V politice stále platí, že běda mužům, kterým žena vládne

„Bruselské“ úvahy o rovnoprávném zastoupení žen a mužů v politice nenašly v Pardubickém kraji úrodnou půdu.
Je to zřejmé z pohledu na kandidátní listiny nejsilnějších stran, které jdou do květnových parlamentních voleb. S výjimkou Strany zelených není na žádné z kandidátek víc jak třetina žen.

„Politika je těžká dřina, a my jí chceme dámy ušetřit,“ řekl v žertu lídr jedné strany, který si vzápětí nepřál být jmenován. „Mohl bych odradit voličky, pro které je otázka genderu životním programem,“ řekl s nadsázkou.

Každopádně ženy vysílané do volebního boje aby na listinách jeden pohledal.
Největším zklamáním je kandidátka ODS. Mezi 19 kandidáty se na 14., tedy prakticky nevolitelném místě, krčí jedna jediná žena. Při pohledu na kandidátku před čtyřmi roky to přitom vypadá, že pokrok ve zrovnoprávnění pohlaví u občanských demokratů vypadá podle úsměvného vzorce „jeden krok vpřed, dva vzad“. Tehdy totiž bylo na kandidátce do parlamentních voleb žen pět, z toho dvě v první šestici.

„Politice a ve volebních výsledcích i samotným stranám by přitom vyšší účast žen prospěla. Přineslo by to větší zjemnění politiky, do které by ženy přinesly více pokory, naslouchání druhému, politika by se stala pro lidi určitě stravitelnější. Ale to si muži v největších dvou českých stranách zřejmě neuvědomují a sestavují kandidátky tak, jak se dohodnou mezi sebou,“ kritizuje brzo už bývalá pardubická poslankyně Alena Páralová. S rodnou ODS se kvůli Lisabonu rozkmotřila a po 12 letech strávených ve sněmovně už nekandiduje.
„Pro muže je košile bližší košile než kabát. I když si uvědomují, že by s ženami na kandidátce získali více hlasů, dávají přednost tomu, aby se tam dostali oni sami,“ dodala.

Strany kritiku odrážejí obvykle poukazem na demokratický postup schvalování kandidátek. Jsou prý takové, jaké členská základna chtěla. A ODS není výjimkou.

„A některé ženy do vysoké politiky prostě nechtějí. Letošní rok je navíc trojvolební a řada našich starostek chce zůstat aktivních na komunální úrovni, kde jsou blíže lidem a více vidět. Zatímco komunální politika je více o lidech, parlamentní o stranách,“ tvrdí manažer krajské ODS Pavel Uhlíř.

Bojem za vyšší zastoupení žen v politice se už léta zaštiťuje především ČSSD, ale výsledky nejsou příliš vidět ani u ní. Na devatenáctičlenné kandidátce má žen pět, stejně jako před čtyřmi lety. Podle šéfa strany Jiřího Paroubka prý k většímu posílení zastoupení něžného pohlaví ještě „nenazrála situace“.

„Žádná jiná strana neudělala, pokud jde o uplatňování žen na kandidátkách, tolik, co sociální demokracie - alespoň v té teoretické rovině,“ poznamenal nedávno Paroubek.

Naproti tomu kandidátka ultralevicové KSČM Jitka Gruntová různé kvóty zastoupení žen, které navrhovala sociální demokracie, odmítá. A snížení množství žen na kandidátce komunistů z osmi v roce 2006 na letošních pět podle ní není problém. „Sestavovat kandidátky podle toho, zda je někdo muž či žena, to není dobré kritérium. Hlavní jsou přece schopnosti jednotlivých osobností,“ řekla Gruntová.

Chceme více žen, vzkazují voliči