Jsou to mince staré přes jeden tisíc let. Pamatují skutečné počátky českého státu po smrti knížete Václava, založení prvního biskupství u nás, svatého Vojtěcha i vyvražďování Slavníkovců.

Náhodný nález, který se v Pardubickém kraji před pár týdny dostal archeologům a pracovníkům Východočeského muzea v Pardubicích do rukou, je významný nejen pro dějiny Českých zemí, ale význam má i v Evropském měřítku. Šlo o fragmenty keramické nádoby, která v sobě ukrývala poklad v podobě asi 400 mincí a asi 300 jejich fragmentů z konce 10. století a z doby vlády Boleslava II. Zatímco jeho otec zavraždil knížete a pozdějšího světce Václava, jeho syna opěvuje kronikář Kosmas jako pravého křesťana a jeho přízvisko zní: Pobožný.

"Co se týká 10. století, tak nález podobného rozsah neznáme. Je to velmi důležitý doklad pro dějiny české státnosti a dějiny knížectví i v Evropském měřítku," říká Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea Pardubice.  A rozhodně nepřehání.

Musíme si uvědomit, že mince nesloužily v 10. století k těm samým účelům, k jakým je používáme dnes. V kapse je rozhodně nemohl mít každý. Stříbro bylo majetek knížete a ražené stříbrné mince nesloužily k běžnému obchodu, ale spíše jako platidlo v nejvyšších patrech tehdejší mezinárodní politiky.

Poklad? Spíš část "státního rozpočtu"

"Majetek to byl zcela výjimečný, ale každopádně velmi hodnotný. Neexistoval ani trh, na kterém by bylo možno s ním takto obchodovat. Mince se nepoužívaly k běžnému obchodu a proto z té doby nemáme prakticky žádné ponětí o cenách. Máme jen údaje jako bylo množství stříbra placeného za vývoz otroků, či celní poplatky za obchodní loď, které třeba činily kolem dvou denárů. U těchto mincí ale máme téměř jistý předpoklad, že pocházejí z knížecího prostředí. O šlechtě, jak ji známe ze středověku, se ještě v této době mluvit nedá, vystačíme spíš s pojmem družník či lokální velmož," prozrazuje o možném původu Petr Vorel, správce numismatických sbírek muzea.

"Mince se razily v knížecích sídlech. U starších typů víme, že se tak dělo v Praze či Mělníce. Celá síť mincoven nám ale známa není. Váha většiny zde nalezených mincí se pohybuje kolem 1,5 gramu stříbra a to samo je velmi vysoké kvality. Důvod byl již vyřčen, nešlo o nástroj běžného obchodu, ale spíše o ražbou označené stříbro určené pro obchodní potřeby mezi státy. Každopádně takto veliký a ucelený nález je vskutku mimořádný i v prostoru celé Evropy a podobný objev takového množství mincí z této doby neznáme," dodává Petr Vorel.

Kolik a jakých druhů mincí nález vlastně obsahoval musí archeologové teprve určit. Některé mince se dochovaly jen jako zlomky. "Největší koncentrace bude asi z nejnovějších ražeb tedy z doby Boleslava II. Některé mince jsou pro nás zatím neznámé typy. Předběžně můžeme říci, že většinou jde o českou ražbu, ale jsou tam možná i některé polské kusy. Ze vzdálenějšího zahraničí zatím o žádné nevíme. Nález nás ale může dále dovést k odpovědi na otázku, zda a jak se u nás stříbro těžilo, či šlo třeba o dovoz či přeražbu cizích mincí," doplňuje Petr Vorel.

Místo nálezu? Tajné

Místo, kde země vydala tento nevídaný poklad archeologové tají. Mají důvod. Místo může ukrývat další cenná vodítka a třeba další překvapení a ta by měla skončit v muzeu, nikoliv na černém trhu. "Proto nebudeme sdělovat žádné další podrobnosti. Šlo o naprosto náhodný nález, který dotyčný odevzdal Východočeskému muzeu Pardubice. Vyvstává tím pro nás i otázka zákonného ocenění poctivého nálezce. Ač jde o nález historicky nedocenitelný, vycházíme alespoň z odhadu znalců a hejtmanství pro tento účel je připraveno poskytnout prostředky v řádech jednotek milionů korun," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

K místu nálezu jsou archeologové z pochopitelných důvodů skoupí na slovo, ale o samotném objevu přeci jen něco prozradili.

"Mince byly do země uloženy v nádobě. V době nálezu o tisíc let později již byla rozbitá, k čemuž došlo zřejmě přírodními procesy. Část pokladu se ale stále nacházela uvnitř.  Nádoba se nicméně nenašla celá, chybí nám horní partie, které by nám mohla pomoci s přesnější datací. I z toho co máme ale lze říci, že zapadá časově do doby nálezu. Zatím je to všechno o budoucím zpracování a dohledání zbytků. Na místě chceme ještě archeologicky zasahovat," dodává archeoložka Kristýna Bulvová.

Co se u nás dělo v 10. století?Pro utvoření obrázku, jak asi vypadala doba, ze které nález pochází neuškodí trocha dějepisu. Mince zřejmě pochází z doby Boleslava II., který vládnul v tehdejším knížectví v letech 972 - 999. Jeho otec, Boleslav I. zvaný Ukrutný, nechává v roce 935 zavraždit svého bratra knížete Václava, později svatořečeného. Syn se ale nepotatil. Kronikář Kosmas jej popisuje jako „muže nejkřesťanštějšího, otce sirotků, ochránce vdov, utěšitele zarmoucených". Vznostná slova, která mnich Kosmas adresoval tomuto Přemyslovci svědčí o jeho bohabojnosti možná trochu kontrastují s rokem 995, kdy vojsko Přemyslovců na Libici vyvraždí rod Slavníkovců, ale to je středověká politika. Za vlády Boleslava II. je v Čechách založeno první biskupství a doslova tak otevírá dveře mezi tehdejší vyspělé státy a mocnosti Evropy. Do Prahy přichází zatím německý biskup Dětmar, jeho následovníkem je Vojtěch, později rovněž svatořečený jako mučedník. A vznikají i první kláštery: Sv. Jiří na Pražském hradě a benediktinský v Břevnově. Doba nálezu pokladu pak možná spadá do doby mocenských svárů mezi Boleslavem II. a polským vladařem Boleslavem Chrabrým.

K vidění bude poklad ještě letos

Na podzim letošního roku chystá Východočeské muzeum zpřístupnění pokladu formou krátkodobé výstavy v prostorách pardubického zámku. „Pro historiky a odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má denárový nález z Pardubicka mimořádnou pramennou hodnotu, přesahující naše hranice. Po brzkém zveřejnění jeho obsahu se stane nepochybně centrem zájmu mezinárodní vědecké komunity a trvale zůstane cenným historickým svědectvím o vývoji středoevropských hospodářských a politických dějin v prvním století nám dosud známého vývoje samostatného českého přemyslovského státu," dodává profesor Vorel.

„Poklad se předáním ze strany nálezce stává trvalou součástí numismatické podsbírky Východočeského muzea v Pardubicích. V první řadě bude podroben konzervátorskému ošetření, následně fotograficky zdokumentován a řádně zaevidován," upřesňuje další osud mincovního depotu Ladislav Nekvapil, vedoucí odborného úseku Východočeského muzea.