Jak se říká, nad rozlitým mlékem je pozdě plakat. Ale přesto se nelze zbavit dojmu, že Pardubičtí promarnili velkou příležitost, jak se prokousat mezi elitní ligovou čtyřku.

I přes katastrofální vývoj zápasu především ve druhé čtvrtině se ve čtvrté periodě dostali sedm bodů do plusu. Ale to bylo naposledy, co se jejich fanoušci kochali naději na postup.

Koncovku zvládli Brňané daleko lépe a slavili, zato na druhé straně zavládly smutek a zklamání. Rčení „můj dům – můj hrad“ platilo zkrátka v téhle série do hořkého pardubického konce.

„Špatně jsme začali, pak hráči zabojovali a vedli jsme až o sedm bodů, na konci nám ale chyběla energie. Měli jsme šanci vyhrát, ale to může jen jeden,“ litoval trenér Dino Repeša.

Jeho svěřenci nedokázali využít toho, že byli po úterní drtivé domácí výhře psychicky nahoře. Naopak, sérií chyb hned v úvodu posadili na koně soupeře a byť jim svitla naděje, tak to byli přece jen oni, kdo palubovku opustil se slzami na krajíčku.

„Velká škoda našeho výpadku na začátku, museli jsme dotahovat osmnáctibodové manko. Pak jsme zase ukázali, že když hrajeme tak, jak můžeme, neměli bychom problém vyhrát, ale bohužel… To se nám v téhle sezoně stávalo častěji,“ mrzelo Petra Šafarčíka.

„Jsem rád, že jsme se vrátili do zápasu a bojovali až do konce, ale na to se nehraje. Hraje se na vítězství a to si Brno zasloužilo,“ uznal autor patnácti pardubických bodů.

„Kdybych měl říct jeden klíčový moment, zmínil bych Krakovičovu trojku s faulem v polovině poslední čtvrtiny, v době, kdy jsme vedli o sedm bodů. Brno dlouho nedalo koš a pak Krakovič, který měl v sezoně úspěšnost tříbodové střelby 18 procent, udělal čtyřbodovou akci. Myslím, že právě tohle byl zlomový moment posledního zápasu. Na konci nám chyběla koncentrace. V útoku jsme v posledních minutách nehráli to, co jsme chtěli, některé situace neodehráli tak, jak jsme měli a minuli hodně střel. Ale bojovali jsme až do konce, klobouk dolů před hráči. Bylo to sedmé utkání a pro některé kluky, kteří ho hráli poprvé v kariéře, není jednoduché takový zápas hrát,“ dodal smířlivě po předčasném konci sezony pardubický kormidelník.

Svitavská stopa
Podstatnou stopu na brněnském úspěchu zanechaly osobnosti, které působily nebo působí u svitavských Turů. Šimon Puršl, Roman Marko, Hunter Mickelson, trenér Lubomír Růžička a masér Luděk Olbert zažili ve Svitavách NBL, Tomáš Jansa a Richard Bálint hájili barvy Turů na střídavé starty v této prvoligové sezoně.