VYBERTE SI REGION

Pod Chvaleticemi ležela výrobna středověkého luxusu

Chvaletice - Zajímavým a neobvyklým nálezem byla pro archeology pec, kde se rodilo exkluzivní zboží pouze pro nejvyšší třídu tehdejší společnosti.

7.1.2016 AKTUALIZOVÁNO 7.1.2016
SDÍLEJ:

Největší překvapení připravila archeologům tato pec. Z jejich útrob vycházely luxusní kamnové kachle, tehdy zboží určené jen společenské elitě. To význam dnes již neexistující osady posouvá do úplně jiné roviny.Foto: Východočeské muzeum Pardubice

Záchranný archeologický výzkum ve Chvaleticích odkryl zbytky osídlení i stopy šikovných řemeslníků. Na území města Chvaletic, ale také na katastrálním území Telčic – bývalé stejnojmenné osady, začali archeologové pracovat již na konci října loňského roku. Výzkum se zaměřil na místo, kde má zanedlouho vyrůst areál technických služeb města.

Z okolí města existují archeologické nálezy spadající do období od paleolitu až po novověk. V nejbližším okolí se prováděl výzkum pod obchvatem Chvaletic před deseti lety. Už tam se našly zbytky osídlení z 13. a 14. století, ale i starší nálezy až z doby laténské, což jsou ještě keltské časy, zhruba 200 let před zlomem letopočtu.

Krásné místo

„Navazujeme na tento výzkum o pouhých 200 až 300 metrů dále a potvrzuje nám to, že zdejší osídlení bylo dlouhodobé, široké a intenzivní. Nahrává tomu sama geomorfologie tohoto území, kde nám z map plyne obraz nádherného umístění blízko řeky Labe, které ale bylo zároveň v bezpečné výšce kvůli záplavám. Z druhé strany je pak unikátní možnost těžby surovin, kdy sem zasahuje výběžek Železných hor, které jsou známy výskytem mnoha druhů využitelných hornin a už od pravěku zde byly lidmi využívány," popisuje zkoumanou lokalitu Tomáš Zavoral, který za Východočeské muzeum Pardubice vede zdejší práce.

Od 10. století?

„Z toho, co zatím víme z průzkumu, nám vyplývá, že historie původní osady sahá snad až do desátého století. Dokládá to mimořádný nález jezdecké ostruhy. To značí, že se zde vyskytovala tehdejší elita. Hovoříme-li o elitě v raném středověku, tak jde o takzvané družníky, kteří byli soustředěni kolem velmože. Pravděpodobně někde v okolí bylo i jeho sídlo, ale to jsme neobjevili. Zmíněný předpoklad s přihlédnutím k více faktorům zde ale existuje," říká archeolog Tomáš Zavoral.
Pohled do hlubin času se ale nezastavil jen v desátém století.

„Sekvence datování nálezů nám pak pokračuje do 13. a 14. století. Máme zde samostatné jámy, u každé si sice nejsme jisti účelem, ale je v nich velké množství zlomků nádob, které mají typickou výzdobu a charakter, díky čemuž je můžeme relativně dobře datovat," zdůrazňuje Tomáš Zavoral. A tyto stopy pokračují až do století patnáctého.

Předhusitský čas

To je pro české země jedním z důležitých období. Končí vláda přemyslovsko – lucemburské dynastie. Na trůně se střídá Václav IV. se Zikmundem a zemi zachvacují husitské rozbroje a je dost možné, že právě i tudy se přehnala válka.

Ani ne dva kroky od keramické pece například archeologové našli nádobu se zbytky spáleného hrachu. Zanechal tu snad dávný keramický mistr svůj oběd, když prchal před blížícími se husity nebo vojsky panské jednoty? Nebo snad náhlý požár poničil osadu a dílny tak, že už nestálo za to je znovu opravit? To už nikdo dnes přesně povědět nedokáže, a proto od fantazie zpátky k faktům, které země vydává archeologům.

Sklepy a komory

Zatím nejzajímavější nálezy vydala země ve Chvaleticích tři. Šlo o zahloubené sklepy či komory, které jsou tvořeny částečně dřevěnou konstrukcí s jílovitým výmazem stěn a z části kamennou zdí.

Měly hloubku dva metry, jejich stěny jsou opatřeny jílovitým výmazem fungujícím pravděpodobně jako hydro᠆izolace. Paralelu lze v současné době najít například v lepenkových pásech dnes užívaných ke stejnému účelu.
Vstupní prostory mají po stranách kamennou zeď a schodiště.

„Takovéto objekty jsou z Čech a Moravy známé z několika zaniklých středověkých osad. Nejčastěji jsou interpretovány jako zahloubené komory či sklípky, mnohdy doplněny o nadzemní obytnou část. Představovaly tak jednu z vývojových fází mladšího takzvaného tříprostorového domu. Nemůžeme to ale říci úplně stoprocentně, protože jsou i případy, kdy objekt byl samostatným obydlím. Pro takovou hypotézu je pak důležitým vodítkem nález vnitřního otopného zařízení, například pece či jiného vybavení, a vzájemné vztahy s dalšími objekty. Asi před deseti lety byla opodál odkryta kolegyní Cejpovou téměř totožná situace s objektem stejného typu, který otopné zařízení neměl. Domnívám se tedy, že se nacházíme na místech kdysi koncentrované zástavby, ze které se nám zřetelněji objevují pouze zachovalé podzemní stavby. Zástavba pravděpodobně zanikla nebo byla opuštěna v průběhu druhé poloviny 15. století," vysvětluje Tomáš Zavoral.

Pec na luxus

Druhá pozoruhodná věc, která se našla, je část nadzemní komory pece kopulovitého tvaru. Ta sloužila k výpalu výrobků z keramické hlíny.

