Úctyhodných sto šesti let se dožila 13. ledna Anna Kotasová z Přelouče. Jde o nejstaršího občana nejen tohoto města, ale zcela určitě i celého Pardubického kraje.

Stařenka se stále zajímá o dění

I ve svém věku je stařenka v rámci možností aktivní, zajímá se o dění kolem sebe a s pomocí svých příbuzných se tu a tam vydává na vozíčku na vyjížďku do okolí rodinného domku, v němž Anna Kotasová žije.

Pamětnice časů císaře pána po celý život přebývala v Přelouči, již za první světové války pracovala ve fabrice na muniční bedny, mezi válkami v továrně na rádia, kde ostatně byla zaměstnána až do svého důchodu. Anna Kotasová je ale v Přelouči výjimkou a nedá se říci, že by toto město oplývalo „staletými“.

Počátkem letošního ledna pouze oslavila 99 let další žena. „Jinak tady máme hodně lidí okolo devadesátky, kolem stovky nikoho,“ říká mluvčí radnice Jiřina Hutlová, která si prověřila údaje na přeloučské matrice.

Recept na dlouhý věk? Žádný není!

V Pardubicích žije osm stoletých a víc než stoletých obyvatel – sedm žen a pouze jeden muž. Nejstarší občan má rok narození 1905.
A recept na dlouhověkost? Ten asi neexistuje. Osudy stoletých jsou různé, ale všichni pracovali, starali se o své rodiny a rozhodně netrávili čas dlouhým přemýšlením o správné životosprávě.

Například Anna Šlingrová z Pardubic, která v letošním roce za přítomnosti Deníku slavila sté narozeniny, v rozhovoru prozradila, že miluje červenou řepu, celý svůj život prožila v Pardubicích a pracovala v pohostinství.

Vloni Deník nechyběl i na další oslavě stých narozenin, oslavenkyní byla Ludmila Rabasová z Hostovic. Svěřila se, že celý život jedla typickou českou kuchyni. „Měla jsem ráda vdolky, buchty nebo třeba jablečné knedlíky,“ uvedla tehdy v rozhovoru. A přiblížila čtenářům i další svůj zvyk.

Každý den jedna malá štamprlička

„Každý den si dám malou štamprličku, kterou ředím vodou.“ Těžce pracovala už od svých čtrnácti let. Zvládala práci v cihelně i náročné hospodářské práce včetně orby s koňmi.