Kliknutím zvětšítePříští týden mu bude teprve třicet let a už se může pochlubit bohatou trenérskou kariérou. Jejím dosavadním vrcholem byl start na evropském šampionátu. Odnesl si z něj plno dojmů a hlavně poznatků pro svou budoucnost. Jako moderní trenér se nebojí prvky ze hry těch největších hvězd implantovat na klubové úrovni.
„Zajímavé taktické varianty mám v plánu vyzkoušet. Myslím si, že se o nějaké věci můžeme pokusit. Když je nevyzkoušíte, tak nevíte, jestli toho jsou hráči schopni. Doufám, že díky EuroBasketu budu lepším trenérem,“ říká Repeša pro Deník.
Kvůli EuroBasketu jste nevedl přípravu v Pardubicích. Podílel jste se nějak na ní?
Každý den jsem byl v kontaktu s mým asistentem Vanjou Miljkovičem. Vyměňovali jsme si zásadní informace, ať už o plánu přípravy, o jejím průběhu, nebo o jednotlivých hráčích.
V jakém stavu jste našel družstvo po vašem návratu?
Vanja odvedl velmi dobrou práci. Tým vypadá připravený po fyzické i taktické stránce. Mám na co navázat. Ještě je jistý prostor na zlepšení. Zbývá doladit nějaké věci v útoku i obraně.
Evropa je víc než svět
Nepřišlo vám, že děláte obě věci nějak na půl. Jak u reprezentace Chorvatska, tak v Pardubicích?
Víte, EuroBasket pro mě byla zkušenost k nezaplacení a nechtěl jsem si ji nechat utéct. Je mi třicet let a deset let působím jako trenér. Pro mě je mistrovství Evropy nejkvalitnějším turnajem. Řadím ho výše než mistrovství světa i olympijské hry. Zúčastnilo se ho hodně hráčů z NBA, kteří byli vysoce motivovaní. A hráli na vysokém levelu. Pokud mám pracovat na dvě strany, musím se umět na ně zaměřit. S tím jsem problém neměl.
Zastáváte roli asistenta chorvatské reprezentace. Jak hodnotíte její vystoupení na evropském šampionátu?
Škoda, že se nám nepodařilo přejít v osmifinále přes Finsko. Pětatřicet minut se jednalo o vyrovnaný zápas. Jenže Markkanen dal ve druhé půli sedmadvacet bodů. Vystřídali jsme na něj tři, čtyři hráče a on stejně proměňoval těžké střely. Měli jsme slibnou šanci zahrát si ve čtvrtfinále proti Španělsku. Trochu mi to připomnělo loňskou sezonu v Bekse. Vyloženě neúspěch to pro Chorvatsko nebyl, ale také jsme neměli nad čím jásat. Zranil se nám Zubač v posledních minutách posledního utkání ve skupině s Ukrajinou. Potom už nám kvůli kotníku nemohl pomoct. Byl to náš první pivot. To byl hlavní důvod toho, proč jsme v play off hráli hůře než ve skupině. Takový je ale basket, takový je život. Pokračujeme dál.
V poraněném kotníku Zubace se dá najít paralela s problémy největší české hvězdy Tomáše Satoranského. Co jste říkal na výkony českého národního týmu?
Pogratuloval bych trenéru Ginzburgovi, že postoupil ze skupiny. A hlavně za výkon proti Řecku v osmifinále. Utkání jsem viděl a přišlo mi, že rozhodčí nepískali rovinu. V klíčových okamžicích šly dva tři verdikty proti České republice. Ale tak to je. Když nemáte v týmu star typu Giannise Antetokounmpa tak to nebude padesát na padesát… Je to škoda, protože Česko mělo šanci na výhru. Hlavní důvod proč skončilo čtvrté ve skupině a šlo hned na Řeky, byl zraněný Satoranský.
Co vám ukázal EuroBasket směrem do vaší další trenérské kariéry?
Byl jsem svědkem velice kvalitních a dramatických zápasů. Velkých individuálních výkonů. Vždyť ty největší hvězdy dávaly třicet a klidně i čtyřicet bodů. Přitom se hráči soupeře na ně zaměřovali. Viděl jsem dost nových prvků v obraně i útoku. Do paměti se mi zapsaly rychlost, kvalita, střelba, preciznost i rychlost provedení. Zajímavé taktické varianty mám v plánu vyzkoušet na klubové úrovni. Doufám, že díky EuroBasketu budu lepším trenérem.
Dají se moderní prvky uplatnit i na pardubické úrovni?
Musíme si uvědomit, že na EuroBasketu startoval evropský výkvět. Logicky tací hráči v Bekse nejsou. Nicméně máme kvalitní tým v čele s Tomášem Vyoralem, který je součástí širšího národního týmu. A mohu pokračovat: David Pekárek, Petr Šafarčík už také mají starty za českou reprezentaci. Myslím si, že se o nějaké věci můžeme pokusit. Když je nevyzkoušíte, tak nevíte, jestli toho jsou hráči schopni.
Dino Repeša
Raději Chorvaty než Američany
Přejděme k Bekse. Podstatnou část přípravných zápasů tvořil rozšířený Federální pohár, ve kterém jste obsadili šesté místo. Co říkáte této myšlence česko – slovenských konfrontací?
