VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kraj, kde končil chleba a začínalo kamení

Pardubický kraj - /OD SOUSEDŮ/ - Snažím se utéct do zdejších hlubokých, čistých, hřibonosných lesů s rozsáhlou sítí cyklotras, po kterých můžete jezdit celé hodiny v tichu a ve stínu s občasnými výhledy na louky, bažiny i na chaloupky samot. Není lepšího balzámu na duši.

25.9.2011 1
SDÍLEJ:

Toulky po Hlinecku. Vortová.Foto: Crazybikerka

Hlinecko má své kouzlo a stojí za to ho navštívit. Najdete tu krásnou přírodu pastvin, luk, hlubokých, čistých lesů i unikátní architekturu

Vláčkem Regionova s plošinou pro kola vyrážím směr Hlinsko. Do kouta Chrudimska, kde končí Železné hory a začínají se zvedat rozlehlé, tiché a krásné Žďárské vrchy. Do kdysi chudého kraje obývaného převážně hrnčíři, tkalci a drobnými zemědělci. Do kraje, který si ochraňuje odkazy našich předků, lidovou architekturu a své zvyky. Však také masopustní průvod je od roku 2010 zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Betlém, oáza klidu

Být v Hlinsku a nenavštívit Betlém, to je jako navštívit Florencii a nevidět Davida. Betlém, to je oáza klidu v městě plném chaosu. Zde se natáčel například film Golet v údolí. Protože je jedenáct hodin, zastavuji ve zdejší restauraci U Huberta na oběd a pak vyrážím do hor. Pryč z rozpáleného asfaltu a od hluku aut. První zkouškou je táhlý kopec do Jeníkova. Slunce přiložilo polínko do kotle a pěkně to griluje. Po výjezdu nepříjemného kopce se vyvážím na náhorní planinu. Z Jeníkovských luk s vzácnou faunou a florou fouká chladivý vánek, který sílí ve sjezdu do Kameniček, vesničky která spolu se svými přírodními sceneriemi byla a je inspirací malířů v čele s nejznámějším Antonínem Slavíčkem. K. V. Rais sem umístil děj svého románu Západ. Zde můžete vidět překrásná roubená stavení, dojít se občerstvit do několika hospůdek a podívat se na nedaleký Vojtěchův a Volákův kopec.

Rychle jedu do lesů. Horko je už nesnesitelné. Pokračuji po žluté kolem Vojtěchova kopce vlevo a vpravo kolem domku, kde žil a tvořil Antonín Slavíček, a dále na Svratku. Na první křižovatce odbočuji doprava a asi po kilometru přijíždím k rybníku Krejcar, který mne překvapuje svou rozlehlostí i krásou. Pokračuji stále rovně po bezvadné asfaltové lesní silnici s perfektním značením, v chladivém stínu lesa až na Vortovský vrch a zde odbočuji doprava na vesničku Vortová. Kolem Vily Doubravy, schované vlevo v lese, vjíždím do Vortové, vesničky se zajímavou historií a s malebnými roubenými chaloupkami. Nejstarší prameny uvádějí, že když husité v roce 1421 vypálili klášter v Podlažicích, jeden z mnichů uprchl do lesů a hor na okraji panství, a tam založil osadu zvanou Ortova (od slova Ortos, to je mnich, který se postil v horách). Kdo ví, jak to bylo. V obci pořádají masopustní průvod, kterému zde říkají Vostatky. Historie se zde prolíná se současností v jeden malebný celek obklopený hlubokými a čistými lesy se třemi rybníky v okolí, Zlámancem, Utopencem a Návesníkem. Kolem posledního z nich, po levé ruce, pokračuji po polní cestě směrem na Zalíbené. Sešup lesem dolů a přijíždím na zelenou značku, která mne směrem vlevo odvádí z cesty na Zalíbené, ale dovádí k místu, kde Lesy České republiky revitalizací zachránily vzácné mokřady Velký Černý. Po zelené dojíždím až na hráz rybníka Malý Černý. Jedu tiše tak, že ani nevzbudím na hladině dvě spící labutě…

Malá Šumava

Zelená vede stále rovně, až do Vojnova Městce. Za hrází rybníka odbočuji doprava směrem, kde tuším Košinov. Vybrala jsem si jednu z perfektně upravených cest, kterých se tu křižuje několik, kilometry není třeba hlídat. Odměnou je scenérie zdejší malé Šumavy po pravé ruce, s bažinatými loukami s břízami na okrajích, s pečlivě udržovanými lesy. Dříve se v těchto místech těžila rašelina. Tohle opravdu stojí za to vidět. Po kilometru a půl vyjíždím na silnici a odbočuji doprava na Košinov, část obce Studnice. Pár chaloupek podél silnice a dřevěná zvonice schovaná za ošklivou plechovou zastávkou. Studničtí, což takhle posunout to plechové monstrum kousek dál, aby vynikla krása zvoničky?

