Maximální manko. Pardubičtí basketbalisté nezvládli ani jeden z prvních dvou zápasů čtvrtfinálové série. Kolín nadělal z jejich obrany řešeto (92:87 a 103:95). Kromě výsledkového nezdaru si uřízli pořádnou ostudu po zkratu jejich klíčového hráče Dunanse.

PŘÍLIŠNÁ VOLNOST

Téměř dvě stě inkasovaných bodů ve dvou zápasech. S tímto se uspět nedá. Nikde.

„Je zcela vypovídající, kde nás nejvíce tlačí bota. Jednoznačně jsme nedokázali zastavit útok soupeře. S tím se těžko vyhrává, obzvlášť venku,“ míní pardubický kapitán Kamil Švrdlík.

Přesto se pardubičtí dlouháni pustili s Kolínem do střeleckých dostihů.

„Kolín se přestřílet dá, ovšem ne s takovou obranou. Až moc jsme se soustředili na Číže a nepohlídali si jiné střelce. V prvním zápase se jim chytil Wallace s Novotným, ve druhém Pekárek,“ upozorňuje Švrdlík.

Zdá se, že defenzivní činnost jeho týmu je delší nemoc. V součtu s nadstavbovou částí pustili svého protivníka pětkrát v řadě přes devadesát bodů. Přitom opticky byly střety vyrovnané.

„Jenže Kolín má více stěžejních hráčů. Těsně před play off nejenže rozšířili, ale také zkvalitnili svůj kádr. My se naopak potýkáme se zraněními, když několik kluků nastupuje se sebezapřením,“ vysvětluje rozdíly Švrdlík.

Společný jmenovatel proher by se dal najít v závěrech prvních poločasů. Beksa buď ztrácela, nebo úplně přišla o slibný náskok. Tím se okrádala o psychologickou výhodu pro druhou půlku.

„Zatímco na vypracování výraznějšího náskoku se nadřeme, tak o něj snadno přicházíme. Dostáváme jednoduché koše. Vyplývá to z našich chyb,“ sype popel na hlavu týmu. V obou duelech měl Kolín nezvykle mnoho volných střeleckých pozic.

„Tohle nesmíme dovolovat. Pak není vůbec těžké chytit střeleckou slinu. Nemůžeme přeci spoléhat na to, že minou. Až moc jsme hlídali Číže se Skinnerem. Navíc jsme pomalu reagovali na to, jak uvolňovali své spoluhráče,“ podotýká.

KDE JE VÍCE HRÁČŮ?

Pardubičtí basketbalisté chtěli venku alespoň jednou uspět. Schůdnější se jevil první zápas. Kolín působil na hřišti nervózně.

„Hráli jsme fakt dobře. Kolikrát nevěděli, čím nás překvapit. Můžeme litovat toho, jak jsme na přelomu poločasů šli z plus deseti do minus šesti. Domácí se rozjeli a odskočili nám na patnáct. Pak jsme zase začali hrát, ale ztráta už byla velká.“

Druhý střet ovlivnila diskvalifikace T.J. Dunanse.

„Určitě nás to rozhodilo. V tu chvíli jsme věděli, že ztrácíme jednoho z lídrů. T.J. byl pro soupeře nebezpečný a Kolín se na něho pečlivě připravoval. Tím vyloučením mu to trochu usnadnil. Kolín sice přišel o Číže, ale moc mu to nevadilo. Se ztrátou svého osového hráče se vypořádal lépe než my,“ má jasno.

Beksa měla v plánu Kolín přejet pod košem. S jedním pivotem to ale jít nemohlo. Kde byli ostatní?

„Prokop Slanina bojuje se zraněním. Hraje víceméně proto, že musí. Petr Heřman se zkoušel rozcvičit, ale tvrdil nám, že to nepůjde. Zůstávám já a Jakub Merešš. Na něm je znát, že po dlouhém zranění, ještě nemá takovou fyzičku,“ vypočítává.

Aby toho nebylo málo, tak zejména druhý zápas se nevydařil Tomáši Vyoralovi.

„Když hrajeme týmově, tak mu to jde. Ale jak se nám přestane dařit, tak se to snaží urvat za tým, ale je to až moc na sílu. Tak se stane, že sám najíždí do pěti hráčů a my ostatní koukáme.

Čím méně individualit v týmu, tím lépe se ubrání. A v Kolíně to moc dobře vědí…

„Musí se ke mně, Vyovi, před tím k T.J. přidat další. Nestačí střílet jen trojky, musíme být více kreativnější,“ dodává před čtvrtečním třetím duelem Kamil Švrdlík.