Po dvou měsících bez práce k lopatě? Strašák

Říkejme jí třeba paní Marcela. Žena v letech, celý život pracující ve zdravotnictví, v současnosti ne vlastní vinou bez práce.

Měla velký strach z toho, že když bude na úřadu práce a do dvou měsíců nebude zaměstnaná, bude muset s lopatou do ulic. Starostka její obce ji uklidňovala, že to není pravda, že to jsou dezinformace.

Měla a neměla pravdu.

Paní Marcela, stejně jako většina ostatních v obdobné pozici, se totiž veřejné služby bát skutečně nemusí. Paniku mezi veřejností vyvolal zákon, který o pouze dvouměsíčním „hájení“ skutečně mluví. Slouží však jen jako strašák pro notorické „nemakačenky“.

„Ty dva měsíce mi přijdou strašně málo. Vezměte si někoho staršího, kdo už není tak snadno zaměstnatelný a přitom má kvalifikaci a nechce jít hned na kasu, ale chce si něco najít. A to se přece nemusí povést hned. A má smysl někoho takového hnát na ulici? Stát se může v dnešní době cokoliv a já se toho taky bojím. Člověk pak radši vezme cokoliv, a to není dobře,“ vyjádřil se s obavami dvaatřicetiletý Martin z Trutnova.

Paniku uklidňují úřady práce. „Dvouměsíční lhůta slouží jen jako bič na notorické flákače, kteří jsou rok nezaměstnaní, pak nastoupí na měsíc někam do práce a vrací se nám hned do evidence. Na veřejnou službu budou posíláni skutečně dlouhodobě nezaměstnaní, ostatní lidé se nemají čeho bát,“ řekl ředitel pardubického krajského úřadu práce Petr Klimpl.

„Neodmítnutelná“ veřejná služba, nabízená úřadem práce, má tedy jasnou cílovou skupinu.

„Na veřejnou službu budou primárně a přednostně umísťování uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni nepřetržitě déle než jeden rok, dále uchazeči, kteří byli v posledním tříletém období vedeni v evidenci v součtu déle než rok a pak lidé, u nichž existuje důvodné podezření na výkon nelegální práce či účelovou evidenci,“ dodal ředitel Klimpl.

Rozhodně to tedy v praxi nebude tak, že po dvou měsících v evidenci úřadu práce dostane nezaměstnaný automaticky nabídku na veřejnou službu. Ta má totiž motivovat především lidi, kteří už přišli o pracovní návyky, nebo to u nich hrozí – tedy skutečně dlouhodobě nezaměstnané.

Při výběru vhodných uchazečů se má postupovat individuálně, i s ohledem na zdraví, kvalifikaci či dojíždění. Využití veřejné služby má být podle úředníků „účelné a má přispět k zvýšení uplatnitelnosti uchazeče na trhu práce“.

„Vedle obcí a měst, se kterými jsme spolupracovali doposud, se nyní snažíme o rozšíření veřejné služby i do dalších měst,“ uvedl ředitel hradecké krajské pobočky úřadu práce Martin Horák.

Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno. Patří sem celá řada dalších činností, počínaje pomocí v obecní knihovně, řízením dopravy na přechodu pro chodce před školami až po pomoc při pořádání kulturních akcí v obci. Vypomáhat nezaměstnaní už brzy možná budou u městské policie v Pardubicích a Chrudimi.

zpravodajové Deníku