„Hlavně aby lidé srnčí nenosili pečivo nebo dokoce cukroví, které jim zbylo od vánočních svátků,“ říká hospodář Mysliveckého sdružení Svornost Chudeřice Jaroslav Lhoták.

Jak dodal, zvěř by měla mít především dostatek kvalitního sena. Přidávají také žito a nezapomínají ani na medikovanou směs proti vnitřním a vnějším parazitům. „Dobrá je také běžná cukrová řepa, protože ta na rozdíl od krmné nezčerná a zvěř ji může přijímat za každého počasí. No a hlavně jim v současné době sypeme sůl, tu nutně potřebují,“ doplnil. Na stromech se také objevuje tak zvaná letnina – usušené maliny, jeřabiny a další plody.
„Po pravdě řečeno, není žádnou výjimkou, že lidé si spíš z lesa a krmelců něco odnesou. Například loni se nám tu ztrácelo obilí. Zřejmě proto, že loni podražilo,“ povzdychl si Lhoták.

A jak tedy mohou lidé zvěři pomoci? „To je jednoduchá rada. Stalo se módní záležitostí chodit se psem na procházky do lesa. Nic proti tomu, když se jeho majitel umí v lese chovat, ale opak bývá obyčejně pravdou. Majitel nechá psa volně pobíhat a pak se diví, že mu pes za zvěří zmizí. Jenže zvěř se právě v zimě snaží pohybovat co nejméně, být v klidu. Pokud pes vyplaší například srnčí, ta se před ním snaží co nejrychleji uprchnout. A pochopitelně vydá více energie než ve stadiu klidu. To zpětně vede k vysílení a srnčí může kvůli nezodpovědnému majiteli psa uhynout,“ vysvětluje.

Proto také chtějí od ledna ustavit klub mladých ochránců přírody a myslivosti. „Alespoň těm mladším bychom chtěli ukázat, jak se v lese chovat. A zároveň také přiblížit život zvěře, aby například poznali stopy zajíce i jiné zvěře. Budeme se také snažit, aby se děti samy začaly starat o krmná zařízení, která jim vybereme,“ řekl Jaroslav Lhoták.