Unikátnost nálezů spočívá především v jejím obsahu, který je tvořen převážně keramickými kamnovými kachlemi. Samotná pec je datována stejně jako sklípky do patnáctého století a význam tehdejšího osídlení to posouvá do zcela jiného světla.

„Je zde doložena výroba kamnových kachlů. Obecně to není činnost typická pro vesnické prostředí, ale spíše se dotýká města. V jistém smyslu má tato osada punc originality v kontextu toho, co nalézáme ve zmíněné peci. Jsou to totiž kamnové kachle, a to doslova luxusní. Jde i o kachle prořezávané či kachle s heraldickými motivy či erby měst. To znamená, že tehdejší keramik byl velice zručný člověk a musel zboží vyrábět pro nějakého šlechtice, šlechtické sídlo či na zakázku, která opravdu směřovala k nejvyšším vrstvám tehdejší společnosti. Na vesnici patnáctého století se kamna a takto honosné výrobky používaly jen velmi zřídka. Tady nejenže musel existovat šikovný člověk, který měl zdroj materiálu a byl zručný, ale také musel mít zajištěné odbytiště svých výrobků," upozorňuje na unikátní kombinaci Tomáš Zavoral a v ruce drží téměř celý kachel s plastickým motivem erbu Kutné Hory.

Archeologům nález navíc otevírá dveře dalším možnostem a je možné, že vedle keramické produkce zde existovala i produkce výrobků ze železa a někde tu někde leží i neobjevená železářská pec. Napovídají tomu četné nálezy železářské strusky.

Od domů dále

„Takováto pyrotechnologická činnost se na sídlištích vyskytovala někde na okraji či bokem od obytných staveb. Požár byl tou nejošklivější věcí, která mohla tehdejší dřevěné stavby postihnout. Z toho můžeme usuzovat, že náš výzkum by zachycoval právě kraj osady, nikoliv její centrum. Musíme ale brát v úvahu i sekvence osídlení. Jednu dobu zde mohla být periferie a za padesát let se mohlo osídlení přesunout, zmenšit, zvětšit a my se teď budeme snažit zachytit rozsah té vesnice. Výzkum nám sice odkrývá samé nové věci, ale čím víc toho máme, tím vzniká více otázek a na řadu z nich nenajdeme odpověď," tvrdí archeolog.

Jednou z takových záhad tak například zřejmě zůstane bronzový hrot oštěpu, který se našel. „Na hrotu oštěpu by nemuselo být nic zvláštního, kdyby však nebyl o nějakých dva tisíce let starší než většina zde popisovaných nálezů. Kromě toho byl i samostatně umístěn v nevelké jámě přímo uprostřed středověké vesnice," doplňuje nález obklopený velkým množstvím otázek archeolog Tomáš Zavoral.

Za výzkum město zaplatí jeden a půl milionu korun
Archeologický výzkum na místě bývalého statku na okraji města, kde má stát areál technických služeb, začal v říjnu, skončil v prosinci a město za něj zaplatí jeden a půl milionu korun.
„Ke zpoždění v realizaci stavby kvůli průzkumu nedošlo. Město zajistilo skrývku vrchní vrstvy zeminy na ploše 70 krát 10 metrů, do hloubky 50 centimetrů, což určitě svým způsobem pomohlo archeologům v jejich práci, hlavně jejímu urychlení," zhodnotila starostka Chvaletic Blanka Zaklová.
Doplnila, že práce na stavbě areálu technických služeb byly od října do prosince voleny tak, aby si stavaři a archeologové nepřekáželi a mohli pracovat současně. „Za jediné negativum archeologického výzkumu lze považovat finanční zatížení města, zaplatíme za něj cca 1,5 milionu korun, což není málo," doplnila starostka Chvaletic.
Technické služby se ve městě starají zejména o rozsáhlou zeleň. Techniku, posypový a další materiál mají v současné době „rozstrkaný" po několika nemovitostech, zaměstnanci nemají důstojné zázemí. Od příštího roku bude vše soustředěno v novém areá᠆lu na okraji města za 28 milionů korun. Přípravy na jeho stavbu se konají již dlouho.
„V minulých letech město v prostoru vybudovalo dešťovou a splaškovou kanalizaci. Tomu ještě předcházelo vykoupení pozemků, zhotovení objemové studie, regulačního plánu, projektové dokumentace a vydání stavebního a vodoprávního povolení," vyjmenovala starostka.
Město také muselo počkat na vybudování obchvatu, od kterého je prostor oddělen protihlukovou stěnou. Stavba areálu by měla být dokončena v červnu roku 2017.
„Soustředěním technických služeb do areálu se také otevře prostor pro vybudování klidové zóny namísto parkoviště nákladních aut uprostřed obytné zástavby," přiblížila další plány města Blanka Zaklová.

Autor: Jiří Sejkora, Pavlína Roztočilová

7.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Peníze měl uložené pod matrací. Záhadně zmizely

Pardubice – S žádostí o pomoc se na pardubické policisty obrátil nešťastný muž. Zmizely mu peníze, které měl doma uloženy v ložnici pod matrací.

ON-LINE rozhovor s Vladimírem Ningerem

Pardubice - Proběhne on-line rozhovor s náměstkem ředitele Nemocnic Pardubického kraje a kandidátem na senátora ve volebním obvodu Pardubice MUDr. Vladimírem Ningerem, PhD.

ON-LINE rozhovor s Jaromírem Duškem

Pardubice - Proběhne on-line rozhovor s náměstkem hejtmana a kandidátem na hejtmana Pardubického kraje za koalici Osobnosti Pardubického kraje Jaromírem Duškem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies