Třída Míru a ulice Sladkovského skrývají nejedno tajemství. Součástí jejich rekonstrukce je také archeologický průzkum, díky kterému se podařilo nalézt hned několik zajímavých památek. Patří mezi ně třeba mince, keramika nebo části sklepních prostor.

„Na třídě Míru i v ulici Sladkovského se provádí standardní archeologický průzkum. Zatím je to v počátcích, ale vím, že tam archeologové našli nějaká sklepení a další věci, které je zajímají. Náš odbor má především na starost, aby archeologické práce byly v souladu s výkopovými pracemi a nedocházelo k nějakým zpožděním," vysvětlil vedoucí odboru majetku a investic na pardubickém magistrátu Jaroslav Hruška.

Záchranné výzkumy

Zatím není jasné, do kdy se budou archeologové na staveništi pohybovat, všechny své práce musí koordinovat s rekonstrukcí třídy Míru.
„Provádíme záchranné archeologické výzkumy. Je to pro nás nepoznaná oblast a zjišťujeme věci, které jsme nemohli očekávat a jsou pro nás velkým překvapením. Provádíme výzkumy jako součást výkopů při opravování a budování různých inženýrských sítí," uvedl vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea Pardubice František Kašpárek.

Čtyři archeologické sondy jsou nyní k nalezení v severní části Sladkovského ulice, kousek od křižovatky s třídou Míru. „Díky rekognoskaci terénu a konzultacích s památkáři víme, že než Sladkovského ulice vznikla, tak třídu Míru uzavíral dům přibližně ze 17. století. Ta ulice byla prorážena až ve 30. letech minulého století. Zachytili jsme hraniční parcelní zeď, díky které víme, jak ta ulice vypadala v době, kdy ještě mezi ní a třídou Míru byl dům," poznamenal archeolog Petr Kindelmann.

A co se vlastně při průzkumech našlo? „Vytěžíme hlínu, pokud to půjde zkoordinovat se stavbou, tak po sobě zanecháme zděné konstrukce. Z hlíny, kterou odtěžíme, vybíráme nálezy. Nejčastější jsou keramické střepy, zvířecí kosti, sklo, kovové artefakty, ale už se našly dokonce i dvě mince. Ty jsou dobrým datačním materiálem. Všechny artefakty půjdou do muzea na další zpracování," nechal se slyšet Petr Kindelmann.

Exponáty do muzea

S tím, co se na třídě Míru a ve Sladkovského ulici našlo, se pravděpodobně brzy budou moci seznámit i obyvatelé Pardubic. Východočeské muzeum chystá na červen otevření nové archeologické expozice. „Nálezy se dostanou do depozitáře muzea. Budeme se je snažit zpřístupnit jako součást stálé expozice nebo při různých výstavách," sdělil Deníku František Kašpárek.

Jedno z největších překvapení čekalo na archeology právě na křižovatce třídy Míru a Sladkovského ulice. Očekávali, že na místo archeologických situací budou pouze navážky, jenže nic takového se nepotvrdilo.
„Novodobé komunikace nasedají přímo na archeologické situace," upozornil Petr Kindelmann.

Potěšení průzkumníkům přinesly rovněž některé nalezené artefakty. Cenné jsou prý především dvě nalezené mince, potěšující je ale i stáří některých keramických střepů, které archeologové datovali do 16. století.

Historie třídy Míru
Původně se jednalo pouze o předměstskou komunikaci směrem na Prahu, městská zástavba začala vyrůstat až od poloviny 19. století.
Historie pardubické hlavní třídy však sahá mnohem dál. V 16. století bývala dnešní třída Míru součástí „průmyslové" části Pardubic a začátkem cesty do Kutné Hory a do Prahy. Proto se jí říkalo cesta Pražská nebo Hůrská. Za třicetileté války byla ulice dvakrát rozbořena a roku 1835 téměř zničena požárem. Po tomto požáru zde začaly vznikat nové městské stavby, ulice dostala v roce 1874 název Královská. Na sklonku 19. a počátku 20. století si zde budovaly sídla přední rakousko-uherské banky. V místech, kde dnes stojí Magnum, stával slavný hotel Veselka, v němž se narodil aviatik Jan Kašpar. Třída se postupně stávala obchodní a společenskou tepnou Pardubic. V roce 1945 byla pojmenována třída Maršála Stalina a ještě v témže roce došlo k drobné úpravě názvu – Stalinova třída. Od roku 1962 ji občané znají jako třídu Míru.