O bronzové soše národního umělce Břetislava Bendy, která má být uložena na dno zatopeného lomu, se v Pardubicích hovoří již dlouho. Nedalo nám to, abychom nezašli do pražské čtvrti Střešovice za synem tvůrce sochy a nezeptali se ho, co říká tomu, jaký osud určili pardubičtí zastupitelé pro dar jeho tatínka.

Sochař Milan Benda zdědil talent po svém otci, žákovi Myslbeka a Štursy, Břetislavu Bendovi. Ovšem jako mladík vzdoroval přání svého otce, aby se vydal v jeho stopách.
Prosadil si svou a přihlásil se na strojní fakultu. Po třech letech práce nad rysy a výkresy strojů zjistil, že mu kumšt přece jenom chybí a přestoupil na akademii.

Dva umělci

Absolvoval v roce 1968 a nejprve se uchytil jako restaurátor. Být synem slavného otce je hrozně obtížné a trvalo to několik let než vydělané peníze a příjmy za sochařské zakázky přestali zákazníci posílat jeho tátovi, ale zaregistrovali, že jsou tu dva umělci – Břetislav Benda a Milan Benda.

Po celý život nejraději modeloval portréty a ženské akty. S úsměvem přitom dodává, že dneska už k tomu nepotřebuje modelku. „Už to umím zpaměti," říká.
A jaký je názor Milana Bendy na to, jaký osud možná čeká na sochu Vítězství – dar jeho otce městu Pardubice?

„Nejsem nadšený z toho, že se uvažuje o tom, že by se socha  měla utopit v lomu," sděluje Milan Benda. „Já bych se sochami Myslbekova žáka takto nezacházel," dodává.
Ověřovali jsme si též otázku hodnoty bronzové sochy v nadživotní velikosti. Milan Benda vysvětlil, že jenom odlití sochy by stálo kolem půl milionu korun. Pokud by taková zakázka byla dnes zadána, tak cena hotového díla by se pohybovala v rozmezí dvou a půl až tří milionů korun.

Váží si umění?

Informace o tom, že účetní hodnota sochy činí šedesát tisíc korun, je jednoduše úplně vytržený údaj z nějaké účetní evidence, bůh ví z jaké doby, který ale nemá nic společného se skutečnou hodnotou uměleckého díla. Pražská Národní galerie vlastní několik desítek soch Břetislava Bendy a velmi si jich váží.

Pardubice mají jednu jedinou a tím, že ji odklidí z veřejného prostoru, dávají najevo, jak moc si váží umění.
Opravdu dal Benda pardubickému magistrátu souhlas k tomuto nakládání se sochou?

„Ano, nemohu nic namítat proti tomu, aby socha byla darována potápěčům, nebo někomu jinému – třeba galerii nebo divadlu, ovšem očekával bych, že obdarovaná instituce umělecké dílo důstojně umístí. Pokud ale někdo chce dát dílo mého otce na dno zatopeného lomu, pak tomu asi rozumět nebudu," podotýká Benda.

Pavel Kraus

Stane se podvodní atrakcí pro potápěče?

Pro březnové zasedání Zastupitelstva města Pardubic jsme dostali návrh od představitelů města na potopení hodnotné sochy Vítězství, vytvořené významným akademickým sochařem Břetislavem Bendou, do vody v lomu Leštinka. Město toto významné dílo považuje za neupotřebitelný majetek.

Když jsem tento návrh tehdy obdržel, bylo mně smutno, že něco takového nám vedení města vůbec doporučuje. Než jsme návrh dostali, prošel rukama řady lidí a nikomu na něm nepřipadalo nic divného. Byl jsem rozhodnut, že tento návrh nepodpořím.
Bohužel nikdo z hlasujících se nepřidal, a tak utopení sochy bylo v březnu zastupitelstvem schváleno.

Myslím si, že syn Břetislava Bendy, Milan, také sochař a spoluautor plastiky, který má autorské právo na dílo, nebyl informován, jakým způsobem má být se sochou naloženo.
Možná předpokládal, že bude umístěna někde na nádvoří potápěčského klubu.

Povinností nabyvatele totiž je užívat dílo způsobem, který nesnižuje jeho hodnotu. Teprve občané přinutili prostřednictvím sdělovacích prostředků představitele města, aby se zamysleli nad nevhodností plánovaného „využití" sochy.
Ti přislíbili, že se pokusí zjednat nápravu hlasováním na příštím zasedání zastupitelstva města.

Za světlý bod květnového jednání považuji, že se předkladatel březnového návrhu omluvil, že neuhlídal tento nevhodný návrh, který tak byl tehdy schválen. Následně se hlasovalo o zrušení usnesení o nedůstojném osudu sochy.
Co se ale stalo? Usnesení nebylo schváleno, takže platí rozhodnutí o umístění sochy pod vodu. Ani tentokrát jsem potopení sochy nepodpořil, ale pro zrušení usnesení nás hlasovalo málo.
Platí tedy rozhodnutí o tom, že se socha stane podvodní atrakcí pro potápěče.

Mám obavu, že si za takovýto čin zastupitelstvo nevyslouží dobré vysvědčení od kulturní veřejnosti.

Věřím ale, že se přece jen nakonec podaří zabránit nedůstojnému potopení tohoto uměleckého díla a že se socha uplatní na veřejném prostranství města.

Miroslav Rubeš, zastupitel města Pardubic