V klubu, kde chtěli konečně prokopnout semifinálovou bránu, se museli chvílemi obávat, zda nepůjdou do potupné baráže. Nakonec Část poražených odmítli a naopak v Části vítězů se stačili posunout na šestou, poslední příčku, která zajišťuje přímý postup do čtvrtfinále.

„Dostali jsme se do herní i zápasové krize. Změny, které nastaly, jako odchod od rozdělané práce, což bylo čistě rozhodnutí trenéra Repeši. Ale ne všichni v týmu právě tuto změnu rychle vstřebali. Netáhli jsme za jeden provaz, což se v zápasech kdy se týmu nedaří bohužel ukázalo. Bylo to také o ztrátě sebevědomí, kdy ač se snažíte sebevíc, tak to někdy nejde. V tomto období mi hlavně chyběla bojovnost, prohrát se může, ale každý by měl odcházet s pocitem, že pro to udělal ma-ximum. Pak se i z prohry dá poučit. Moc lidí a odborníků už nám šanci asi nedávali. Po některých našich výkonech oprávněně. My jsme ale stále věřili v to, že tým tu sílu má. Začal šlapat a možná i pod dojmem toho, co nám hrozí, hráči ukázali charakter. A velice si ceníme, že jsme si sérií výher vybojovali skupinu A1 již s předstihem,“ říká sportovní ředitel Radek Nečas v rozhovoru pro Deník.

Sportovní ředitel Radek Nečas tráví zápasy na lavičce.Sportovní ředitel Radek Nečas tráví zápasy na lavičce.Zdroj: Milan Křiček

Repeša měl naši podporu

Pardubičtí basketbalisté připomínali v dlouhodobé části jakýsi úkaz. Buď tahali dlouhou šňůru výher, nebo proher. Klidně šesti, pěti uzlů na obou stranách provazu. Jak vysvětlíte takovou nestabilitu?

Souhlasím. Doufám, že posledním kole nadstavby skončila ta druhá šňůra a v play off navážeme na šňůru vítězných zápasů. A budeme mít takovou formu jako před měsícem.

Dobře to zní, ale unikl jste mi z otázky….

Myslím si, že to bylo hodně dané absencí některých klíčových hráčů v týmu. Respektive jejich zraněními. Hráli jsme v užší rotaci, kdy dostávali velkou porci minut hráči, kteří do té doby takovou zápasovou minutáž neměli, tím pádem jsme byli hůře čitelní pro soupeře. A tito hráči svou příležitost využili. Je známo, že pokud je v týmu míň hráčů, tak vědí, že budou hrát, i když udělají chybu. To se projeví na jejich daleko vyšším sebevědomí. Navíc jsme ve většině případech nenastupovali do zápasů jako favorité. Výsledky, kterých jsme dosáhli, byly nad očekávání. Všichni hráči měli sebevědomí hodně nahoře. No a když jedete na vítězné vlně, tak si věříte, že můžete uspět proti každému. Náš tým ukázal sílu, i když nám chyběli klíčoví hráči různých rolí i na různých pozicích. To je devíza, kterou se chceme vrátit do vítězného módu.

Do sezony v Kooperativa NBL jste vstoupili třemi zářezy v řadě. Vítr z plachet vám ale vzal FIBA Euro Cup. Jak hodně nepostup do základní fáze ovlivnil tým?

Myslím si, že nijak. Prohráli jsme těsně s velice silnou Zaragozou. I když už jsme věděli, že nemůžeme postoupit, tak jsme chtěli uhrát ve Švédsku alespoň jedno vítězství. Sám ze své hráčské zkušenosti, že kvalifikace evropských pohárů tím, že je hned na startu nové sezony a zároveň je jedním z jejich vrcholů, je důležité i po případném neúspěchu se “přepnout zpátky” a plně se koncentrovat na domácí soutěž. Možná jsme si trochu pod dojmem dobrých výkonů v poháru mysleli, že kvalifikace evropských pohárů jsou jedním z vrcholů sezony, že jo. Pak je strašně důležitý se koncentrovat a vrátit myšlenky ke své soutěži, která je aktuální. Možná jsme si trochu pod dojmem dobrých výkonů v poháru mysleli, že to půjde v lize samo. Opak byl pravdou a my se dostali do křeče.

Dino Repeša si v minulé sezoně prožil nejdelší play off se svým týmem. Po špatných výsledcích v nové sezoně se však rozhodl u týmu skončit.
Výsledky si vybraly svou daň. Beksa se loučí s Repešou po více než dvou letech

Zmíněná křeč vyvrcholila odchodem respektovaného a vysoce ambiciózního trenéra Dina Depeši, který možná absencí Evropského poháru přišel o nějakou takovou poslední motivaci.

