Jak si užíváte, že měníte historii českého basketbalu?

Poslední dobou ji měníme docela často (úsměv). Tohle je další zápis. Jsme všichni velmi šťastní.

Zvládli jste se ctí USA, porazili Japonce. Co více si zatím přát?

Víme, že máme srdce lvů. Co si pamatuju, tak nejen za mojí éry u reprezentace, ale ani předtím nikdo nemohl nikdy říct, že tam hráči nenechali všechno. I když prohrajeme, dáme do zápasu sto procent. To je první předpoklad. Máme silné stránky, máme i některé slabší věci, víme o tom. S Janem Veselým jsme opravdu těžký soupeř, co může jít hodně daleko. Můj názor je takový, že na Eurobasketu 2017 bychom se s ním mohli rvát o medaili. Tady je to bez něj jiné. Svoje silné stránky zvládáme dobře. Musíme pracovat na tom, co nám tolik nesedí: někdy je to výška, s výjimkou Ondřeje Balvína a pár dalších, někdy koncovka pod košem proti velkým soupeřům. Někdy obrana. Ale celkově jsme zdravý tým.

Není potřeba odkrýt všechny karty v přípravě, souhlasíte?

Postupně jsme přidávali cihlu k cihle. Proti Litvě jsem cítil, že to je slibné. Ale často záleží na soupeři, jestli nám vyhovuje nebo ne. Ale zlepšujeme se. Dáváme si hodně míč. Každý mi to teď říká, včetně amerického trenéra Popoviche. Hezky se to poslouchá.

Ukázalo se, že zvládáte pasáže zápasu i s Tomášem Satoranským na lavičce.

Samozřejmě. Není dobré ani pro Satyho, aby hrál 35 minut jako proti Japonsku. Hodně soupeřů se na něj zaměřuje, a vyvíjí na něho enormní tlak. Právě jako Japonci. Máme hráče, co mu můžou pomoci s režií hry, ať naši další rozehrávači, nebo Blake, Boči, někdy Vojta. Musíme vědět, že když přijde taková míra tlaku, můžeme ho dát na pozice dvě a tři, aby třeba mohl jít víc do koncovky. A nemusel naši hru vždycky řídit. Na trojce nehrál poprvé ani naposledy. Máme určité akce, kdy si míč převezme Blake nebo Boči a začnou akci.

V přestávce jste se rozhodl pro změny. Pomohly?

V průběhu zápasu člověk dělá hodně rozhodnutí, někdy se povedou, jindy míň. Druhou půli jsme změnili obranu. Strategie nechat se Hačimuru nadřít na každý bod byla správná. Tlak nám trochu dělal problémy, nedali jsme nějaké střely zblízka, rychlé protiútoky, smeče, na to úplně nejsme zvyklí. O poločase jsme si řekli, že to chce uklidnit.

Jaký bude Turecko soupeř?

Těžký. Na pozici 2 mají opravdu velké chlapy, na čtyřce taky. Jejich rozehrávač výborně střílí. Hodně náročné, ale když budeme koncentrovaní a budeme dělat naše věci správně, možná se můžeme postarat o velké překvapení.

S průběhem mistrovství jste zatím spokojen?

Ano. Příprava byla v pořádku, prvním cílem bylo porazit Japonsko, druhým je pokusit o totéž proti Turecku. Třetím postup – a pokud ne, tak udělat olympijskou kvalifikaci. Dostávám hodně zpráv o tom, že lidi baví se na nás koukat. Jasně, máme slabší stránky. Ale já jsem spokojený.

Proti Turecku hrajete o vše. Vyhovuje vám, že znovu nebudete v roli favorita?

Nejsme favorité, to si můžeme přiznat. S Janem Veselým bychom byli, se vším respektem k Turecku. Na druhou stranu nejsme vyložení outsideři v tom smyslu, že bychom neměli žádnou šanci. Můžeme se s nimi o postup porvat.