Poučení z chyb na první výhru nestačilo

Člověk nemůže mít všechno… Šestý ročník akce s názvem Hrajeme spolu za Pardubice rozveselil pouze tu část obecenstva, která je zaměřením více na kulturu. Sportovní příznivci rozhodně nemohli být zklamáni výkonem basketbalistů, nicméně prohra s USK Praha o jediný koš (77:79) jim slavnostní večer trochu pokazila. A radostnější to nebylo ani po návratu domů při pohledu na tabulku. Beksu totiž na čtvrtém místě přeskočilo Olomoucko a její čerstvý přemožitel se na ni bodově dotáhl.

Problém: Pick and roll

Pardubické dlouhány v novém roce provází zdravotní peripetie. Před utkáním s USK se jim z poloviny rozpadla podkošová formace. Delší dobu zraněného Radka Nečase „napodobil“ Ondřej Kohout. Navíc Viktor Půlpána Ozren Pavlovič nastoupili do zápasu po třítýdenní pauze. Aby toho nebylo málo ve druhé čtvrtině byl odnesen z palubovky Viktor Škranc, který navíc bojoval s nemocí. Není divu, že v samotném závěru mleli jejich spoluhráči z posledního. A síly v nervy drásající koncovce zákonitě chyběly.

„Nechci se vymlouvat, ale všichni asi viděli, že jsme měli několik problémů s hráči,“ předesílá pardubický kouč Kenneth Scalabroni.

Jeho tým rozhodně nenavázal na koncert Yvetty Blanarovičové, kterou doprovázela Komorní filharmonie Pardubice. Za tři minuty dal jediný bod a za pět pouze šest. Projevila se skutečnost, že v enteria areně nehraje ani netrénuje. Jedna střelecká jednotka v den zápasu je málo. Koneckonců člověk, který je zvyklý na svoji postel, také v jiném prostředí usíná hůře.

„Měli jsme těžký vstup do zápasu, moc nám to nešlo. Postupem času jsme hráli lépe a lépe. Celý zápas jsme měli problém s obranou soupeřova pick and rollu, ale postupně jsme se stávali jistějšími,“ praví kouč.

V první dvacetiminutovce domácí podkošovou přesilu kompenzovali přesnou trojkovou střelbou. Jenže po změně stran trefili jedinou trojku. Na druhou stranu se častěji prosazovali v „bedně“.

„Bohužel jsme neproměňovali střely, které jsme měli k dispozici. USK naopak na konci dál trojky, zatímco my jsme ty naše minuli. Měli jsme možnost vyrovnat skóre, ale nepodařilo se nám to. Když se trefíte, jste šťastní, když ne, cítíte se jako my teď. Je vždy frustrující, když prohrajete o jeden nebo dva body. Realita je ale taková, že jsme s prostě nebyli dostatečně dobří. Jediné, co už teď můžeme udělat, je hrát příště lépe,“ neskládá zbraně Kenneth Scalabroni.

OBRAZEM: V Pardubicích se pošesté spojila hudba a basketbal

Basketbal

Špatně řešené situace

Obě čtvrtiny prvního poločasu zachraňovala Beksa v posledních vteřinách.

„První poločas sice skončil nerozhodně, ale nebylo to z naší strany ideální. Nelíbilo se mi, jak jsme hráli v obraně i útoku. Dostali jsme strašně moc jednoduchých bodů, na které se ani nenadřeli,“ ohlíží se za první půlí pardubický pivot Kamil Švrdlík.

Po přestávce si pardubický celek hrábl na dno sil. Právě Švrdlík prakticky neslezl z palubovky a rovněž druhý a poslední pivot pro tento duel Prokop Slanina dostal porci, o které se mu ještě před několika dny ani nesnilo. Bylo to však pod oběma koši zapotřebí. Nadšený výkon domácím měl jedinou ale podstatnou chybu, neproměnili závěrečnou střelu. A zodpovědnost na sebe vzal právě Švrdlík, tedy nejzkušenější hráč na palubovce.

„Druhý poločas už vypadal o dost lépe, zlepšili jsme obranu pick and rollu, ale prohráli jsme ho o dva body. Nechávali jsme soupeři volné pozice ke střelbě. Sice jsme se poučili z chyb z první poloviny, ale i tak to nestačilo. Je škoda některých situací, které jsme nevyřešili. Ať už v obraně nebo v útoku, protože to nás stálo vítězství,“ má jasno Kamil Švrdlík.