'Tyršovy sady jsou ostudou města,' říká architekt Košař

„Tyršovy sady jsou ostudnou vizitkou našeho města,“ konstatoval známý pardubický architekt Milan Košař. „O jejich rekonstrukci se, bohužel, stejně jako o třídě Míru, mluví a píše už celou řadu let. Za tu dobu byla zpracována celá řada návrhů a studií, ale dosavadní výsledek je více než tristní,“ podotkl Milan Košař.

Stavby jen chátraly

„Veškeré snahy o revitalizaci tohoto cenného prostoru v centru města skončily nakonec tím, že je nutné financovat potřebnější projekty, případně dříve zpracované návrhy znovu aktualizovat a podobně. Výsledkem je stále větší zanedbanost kdysi udržovaného parku, který býval vyhledávanou rekreační a oddychovou zónou pro obyvatele i návštěvníky Pardubic,“ pokračoval architekt.

„Je asi na místě stručně připomenout vývoj tohoto území. Původně zámecký příkop pod hradbami a přilehlé louky byly ve třicátých letech minulého století u příležitosti celostátní výstavy tělovýchovy a sportu zrekultivovány a v nově založeném parku byla vybudována řada architektonicky kvalitních funkcionalistických staveb, z nichž některé sloužily ještě několik desítek let svému účelu a přispívaly tak k oživení Tyršových sadů. Za všechny stačí jmenovat taneční kavárnu U jezírka, Rotundu nebo autopavilon s letním kinem,“ poznamenal Milan Košař.

„Bohužel, město nechalo tyto stavby zchátrat natolik, že musely být v šedesátých letech zbourány a od té doby areál Tyršových sadů postupně dál chátrá,“ pokračoval pardubický architekt.

„Velmi nešťastnou snahou o oživení tohoto prostoru v období totality byla výstavba sportovní haly při ulici U Stadionu, která naštěstí nebyla dokončena a jejíž torzo hyzdí západní okraj parku dodnes,“ nechal se slyšet Milan Košař.

Jaká je vlastně vize?

„V současné době se na radnici opět skloňují dávno ověřené principy rekonstrukce této zelené oázy v centru a město vynakládá nemalé finanční prostředky na zpracování dalších studií. Podstatné však je, jaké zadání dává radnice zpracovatelům těchto studií, jakou vizi mají o tomto prostoru občané Pardubic a jakou politici na radnici?

Řeší zpracované studie širší souvislosti, jako je celý prostor Letního stadionu, nábřeží Labe, dopravní obslužnost pardubického zámku a další kontaktní území? Jak je možné, že už na začátku říká náměstkyně primátora Štěpánka Fraňková, že letní kino, které tu už ve třicátých letech fungovalo, tady nebude? Je snahou vedení města nalézt pro něj vhodné dočasné umístění po dobu rekonstrukce parku nebo spíše ho trvale z tohoto prostoru vymístit,“ položil hned několik otázek pardubický architekt.

„Úvahy o situování letního kina v areálu lihovaru, na dostihovém závodišti nebo na plochodrážním stadionu snad nemohou být míněny vážně. Nebylo by logické, aby se zpracovatelé studie pokusili vhodně začlenit novou podobu letního kina do řešeného prostoru,“ zeptal se Košař.

Přiblížit sady lidem

„Chceme-li Tyršovy sady opravdu oživit a přiblížit lidem, je nezbytné nabídnout do tohoto prostředí kultivovanou formou aktivity, které budou lidi přitahovat a přitom nebudou působit rušivě,“ dodal známý architekt.

„Citlivě řešená malá kavárna ve vstupní části schodiště do parku namísto šatny a skladu pro technické služby a stejně tak i letní kino vhodněji umístěné dál do parku směrem k Labi, by rozhodně tomuto záměru spíše pomohly než uškodily. Je samozřejmé, že i letní kino může, díky současným technickým možnostem, vypadat mnohem lépe než dosud. Jde jen o to, dostane-li tuto příležitost,“ uzavřel Milan Košař.