To si úplně nemyslím. Skládali jsme tým pro FIBA Europe Cup tak, aby byl v případě postupu konkurenceschopný a zároveň, aby hrál o co nejvyšší příčky v KNBL. Pro úspěch postupu do základní skupiny poháru FIBA Europe Cup jsme i přivedli Bryce Alforda. Aby nám pomohl v poháru plus co nejvíc v ligových zápasech. Žádný nějaký krátkodobý účinek. Věřili jsme tomu, že ho skládáme tak, aby byl nejen schopný hrát nejvyšší soutěž, ale zároveň v případě postupu bojovat o co nejlepší výsledky.

Proč tedy Repeša odešel?

To je otázka pro něho. Já se mohu jen domnívat a můžu si něco myslet.

Tak jinak. Překvapilo vás jeho rozhodnutí?

Dino Repeša měl naši plnou podporu, přestože předváděné výkony nebyly v některých zápasech podle našich představ. Nicméně jsme si plně uvědomovali, že celá sezona je stále před námi, i když se nám nepodařilo postoupit do FIBA Europe Cupu. Ta nejdůležitější utkání nás teprve čekala. Nejsme přece tenisový klub, abychom sezonu hodnotili podle jednoho turnaje, nebo jednoho zápasu. Chtěli jsme se soustředit na ligu, ale Dino se rozhodl klub opustit. Proč to udělal, ví asi jenom on.

Trenéra z venku jsme nehledali

Do měsíce po jeho odchodu opustilo kádr také kvarteto hráčů: zmíněný Bryce Alford, Joey Brunk, Jan Štěrba a Martin Kheil. To je pomalu jako začínat od znovu…

Příčin bylo několik. Honza Štěrba nepodával takové výkony, jaké bychom od něj očekávali. Po vzájemné dohodě jsme se s ním domluvili na ukončení jeho smlouvy. Bryce Alford měl u nás krátkodobý kontrakt na dobu určitou. Joey Brunk byl skvělou posilou ale bohužel sem u obnovilo zranění z minulosti. To mu neumožnilo pokračovat dál. On přemýšlel o tom, jestli bude vůbec schopen fungovat v normálním životě. Chtěl si tyto záležitosti vyřešit v Americe a my jsme mu dali zelenou. Martin Kheil u nás také skončil po dohodě z obou stran.

Museli jste okamžitě reagovat. Záhy dorazil Kameron Chatman, což byla trefa přímo na komoru…

Souhlasím s tím, že s Kameronem jsme nešlápli vedle. Usilovali jsme o něj již před touto sezonou, ale jednání nedopadla. Pak změnil agenta a já byl rád, že jsme se velmi rychle domluvili. Bylo velkou výhodou, že Kameron již působil v naší lize v loňské sezóně a tak i jeho adaptace jak na ligu tak do týmu byla velmi rychlá. Jsem strašně rád, že k nám přišel, protože ukázal nejenom nám, ale všem spoluhráčům jaký je to pravý profesionál. Ať už v tréninkové morálce či pak při plnění své role lídra, kterou v týmu svými výkony získal.

Jak bylo náročné v rozehrané sezoně a při silné evropské konkurenci české ligy sehnat takového top hráče?

Jak jsem již zmínil, o Kamerona jsme usilovali již před touto sezonou, a tak jsme i stále sledovali kde zakotví a proto jsme věděli, že stále nemá angažmá a trénuje individuálně v USA. Po dohodě o ukončení smlouvy s Honzou jsme rychle vstoupili do jednání právě s ním. Před sezonou je pro zahraniční hráče lákavé hrát evropské poháry. Pak i pro klub máte možnost sehnat kvalitnější hráče za menší peníze. Hráči totiž vědí, že se budou mít možnost ukázat v kvalitní soutěži, což je může vystřelit do lepších lig a lepších klubů. Kdežto když hraje klub jenom domácí soutěž, tak musíte najít klub i hráč nějaký kompromis mezi finančními podmínkami a tím, co dotyčný může klubu "dát".

Pardubičtí basketbalisté (v bílém) nestačili na domácí Jämtland 88:94. Na snímku útočí Joey Brunk
Beksa hlásí čtyři hráčské ztráty: konec smlouvy, zranění i rozvázání kontraktu

Stejně jako za hráčský kádr zodpovídá sportovní ředitel za trenérský post. Připadala po odchodu Repeši jediná varianta posunout na hlavního kouče dosavadního asistenta Vanju Miljkoviće?

