Zápas se proměnil v bitvu obran. Výhra 69:64 posunula Lvy blíže ke druhé příčce. V neděli se o ní poperou od 17 hodin ve francouzském městečku Réze.

Čekal jste, že utkání bude tak obtížné?
Abych se přiznal, nečekal jsem, že Bosňané nastoupí do utkání s takovou energií a motivací. Celý zápas hráli úžasně v obraně. Více méně nás vytlačili z našich systémů. A my jsme se museli rvát o vítězství až do úplného závěru. Na to, že v uvozovkách o nic nešlo, nás donutili dřít.

Na druhou stranu podobná vítězství jsou užitečnější, než kdyby se vyhrálo o dvacet. Je přínosné, že jste museli do poslední minuty o výhru bojovat?
Ano, je. Před zápasem jsme si říkali, že každé takové ostré utkání je pro nás hrozně důležité, protože simuluje střetnutí na mistrovství světa. Bosna odehrála úžasný zápas a zaslouží kredit.

V každé čtvrtině jste si vypracovali šesti až dvanáctibodový náskok, ale vždy jste dovolili soupeři přitáhnout se na rozdíl jednoho koše.
Je pravda, že v utkání jsme byli dvakrát ve dvojciferném odskoku. Kromě toho, že se soupeř nevzdával za žádného stavu, bych to přičetl polevení v koncentraci. Navíc jsme minuli spoustu otevřených střel. Z dálky nám to tentokrát nepadalo, i když minutu před koncem Jarda Bohačík trefil důležitou trojku. Po ní jsme se vzdálili Bosně na pět bodů a pak už si vedení pohlídali.
Zápas se nakonec vyvíjel tak, že rozhodoval každý koš, každý doskok.
Skóre bylo nízké, protože ani my jsme neuhnuli v obraně. Směrem dozadu jsme předvedli velmi slušný výkon. Skóre hovoří za vše.

V obraně jste excelovali zejména v úvodu obou poločasů a také na začátku. Skoro to vypadalo, že jste si chtěli proti Bosně vyzkoušet obranu pevnou jako skála…
Jedna věc je ta, že jsme byli na soupeře výborně připravení. Nepřekvapil nás v žádném systému. Pomohli jsme si i znalostí jeho hráčů. Zlobili nás agresivitou a hrou jeden na jednoho. Týmově jsme však utkání zvládli velice dobře.

Není moc často k vidění, aby nováček v českém reprezentačním dresu nastoupil už v první čtvrtině. Chtěli jste Víta Krejčího hodit do vody, ať ukáže, že umí plavat?
Víťa v tréninku ukázal, že má sebevědomí a že se nepřijel do reprezentace dospělých jen rozkoukávat. V utkání si počínal odvážně, nebál se brát střely. Někdy si možná nepočínal úplně takticky, nicméně i v kvalifikačním utkání předvedl, že se nebojí. Kredit patří i Nenovi Ginzburgovi, že nemá strach pouštět mladé hráče do složitých situací. To jim dá daleko více, než kdyby přišli na hřiště z rozhodnutého stavu.

Když se podíváme na průběh kvalifikace, zjistíme, že až na Island jste žádného soka doma neporazili dvojciferným rozdílem. Všechna vyhraná utkání byla těsná. Je to nějaké specifikum?
Svědčí o tom, že Evropa je hodně vyrovnaná. Není žádného outsidera. Týmy podávají houževnaté výkony. Stačí se podívat na zápas i v jiných skupinách. Rozhodují detaily ve hře a připravenost jednotlivých celků. A také jak se podaří naladit formu. Samozřejmě důležitým faktorem je i zdravotní stav. Když se všechny věci sečtou z našeho pohledu, vyjde nám, že jsme obě fáze kvalifikace absolvovali velmi dobře.

V neděli udělá váš tým definitivní tečku za veleúspěšným rokem a půl, že které vyklíčil historický postup na MS. S čím jedete do Francie?
Do Francie nejedeme na víno. Jedeme tam zabojovat o druhé místo. Máme ze soupeře respekt, protože Francie může sáhnout minimálně do třiceti hráčů. Tíha úspěchu ale bude na straně domácích. Ocitnou se vlastně ve stejné situaci jako my proti Bosně. Trochu nám nedělalo dobře, že kluci chtěli až moc vyhrát. Teď to z nich spadlo a myslím si, že jejich individuální výkony v útoku budou lepší. Pokusíme se hrát odvážně.

Chcete tím říct, že povinnost rozloučit se s pardubickým publikem vítězstvím, svazovala vašim svěřencům ruce?
Viděl jsem na klucích, že si váží toho, že přišlo hodně lidí. Chtěli poslední domácí utkání vyhrát. Ano, v útoku byli trochu svázaní.

Čínský drak
Překvapení na závěr. Po skončení utkání s Bosnou a Hercegovinou se z útrob pardubické arény vynořil Čínský drak. Zamířil si to na palubovku, kde se proletěl a předvedl divákům taneční show. Fanoušci pak byli pozváni na hrací plochu, kde se mohli zvěčnit se svými basketbalovými idoly. Čeští reprezentanti jim také jako bonus uspořádali neformální autogramiádu.