Ve středu proběhl v Praze další summit ministrů energetiky. Jeho hlavním výsledkem bylo, že se státy Evropské unie po neúspěšném pokusu z letošního roku pokusí příští rok v létě začít kupovat zemní plyn společně. Ano, čtete správně, v létě příštího roku. A tak je to se společným postupem států Unie při řešení energetické krize se vším.
Výsledky jsou hubené. Máme v Unii sice téměř plné zásobníky plynu, ale naplněné doslova za krvavou cenu. Cenu, kvůli níž teď budou krvácet rodiny, podniky, rozpočty států, nebo spíš všichni dohromady.
Při setkáních s českými politiky má člověk často pocit, že za to mohou vždy ti druzí, případně „neschopná Evropská komise“. Jenže ono to tak není. My, Česká republika, jsme v čele Evropské unie. A smysluplná dohoda na „evropském řešení“ dodávek a cen plynu je naší zodpovědností. Naším výkonem v této oblasti, nikoli megasummitem na Hradě, se bude poměřovat úspěch našeho unijního předsednictví.
Je nejvyšší čas přepnout na nejvyšší výkon a dotlačit státy Unii k dohodě. A ne se tvářit, že „oni“ se nedohodli a my s tím nic nenaděláme.