Hlavní úkol? Vyrušit sběrače borůvek, kteří si nelámou hlavu s vyhláškou zakazující volný pohyb mimo vyznačené cesty a devastují porosty brusnice borůvky v cenných lokalitách.


„Dneska to bude dobrý. Prší, a tak určitě nevytáhnou paty z domu,“ odhaduje situaci Ivo Tásler, který běžně slouží na území Pomezních bud a Sněžky. Tohle ráno ovšem přichází pomoct svým kolegům do Pece pod Sněžkou. Společně budou procházet lokalitu mezi Světlou a Černou horou. Území, kde nyní najdete nejzralejší borůvky.


A právě ty lákají hlavně organizované polské skupiny, které doslova drancují borůvčí a zanechávají po sobě nepředstavitelný nepořádek.

„Samozřejmě jezdí i Češi, ovšem to jsou spíš ‚babky‘, které jdou s kyblíčkem a mají to do mrazáku a pro vnoučata. Ti Poláci jsou ovšem organizovaní, někdo je vyklopí, čeká na ně dodávka s barely, tam dají, co načešou, a pádí zpět,“ vysvětluje v současnosti největší problém vedoucí Střediska terénní služby v Peci pod Sněžkou Petr Skalský.


Společně odjíždíme k první pasece plné borůvek. Kromě srnčete ovšem nikoho jiného nepotkáme. Potvrzuje se, že v dešti bývá strážní služba klidná. Do jedenácti hodin na žádného sběrače nenarazíme.
Ne vždy však probíhá vše bezproblémově. Vloni se při zadržení dvacetičlenné skupiny Poláků neobešli bez asistence policie. Mezi sběrači převládají muži a strážci KRNAP nemají při zákrocích zbytečně riskovat. „Zaměřujeme se na prevenci. Jsou to jenom borůvky,“ říká Petr Skalský.


Přesto je jeden hříšník nakonec odhalen. Bez povolení vjel do chráněné oblasti, a čeká ho správní řízení. „Obvykle jsou u nás na základně ještě dřív než my. Podají nám vysvětlení k přestupku a my pak rozhodujeme o výši pokuty, která se v takovém případě pohybuje do jednoho tisíce korun,“ uvádí Petr Skalský.

Mezi zabavenými předměty jsou i "kombajny"

Všechno zahodit, věci nechat na místě a vzít nohy na ramena. Takový je postup polských sběračů, pokud jsou objeveni strážcem KRNAP.

Ve střediscích terénní služby se tak hromadí různé druhy podomácku vyrobených hřebenů určených ke sběru borůvek. Některým z nich kvůli jejich velikosti říkají „kombajny“. Najednou obsáhnou až pětilitrový náklad borůvek. „Následky jejich neštrnosti jsou veliké. Někde zanechají borůvčí bez listí, jinde dokonce vytrhají celé porosty,“ říká Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy KRNAP.

Strážci upozorňují na nekázeň, především u Poláků. „Mluvíme o nich hlavně proto, že intenzita, s jakou sem jezdí česat borůvky, je mnohonásobně větší než u místních lidí,“ vysvětluje Drahný.

Výnosný obchod

Velmi slušný byznys mají z nájezdů sběračů borůvek především překupníci. Za litr platí kolem čtyřiceti korun a poté inkasují až devět eur za kilo. Mají totiž solventní odběratele na severu Evropy, kteří používají borůvky jako přírodní barvivo.

Překupníkům se proto vyplatí investovat do svozu sběračů a doslova organizují jejich zájezdy na českou stranu Krkonoš.

Součástí jejich týmu jsou i tzv. tipéři, kteří jako běžní turisté navštěvují naše nejvyšší hory a vybírají lokality s nejlepší úrodou.

Ve vytipovaných lokalitách je průměrný sběrač schopný načesat až deset litrů borůvek za hodinu. Ti nejschopnější se pak přiblíží hranici 180 litrů za den.

Nařízení o omezení vstupu

Od 20. července do 15. října již posedmé platí omezení vstupu do některých lokalit Krkonošského národního parku z důvodů ochrany přírody. Hlavním důvodem tohoto opatření je snaha Správy KRNAP zamezit devastaci krkonošské přírody v souvislosti s masivním sběrem borůvek. Omezení vstupu se týká pohybu volným terénem. Průchod po značených turistických cestách Klubu českých turistů a vyhrazených cyklotrasách Správy KRNAP tímto omezením není dotčen. Vydané nařízení tak v žádném případě neovlivní běžné návštěvníky, kteří nadále budou moci po turistických cestách a cyklotrasách procházet, resp. projíždět bez omezení. Důvodem, který Správu KRNAP k tomuto kroku vede, je intenzivní sběr borůvek v cenných lokalitách. Nešetrným sběrem jsou devastovány porosty brusnice borůvky. Snižuje se tak základna pro semenožravé ptáky a savce. Dalším důvodem je také rušení klidu zvěře, zejména v době přivykání na lokality poblíž přezimovacích obůrek a v době říje. Správa KRNAP