V daný moment jsme jsme řešili v podstatě pouze tuto alternativu. Po oznámení svého odchodu nám Dino doporučil, ať do toho jdeme. Trenéra z venku jsme nehledali, o nikom jiném jsme neuvažovali. Proto jsme po Dinově oznámení o jeho ukončení Vanjovi pozici hlavního trenéra nabídli a on ji přijal.

Proto jste mu, i když byl bez nějakých větších zkušeností z pozice hlavního kouče, garantovali místo do konce sezony?

Ano, nabídku dostal do konce této sezony.

Všichni jsou konkurenceschopní

Po turbulentních změnách se v jednu chvíli dostala Beksa na samotné dno. Basketbalová veřejnost není zvyklá na to, aby se obávala, jestli nespadne do baráže…

Dostali jsme se do herní i zápasové krize. Změny, které nastaly, at už jak jste zmínil dříve, odchod od rozdělané práce bylo čistě Dinovo rozhodnutí. Ale ne všichni v týmu tuto změnu rychle vstřebali. Netáhli jsme za jeden provaz, což se v zápasech kdy se týmu nedaří bohužel ukázalo. Bylo to také o ztrátě sebevědomí, kdy ač se snažíte sebevíc, tak to někdy nejde. V tomto období mi hlavně chyběla bojovnost, prohrát se může, ale každy by měl odcházet s pocitem, že pro to udělal ma-ximum, pak se i z prohry dá poučit.

V jednu chvíli jste na postup části vítězů ztráceli čtyři výhry. Jak jste to dokázali?

Moc lidí a odborníků už nám šanci asi nedávali. Po některých našich výkonech oprávněně. My jsme ale stále věřili v to, že tým tu sílu má. Začal šlapat a možná i pod dojmem toho, co nám hrozí, hráči ukázali svůj charakter. A velice si ceníme, že jsme si sérií výher vybojovali skupinu A1 již s předstihem.

Co bylo kromě obavy o existenci a charakteru impulsem? Něco jste hráčům slíbili v dobrém i ve zlém?

Není to o slibování, vypisování prémií, udělování pokut. Hráči jsou profesionálové, vědí, o co hrají. Nereprezentují pouze klub ale své jméno. Všichni hráči v rotaci vždycky odevzdali maximum, což vedlo ke kýženému úspěchu. Vždycky jim musí záležet na výsledku týmu a ne na tom kolik dostanou minut. Pokud tohle udržíme v hlavách, tak to bude cesta, jak dojít co nejdál v play off.

Kamil Švrdlík se chystá zastavit opavského protihráče.
Pardubický basket vstal z popela. Přemýšlel jsem o udržení, přiznává Švrdlík

S pouhou účastí v horní nadstavbě jste se nespokojili. Nakonec jste se vyhnuli i zrádnému předkolu play off. Bylo šesté místo top, čeho mohla všemi peripetiemi bičovaná Beksa dosáhnout?

Ne. Měli jsme to rozehrané na vyšší příčky. To bychom ovšem museli zvládnout domácí zápasy s Kolínem a USK. Přesně v nich jsme chtěli potvrdit zlepšenou formu a výkony. Možná pod dojmem toho, že to najednou nejde samo, jsme trochu panikařili. Na druhou stranu jsme dostali důrazné varování před play off. Ve smyslu toho, že tam už nebude žádná příležitost na opravu. Tam podobné výpadky mohou být fatální.

Už jste to nakousl. V letošní sezoně připomíná pardubický tým ordinaci. Pamatujete si někdy na takovou frekvenci zranění?

Co jsem v Pardubicích, vždycky nějaká zranění byla. Na nic se nevymlouváme, prostě do sportu patří. Pokud se budeme dívat, že máme zraněného toho nebo toho, tak ničeho nemůžeme dosáhnout. Musíme se zaměřit na ty hráče, které máme momentálně k dispozici. Podpořit je, aby odvedli maximální výkon.

Asi se patří smeknout klobouk, jak se kolikrát torzo týmu dokázalo vypořádat někdy i s absencí tří klíčových hráčů. Mladí čapli šanci za pačesy Co vy na to?

Vždycky jsem říkal, že máme všechny hráče, kteří jsou konkurenceschopní. Byl jsem zastáncem toho, aby hráli pravidelně. V této sezoně sklízíme plody. Jsem za to rád a doufám, že budou platní ve stejné míře i v play off. A když dostanou více minut jiní, že to budou respektovat. Protože potřebujeme urvat každý další zápas, abychom došli v sezoně co nejdál.