádi, že jsme projekt letos opakovali, počítáme s ním i příští rok,“ uvedl primátor Pardubic Martin Charvát.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení