Právě tolik bylo od roku 2007 v Pardubickém kraji ukrojeno ze zemědělské půdy, aby na nich vyrostly továrny, domy, silnice, ale také třeba nové skládky.

Zemědělci bijí na poplach. Proti developerům, kteří hyzdí českou krajinu betonem, sklady a sídlišti naležato, jsou však krátcí.
A to není všechno. Kdybychom ze zemědělské půdy počítali pouze tu ornou, tady je úbytek ještě markantnější. Té v našem kraji ubylo 50 kilometrů čtverečních. Jako kdyby zmizel obří lán o rozměrech sedm krát sedm kilometrů.

Kolik za deset let ubylo zemědělské půdy a kolik jí bylo v kraji zastavěno

Údaje jsou za celý
Pardubický kraj

Plocha zemědělské půdy:
-0,98 % (-2661 hektarů)
Zem. půda v r. 2008: 272811 ha
Zem. půda v r. 2017: 270150 ha

Zastavěné plochy a nádvoří:
+3,17 % (+229 hektarů)
Zast. plocha v r. 2008: 7234 ha
Zast. plocha v r. 2017: 7463 ha

Ostatní plochy: *
+2,98 % (+957 hektarů)
Ost. plocha v r. 2008: 32138 ha
Ost.. plocha v r. 2017: 33095 ha

* Do ostatních ploch patří např.: silnice, dálnice, dráha, další dopravní plochy, neplodná půda, dobývací prostory, zeleň, sportovní a rekreační plocha, pohřebiště, skládka.

Mnohá pole, pokud nezmizela pod betonem, se změnila v lepším případě v sady, v horším pak v louky a pastviny s ovcemi a poníky.

Proč v horším? Podle farmářů jde většinou o dotační byznys bez jakéhokoliv přínosu pro krajinu. „Říkáme jim zemědělci z Václaváku,“ míní ředitelka pardubické krajské agrární komory Vanda Rektorisová.

Takoví ekonomičtí dobrodruzi skupují ornou půdu, zatravní ji, koupí pár oveček nebo poníků a mají postaráno o živobytí.

„Ty zdánlivě poetické a ekologické balíky sena však často končí spálením jako biamasa,“ dodala Rektorisová.

Právě dotace biozemědělcům nebo státní podpory pro tzv. ekologické hospodaření jsou stále větším trnem v oku nejen klasickým zemědělcům, ale už i některým ekologům. Dobré úmysly totiž dláždí cestu do pekel.

Typickým příkladem jsou „obnovitelné zdroje energie“ v podobě plantáží se solárními panely, jež také na úkor půdy zamořily naši krajinu. Spíše než ekologickým řešením se staly hlavně výnosným byznysem s nedozírnými negativními důsledky.

Zábory zemědělské půdy se netýkají jen Pardubického kraje, stejnou měrou trápí i ostatní regiony a celou západní Evropu. Největší jsou logicky v okolí velkých měst, v našem kraji jimi tak nejvíc trpí okres Pardubice.

Zmíněných 12 kilometrů čtverečních nově zabetonovaných ploch však není jediný úbytek zemědělské půdy za deset let.
Celkově jí od roku 2007 zaniklo dvakrát tolik, v celém Pardubickém kraji 26 kilometrů čtverečních. Zhruba ta samá rozloha, která byla zabetonována, se však ze zemědělské půdy změnila naopak v lesy nebo nové rybníky.