Jediné zrnko soli ze slaného rohlíku může být pro malé ptáky velikosti čížka smrtelnou dávkou. Působí jako jed. Jak správně v zimě přikrmovat ptáky? Kam umístit a jaké krmítko?

Podle ornitologů jsou nejvhodnější potravou slunečnicová semínka a drcené ořechy. Při stavbě klasického dřevěného krmítka je zase dobré myslet na to, aby základová deska byla prostorná a lemoval ji zvýšený okraj proti rozfoukání potravy větrem. V rozích jsou vhodné mezery pro odtok vody.

Nejvhodnější potravou pro přikrmování jsou slunečnicová semínka a drcené ořechy. V menší míře jako doplněk se mohou použít i semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je nežerou, je lepší je do krmítka již nedávat.

Pokud některé krmítko navštěvují výhradně vrabci, tak jim mohou lidé dávat i strouhanku ze suchého bílého pečiva.

V obchodech můžete koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice.

Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy mohou milovníci přírody zavěsit kolem krmítka nebo na větve před okno jablka a plody jeřabin.

Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přilákáte na pověšený hovězí lůj. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem a tak není na škodu, když nějaká semena vypadnou.

Ptákům je dobré předkládat co nejpřirozenější potravu, nevhodné jsou hlavně zbytky z kuchyně. Ty většinou obsahují sůl, která působí jako jed. Pro malé ptáky velikosti čížka může být již jen jedno zrnko soli ze slaného rohlíku smrtelnou dávkou. Vhodné není ani pečivo, zvláště čerstvé, které může způsobit zažívací potíže. Jen kachnám a labutím jej dávat můžeme, mají jak známo „kachní žaludek" a i případné přebytky soli ve vodním prostředí snáze naředí.

Pro drobné ptáky může být podle ornitologů v zimě nebezpečná i voda. Za mrazu nesmíme vodu ptákům nabízet – rádi se koupou, a pokud promočené peří zmrzne, nemá drobné tělíčko šanci na přežití.

Krmení nám kromě dobrého pocitu, že ptákům pomáháme v těžkých zimních časech, dává hlavně možnost zblízka si je prohlédnout. Blízký kontakt s živou přírodou vyhledávají především lidé ve městech, ale krmení ptáků se zdaleka neomezuje jen na ně.
Zimní pomoc volně žijícím ptákům spojuje nejrůznější věkové skupiny, je jedním ze základních spojení současného člověka s přírodou.

Jak krmítko vyrobit a kam ho umístit?
Nejvhodnějším a nejdostupnějším materiálem pro výrobu krmítka je dřevo, ale pro vytvoření jeho jednotlivých částí, zejména stříšky, můžeme použít i kovu nebo umělých hmot. Vhodná jsou především tzv. automatická (samosypná) krmítka.
Na velikosti a tvaru krmítka nezáleží – mělo by být spíše větší a prostornější, aby umožnilo konzumovat potravu i větším ptačím druhům (např. kosům).
Důležitá je především dostatečně velká stříška, která chrání předkládanou potravu před vlhkem a sněhem.
Základnu, na niž předkládáme potravu, je nutno opatřit nízkým zábradlím (asi 2 cm), aby vítr nesmetal potravu na zem.
Vyrobené krmítko umístíme na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 metry od nejbližšího stromu. Na stromě je dobré krmítko zavěsit pomocí drátu nebo provázku za větev. Tímto opatřením předejdeme napadení ptáků toulavou kočkou nebo kunou. Zdroj: www.cso.cz