Výsledky šly stranou. Jasně, že jsme chtěli vyhrávat, ale nebylo to prioritou. Tento předsezonní pohár je ideální příležitostí dát minuty mladším hráčům, kteří jich tolik v mistrovských zápasech nedostanou. Aby se otrkali a my je pak mohli využívat v případě absencí. Máme dva nové hráče, reprezentanty. Adam Lukeš je členem U18 a Matyáš Vrábel ve dvacítce. Dostali jsme je do rotace tak, aby se nám nezranil důležitý hráč.
Pardubice si prošly změnami v kádru. Jak jste spokojen a jedná se o posílení či oslabení?
Tým je o trochu silnější, protože už máme dalšího pivota. Robert Rikič je tu s námi od začátku sezony. Měří 215 centimetrů, což se nám bude hodit při doskoku. V minulém roce přišel Vrankovič až po novém roce a trvalo nějaký čas, než jsme ho zpracovali do sestavy.
Asi nejzvučnějším novým jménem je Jan Štěrba. Znáte se z USK, je to vysněná posila?
Určitě jsem si ho do Beksy přál. Trénoval jsem ho tři roky v Praze a vím, co umí. Každým rokem se zlepšoval. V minulé sezoně se ukázalo, jak byl pro USK důležitý. Měl super sezonu. Je velmi silný na doskoku, tedy v činnosti, kterou chceme zlepšovat. Začíná každý zápas na pozici čtyři. Tady bude na pozici čtyři s Mateo Čolakem. Toto duo je pro nás velmi důležité. Honza je také velmi silný v obraně a umí vystřelit za tři body.
Prakticky celou přípravu absolvoval Tomáš Vyoral. V minulosti se připojoval později, což týmu úplně neprospívalo. Je maximálně připraven?
Vyo je každopádně připraven lépe než v minulém roce, kdy se připojil k týmu až po olympiádě, tedy v závěrečné fázi přípravy. Byl unavený, což se projevilo na konci sezony, kdy se zranil. Teď měl čas připravit se i mentálně. Je zdravý a já doufám, že všem ještě ukáže, jaký je to hráč.
Beksa se dá s nadsázkou označit jako chorvatské béčko. Vy jako hlavní kouč, asistent Miljkovič, dva hráči…
Musím ocenit práci managementu v létě. Přišli velmi dobří cizinci. Roberta Rikiče jsem trénoval v USK. Na Mateo Čolaka mám zpětnou vazbu od trenéra z jeho bývalého klubu. Já ho vedl chvíli v chorvatském týmu pro univerziádu. Vím, co oba dokáží na obou polovinách hřiště. Jsem velmi spokojený. Hráči jsou zodpovědní, mají dobrou pracovní morálku i kvalitu. Raději si vezmu do týmu chorvatské hráče než Američany.
Kdo si vybral asistenta Miljkoviče?
Vanju znám z dob, kdy jsem dělal asistenta v Záhřebu a on v Osijeku. Potom odešel na čtyři roky do Maďarska. Oslovil jsem ho a on naší nabídku akceptoval. Naše spolupráce bude velmi dobrá. Je seriózní a má velkou zodpovědnost.
Program musíme akceptovat
Pardubice v loňské sezoně znovu nepřešly přes čtvrtfinále. Sílí tlak na medaili?
Ne. Všichni viděli, jak jsme se statečně bili až do závěrečného klaksonu sedmého čtvrtfinále v Brně. Rozhodovaly jeden dva míče. Musíme být konzistentní od začátku sezony. Vyhrát každý zápas, abychom už ve skupině A1 ale hlavně v play off měli výhodu domácího prostředí. To jsme viděli právě proti Brnu, když každý z týmů vyhrál svá domácí utkání. Naši diváci byli skvělí. Měli jsme větší podporu než Brno doma. Potřebujeme mít zdravé klíčové hráče. Pak můžeme být na konci mezi čtyřmi nejlepšími a zahrát si semifinále.
Jaký je program týmu do startu nové sezony?
Dnes odjíždíme na turnaj do Chorvatska. V Opatii nás čeká měření sil s těžkými soupeři. Nejdříve budeme hrát s BC Igokea, mistrem Bosny. Zahrál si i Champions League. Pak se střetneme buď se Splitem nebo Cividale ze druhé italské ligy. Bude to velký test na ligu.
Jaká bude podle vás letošní soutěž, koho řadíte mezi favority na medaile?
Jako minulý rok. Největším favoritem bude Nymburk. A za ním se vytvoří početná skupina, kde bude Opava, Brno, zajímavý tým má Kolín a neměli bychom v ní chybět ani my. Liga by mohla být ještě vyrovnanější.
BK KVIS Pardubice opět bude tancovat na třech svatbách. Je ku prospěchu věci, když je tým v zápasovém zápřahu, nebo byste jako trenér přivítal spíše více tréninků?
Když se mají hrát tři soutěže, musíte mít široký kádr, abyste mohl rotovat se sestavou. Pokud je zápasů mezi padesáti a šedesáti, musíte mít více než deset hráčů. Každý měsíc se zraní jeden nebo dva a pak potřebujete každou ruku. Jako trenér bych se nejraději zaměřil na jednu soutěž, což je nejjednodušší na zápasovou přípravu. Nemám tolik času, chtěl bych tým lépe připravit pro Kooperativa NBL. Stíháme jeden dva tréninky mezi zápasy, protože se hraje středa – sobota. Musíme to ale akceptovat a pracovat poctivě. Každopádně chceme zopakovat medaili z Českého poháru i z Alpe Adria Cupu.
29
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
