Setkání s občany Přelouče chystala na sobotu Dělnická strana sociální spravedlnosti. Tak alespoň měla vypadat sobota na přeloučském náměstí. A realita? Stručně řečeno – nepřišli lidi.

Úderem třinácté hodiny skupina asi devíti „dělníků“ vybalila ze dvou vozidel stolečky, vlajky a po chvíli hraní se mikrofonu ujímá první řečník. Moc jej není slyšet, ale zřejmě to nevadí. Posluchačů stejně příliš nepřišlo.

Situace na místě působí vyloženě trapně. V koutku náměstí se krčí hlouček „dělníků“ hovořících k prázdnému náměstí. V podloubí pak lidé, kteří spíše než na politický mítink přišli pro případ, že by se na náměstí něco semlelo, a pak také antifašisté, kteří dávají pokračovatelům neonacistické strany najevo svůj nesouhlas občasným vypískáním a vybučením řečníků.

Jako již poněkolikáté na takových akcích počet policistů převyšuje počet „dělníků“ asi tak trojnásobně. Pořádková jednotka je místo hlídání srocení občanů odeslána na silnici věnovat se kontrolám automobilů na výjezdy z města.

Střídání řečníků konečně přináší příchod prvních zájemců. K neradosti „dělníků“ jsou to dva antifašisté s vlastním plakátem.

„Žádáme policii, aby zjednala nápravu veřejného pořádku!,“ zdůrazňuje dvakrát po sobě s poněkud hysterickým nádechem jeden z řečníků. Koho plakát ruší, ale není jasné. Mladíci od přihlížejících sklízejí potlesk a v klidu odcházejí. K hloučku Dělnické strany se tak veřejně hlásí jediný místní mladík.

Maskáčové kalhoty, kanady a účes „na Adolfa“. Pokud je na náměstí příznivců pokračovatelů neonacistické strany – tak sami sebe řečníci v projevu označili – více, veřejně se nehlásí. A to zřejmě zklamalo i „dělníky“, kteří balí fidlátka a oznamují, že mítink končí. Více než hodinu před plánovaným závěrem…

Až toto jejich prohlášení se konečně dočkává potlesku příhlížejících lidí.