Beksa o třetí adventní neděli končila venkovní šňůru, která čítala čtyři zápasy. Navíc před utkáním už se houpalo na jejím provázku proher šest korálků v řadě a deset celkově. K tomu se už tak oslabený tým nemohl spolehnout na dva osové muže.

Dříve nebo později…

Pardubičtí dlouháni přežili v zápase několik klinických smrtí. Basketbal je dynamická hra, ve které se skóre může z minuty na minutu změnit. Proto nezachycený úvod 0:10, nemusí ještě nic znamenat. Je totiž spousta času na umazání manka. To se konec konců Pardubicím rychle podařilo. Přesto v základní hrací době vedly pouze třikrát. Naposledy 47:46. Prakticky celý zápas dotahovaly. Vyrovnat se jim podařilo až šest vteřin před klaksonem – první klinická smrt.

Druhá se blížila v závěru prvního prodloužení. Konec však oddálil přesným zásahem Tomáš Vyoral. Prakticky současně s vypršením nastavené pětiminutovky. Však se také řešilo na videu, jestli jeho střela nepřišla pozdě. Nepřišla. Ve druhém prodloužení už byli hosté produktivnější, přesto znovu stála na prahu výhry Sluneta. Ve finiši ji ale předběhl Tomáš Vyoral, který dvě vteřiny před závěrečnou sirénou rozkopl dveře jako první.

„Rád bych pogratuloval svým hráčům. Hráli hodně statečně, a to i bez dvou členů základní sestavy Šafarčíka a Škificé. Nastoupili jsme s mladými hráči, jako jsou Vrábel a Lukeš. Jsem na hráče velmi pyšný, pracují tvrdě na tréninku. A když pracuješ tvrdě a hraješ statečně, tak dříve nebo později to přijde. Vyhráli jsme, protože jsme měli větší srdce,” tvrdí pardubický kouč Vanja Miljković.

Jeho slova potvrzuje pardubický kapitán Kamil Švrdlík, který počínání svých kolegů v nastavené desetiminutovce sledoval jen ze židle. Pro pět faulů totiž předčasně dohrál.

„Pro nás to je strašně důležité vítězství, ubojované. Nemáme teď jednoduché období v sezoně. Můžeme říct, že to bylo se štěstím. Rozhodovala jedna střela, ale pro nás je to hrozně důležité vyhrát tímto způsobem o jeden bod. Věřím, že nás to teď nakopne k lepším výsledkům,” přemítá železný muž pardubické sestavy.

Utkání šestnáctého kola se odehrálo před parádní kulisou. Do ústecké haly dorazilo i přes televizní přenos 1040 diváků. Radovala se jen hrstka. Pardubický fanklub.

„Bylo skvělé být součástí takového zápasu, jaký se odehrál v Ústí nad Labem. Kdo by nechtěl hrát v takovéto atmosféře. Chtěl bych také pogratulovat trenérovi Šotnarovi a celému domácímu týmu. V Pardubicích jsem jednu a půl sezony a vidím v jejich hře trenérův rukopis,“ smeká Miljković pomyslný klobouk.

Ten lze smeknout i před jeho týmem. Prakticky v šesti lidech dokázal téměř nemožné. A takový Vyoral či Chatman prakticky neslezli z palubovky.

Výhra nad favorizovaným Ústím je velkou vzpruhou do dalších zápasů. Jako na potvoru však čeká pardubické čáry ještě těžší soupeř. Ve středu doma přivítají Nymburk, který si suverénně počíná ve FIBA Europe Cupu. Tedy soutěži, kam se Beksa marně pokoušela dostat přes kvalifikaci.