Ředitelku Základní školy ve Štěfánikově ulici v Pardubicích, která se stala v říjnu loňského roku obětí kyberšikany ze strany tří žákyň deváté třídy, by mělo město potrestat.

Požadují to alespoň rodiče dívek poté, co dosáhly zrušení sníženého stupně chování, kterým jednání jejich dětí ohodnotila škola. Pro případ, že jim město nevyhoví, hrozí soudem. Radní však o potrestání ředitelky neuvažují.

„Připadá mi to celé absurdní. Děvčata se na sociální síti o ředitelce vyjadřují velmi hrubě a vulgárně, domlouvají se, jak s ní jejich rodiče zatočí a podobně. A rodiče? Namísto toho, aby dohnali to, co ve výchově zanedbali, utvrzují své děti v tom, že ony jsou ve škole pány. Já bych dostal doma pár facek,“ konstatoval náměstek primátorky Martin Bílek.

Internetová diskuse, kolem které se celý spor točí, je prošpikována výrazy, za něž by se nemusel stydět otrlý kriminálník. Vyplývá z ní, že ředitelka, která trvala na dodržování příkazů „byla (na žáky) drzá“ a za to jí to „dají sežrat“, byla „první a poslední rok ředitelkou“ a „tohle“ si k dětem dovolovat nebude.
Pedagogická rada internetovou diskusi ohodnotila v lednu, s přihlédnutím k následnému chování dívek ve škole, snížením známky z chování na pololetním vysvědčení na stupeň tři. Rodiče se proti rozhodnutí odvolali.

Případem se zabývala Česká školní inspekce a Krajský úřad Pardubického kraje na základě jejího stanoviska rozhodl, že stížnost rodičů je odůvodněná a snížené známky z chování u všech dívek zrušil, neboť „snížený stupeň z chování nemůže být udělen za chování mimo školu“.

Dívky dostaly nová pololetní vysvědčení s jedničkou z chování, rodiče ale žádají potrestání ředitelky školy.
„Denně jsme svědky narůstající agresivity a neúcty mezi lidmi. Toto je klasický případ, kdy podle mě rodiče selhávají ve výchově. Na jednu stranu chápu, že nechtěli, aby se dívky hlásily na střední školu s trojkou z chování. Na druhou stranu by vše jistě dopadlo jinak, kdyby dívky hned v začátcích reflektovaly nevhodnost svého chování a nedemonstrovaly svým přístupem sílu a vliv rodičů,“ řekla primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.

„Pokud má rodič výhrady k práci učitele či ředitele školy, měl by to řešit bez toho, že by do sporu zatahoval děti, a už vůbec, že by sliboval, že si to s kantorem vyřídí, zatočí s ním, nechá ho vyhodit a podobně. Tím, že rodiče snižují autoritu učitelů, ubližují i dětem. Při výchově dětí většinou částečně spoléhají na školu, ale sami podrývají autoritu těch, kteří mají spoluvychovávat. To určitě není šťastný přístup,“ dodala primátorka.

Příběh pardubické kyberšikany ilustruje bezradnost společnosti při řešení takovýchto případů. „S ohledem na citlivost celé problematiky a fakt, že otázka kyberšikany doposud není upravena ve školství žádným metodickým postupem, bylo ředitelce školy doporučováno vycházet z metodiky, kterou preferuje Ministerstvo vnitra ČR - odbor prevence kriminality a která je odborně zpracována Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a občanským sdružením Společně k bezpečí, “ pravila vedoucí odboru komunitních služeb magistrátu Ivana Liedermanová.

Ředitelka školy podle ní vycházela také z obdobného případu, který řešila Česká školní inspekce. Tehdy bylo rozhodnuto o snížení stupně z chování s odůvodněním, že ve smyslu školského zákona se „zvláště hrubé slovní útoky žáka vůči pracovníkům školy vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovené tímto zákonem“.

Tehdy školská inspekce považovala zveřejněný dehonestující výrok žákyně o své učitelce za závažné porušení povinností vyplývajících ze školského zákona. V pardubickém případě však inspekce došla k závěru, že vzhledem k tomu, že diskuse na sociální síti se odehrála v době, kdy dívky nebyly ve škole, je stížnost rodičů na snížení známky z chování důvodná.

Nataša Hradní, tiskový úsek, Magistrátu města Pardubic