FOTO: Vzpomínat na revoluci přišly stovky lidí

Na stejném místě a se stejným moderátorem. Tak probíhala v úterý vzpomínka na události Sametové revoluce v Pardubicích před dvěma desítkami let. Před Východočeským divadlem uspořádala pardubická radnice oslavu kulatého výročí boje za svobodu a demokracii. Podávalo se svařené červené víno a chleba se škvarky, z divadelního průčelí zněl stejný hlas, jako tomu bylo v dobách překotných společenských změn. Hlas herce Vladimíra Čecha.

Odhadem na dva tisíce lidí se v podvečer dostavilo na náměstí Republiky, aby si připomněli Sametovou revoluci v Pardubicích. Na velkoplošné obrazovce byly promítány dobové fotografie, ve stáncích se podávalo malé pohoštění. Úderem sedmnácté hodiny, kdy se náměstí velmi slušně zaplnilo především staršími lidmi, a tudíž pamětníky tehdejších historických chvil, z útrob divadla vyšel Vladimír Čech. Herec, který měl v roce 1989 angažmá na pardubických divadelních prknech a hned od začátku jej pohltil vír revolučních událostí. Stál se zakládajícím členem zdejšího Občanského fóra a od prvních dnů moderoval bouřlivá setkání veřejnosti. Svou důležitou roli si opět zopakoval. „Postrádám tady takového pána,“ ukázal doleva do míst, kde dnes stojí Dům techniky. „Myslím, že se jmenoval Uljanov. Pak někam zmizel,“ narážel moderátor na bronzovou sochu Lenina, která dokreslovala listopadové dění roku1989. „Také povyrostl strom a zakrývá okno, odkud nás filmovali. Myslím že estébáci.“ Vladimír Čech si také vybavil i jaké bylo počasí v době generální stávky. „Byla také mnohem větší zima. Mrzlo, až praštělo, i tak tady bylo dvacet tisíc lidí,“ připomněl.

V hodinovém programu zněly písně Karla Kryla a Marty Kubišové, odlehčení ráz setkání dodala svými slavnými projevy i generální tajemník KSČ Milouš Jakeš. K davu promluvilo několik osobností, které hrály důležitou roli při bourání komunistické moci. Například disidentka Jarmila Stibicová. Příchozí se mohli na chvíli přenést v čase v okamžiku, kdy jim za zády začal mávat ze střechy Grandu vlajkonoš stejně, jako tehdy. Přivítali ho potleskem a máváním. Na závěr poklidného setkání došlo i na zapalování symbolických svíček.