Krajem masopustu

S pastvinami podél silnice s odbočkou k chaloupce v Zalíbeném, s výhledy na vzdálené lesy stoupám vzhůru a zakrátko míjím vpravo v lesích a v údolí ukrytou vodní nádrž Hamry. Vjíždím do Studnice, obce s několika zachovalými roubenými staveními, moderním kostelem, proslulé svým masopustním průvodem zapsaným na seznamu UNESCO. Obkroužím vesnici, kolem nádrže Hamry se jezdit ani chodit nesmí, škoda. Kolem hospody vpravo přejedu hlavní silnici a pokračuji kolem zemědělských hal k vodárně na kopci, u které odbočím vpravo na neznačenou polní cestu, která mne dovádí přes Přední Hradiště k Veselce. Odtud pokračuji kousek doleva a zase doprava přes Vítanov, Stan a Všeradov a vjíždím do skanzenu Veselý kopec. Chaloupky sem byly přeneseny převážně z Chrudimska i z okolí Poličky. Navštivte skanzen, na chvíli zpomalte životní tempo. Zkuste si představit, jak se tehdy těžce žilo v našem kraji.

Rychle ujíždím z Veselého kopce přes Svobodné Hamry do Trhové Kamenice, zde odbočuji doprava jako na Hlinsko a za náměstím doleva na Petrkov. Nad vesničkou Bystřicí se napojuji na silnici z Hlinska do Chrudimi a zde přes Včelákov a Žumberk, s okolními lomy, do Lukavice. Tato nenápadná vesnička má zajímavou historii. Na konci 16. století se zde těžil pyrit, Bartolomějská šachta byla prý hluboká 110 metrů, některé prameny uvádí, že až 210 metrů. Byl zde také chemický závod, jedinečný v celé Rakousko-Uherské říši. Vyráběla se zde síra, kyselina solná, kyselina dusičná, lučavka, zelená skalice, modrá skalice atd. Dnes tu po této činnosti najdete jen u obecního úřadu mlýnský kámen a hornický znak na patníku. Technická památka, lukavická štola, 1,5 km dlouhá, odvádí agresivní lukavické vody do Chrudimky v místě zvaném na Pilce.

Nemám však už chuť zkoumat okolí. Jsem ráda, že jsem zakrátko doma. Parádní výlet, i když hodně náročný. Má cesta byla dlouhá 65 km. Vy si to ale můžete usnadnit. Do Hlinska se vyvezte jako já vlakem, kupte si zpáteční jízdenku plus celodenní na přepravu kola a dosytosti si pak užijte scenérií a čistého vzduchu lesů a luk Žďárských vrchů. Výlet z Hlinska do Kameniček, přes Vortovou, Košinov, Studnici do Hlinska bude dlouhý jen 23 km. Můžete ale odbočit v lesích na značených cyklotrasách a zajet se podívat do sousedního Kraje Vysočina. Nebo jeďte stejnou trasu, jakou jsem jela já, zakončete ji v Trhové Kamenici a počkejte si na cyklobus, pak ujedete přijatelných 34 km. Hlinecko, kraj roubených chaloupek, pastvin, luk i hlubokých, čistých lesů má své kouzlo a stojí za to ho navštívit.

Crazybikerka

Video z cest po Hlinecku

25.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

BRÁNIL HVĚZDU. Ještě donedávna znal Martin Peterka gruzínského pivota jménem Zaza Pachulia jenom z vyprávění...

Čekám na svou šanci, ale snažím se jí jít naproti

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Vedle Letního stadionu vyroste nový čtyřhvězdičkový hotel

Pardubice – Krajské město dlouhodobě trápí nedostačující ubytovací kapacity. To by se ale mělo v dohledné době změnit. V prostoru mezi malou hokejovou halou a ulicí U Stadionu má vyrůst hotel. 

Pardubice čeká ostravská mise. Letos již třetí

Pardubice – Potřetí v roce 2017 vyrazí pardubičtí fotbalisté na Městský stadion v Ostravě. Na jaře zde vybojovali bod v duelu s Baníkem, Vítkovicím potom podlehli 0:1. A právě Vítkovice jsou středečním soupeřem Pardubic v 5. kole Fortuna národní ligy. Utkání v Ostravě má výkop v 18 hodin.

Kráska a zvíře zazpívají v kině

Pardubice – Na programu Pardubického letního kina je dnes fantasy muzikál Kráska a zvíře. 

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení