Život přináší ironické situace. Tak například když nemáte doma na okně teploměr a to, že je venku doslova Sibiř, zjistíte až ve chvíli, kdy kloužete vyhrabat auto. Dveře jdou stěží otevřít, jak jsou přimrzlé.

Ve chvíli, kdy konečně škrabkou odstraníte led ze všech oken (mezitím máte pocit, že vám snad upadnou prsty) a usednete za volant, zjistíte, že stále nevidíte přes přední sklo. Stejný led, který byl venku, je totiž přimrzlý i uvnitř. A tak znovu přijde ke slovu škrabka.

Mezitím nastartujete motor, který se chvíli dusí a pak teprve váhavě naskočí. S řadící pákou se dá stěží pohnout, jak je převodovka zamrzlá a ruce na ledovém volantu musíte střídat.

A pak nastává ten vzácný efekt, kdy už přijíždíte do práce a na parkovišti se doslova radujete, protože už ani ne za minutu konečně budete moci vejít dovnitř, do tepla kanceláře. Nikdo se nesnaží tvrdit, že do práce chodíme s odporem, ale doslova se těšit, kdy už tam konečně budu – zmrzlou ruku na srdce – to se jednomu nestává úplně každý den…