Starý dobrý Tomáš. Pro druhé utkání prvního kvalifikačního okna EuroBasketu 2025 platilo: ještě lepší Tomáš. Satoranský hru režíroval, dirigoval, jako mozek týmu vymýšlel akce a s vysokou úspěšností také zakončoval. Chcete důkaz? Za trojkovým obloukem proměnil čtyři střely ze sedmi pokusů, k tomu dodal čtyři dvojky ze šesti zakončení. V úspěšnosti střelby se přehoupl přes šedesát procent. Když k tomu přidal jeden trestný hod ze dvou, zastavil se na čísle 21 bodů. Svým spoluhráčům asistoval k deseti košům. Zaznamenal tak double double a stal se o parník nejužitečnějším hráčem národního týmu. Ano, odehrál nejvíce minut, téměř třicet, ale to už je jeho dlouholetý úděl.

„Jsem rád, že se mi střelecky dařilo. Cítil jsem se více sám sebou než v Řecku. Přeci jen všechno bylo strašně rychlé, cítil jsem se unavený ze Španělského poháru, kdy jsem musel během čtyřiadvaceti hodin přeletět z Malagy do Prahy a ještě se stavovat v Barceloně. To bylo znát, navíc Řecko je nepříjemný soupeř. Tak jsem, že si pořádně odpočinu mezi přeletem z Řecka a doma podám mnohem lepší výkon. A naštěstí se mi to podařilo,“ okomentoval svůj výkon Tomáš Satoranský.

Znám kluky i Diega

Nejlepší střelec týmu, ve kterém nastupují jeho parťáci ze „zlaté“ čínské party a kanonýři par excellence Jaromír Bohačík, Vojtěch Hruban, Ondřej Balvín, Martin Peterka. Do toho jsou v reprezentaci ostrostřelci David Jelínek a Tomáš Kyzlink. Saty je všechny trhl a dal tak vzpomenout na své střelecké manévry z mistrovství světa.

„Utkání mi střelecky sedlo to. Na začátku mi dával soupeř dost prostoru, tak jsem byl trpělivý a hledal si dobré pozice. Potom mi tam spadly i některé těžší střely. V Barceloně se nestává, že bych byl nejlepším střelcem týmu. Moje charakteristika je na reprezentační i klubové úrovni hlavně zapojovat spoluhráče a zlepšovat týmový výkon,“ poznamenal trochu skromně.

Jeho bodový i přihrávkový přísun byl v utkání proti Velké Británii obzvlášť důležitý, protože celek z Ostrovů nepříjemně kousal. Satoranský musel reagovat na obrovskou úspěšnost trojek, když se svými spoluhráči nezabránil dvanácti přesným zásahům z osmnácti napřáhnutí. Jejich zásluhou se hosté neustále drželi v závěsu.

„Klíčem k utkání bylo, o čem jsme se bavili před zápasem, a to zůstat pořád v zápase. I během špatného období. Jako v prvním poločase, kdy jsme prohrávali a pak nebyli schopni držet vedení. Druhou polovinu jsme začali o dost lépe, především v obraně. Vytvářeli jsme tlak na jejich hráče a vážili si víc míče,“ uvedl Satoranský.

A znovu se ukázalo, asi už posté, diametrální rozdíl v sebevědomí českých Lvů, když je „Saty“ na kurtu. Stačí si vzpomenout, jak se bez něj národní tým trápil na EuroBasketu v Praze. Jeho spoluhráči si po obou zápasech nové kvalifikace pochvalovali jeho rozehrávačské umění.

„I když znám hráče z minulosti, teď jsem rok a půl hrál v úplně jiné roli s hráči, s nimiž když nemusím, nejsem tolik na balonu. Pro mě je to něco, na co si musím rychle zvyknout. Ale pomáhá mi, že kluky znám z mistrovství Evropy i mistrovství světa. Diego Ocampo mě také už dřív trénoval. Jde o to zase si vzpomenout, jak se věci mají. Bylo to ale nestandardní, protože tréninků není moc. Mám radost, že se nám podařilo vyhrát, protože tahle výhra je to, proč jsme do Pardubic přijeli. Jsme rádi za první vítězství ve skupině.“

Tahle parta nekončí

Prohra v Řecku na půdě největšího favorita skupiny. Domácí výhra na Velkou Británií byla povinností, aby Češi nedopadli podobně jako v kvalifikaci na poslední světový šampionát.

„Jasně, potřebovali jsme vyhrát. Nicméně šanci na postup bychom stále měli, i kdybychom měli bilanci 0:2 na zápasy. Nesmíme zapomenout, že ze skupiny jdou dál tři týmy ze čtyř. My jsme chtěli vyhrát doma v Pardubicích před českými fanoušky. Taky ale víme, že došlo ke spoustě překvapivých výsledků. Chile porazilo Argentinu, Bulharsko Německo. V těchto zápasech se může stát cokoli. Důležité bylo mít určitý respekt k soupeři a zůstat v zápase v dobrém i ve zlém,“ řekl s pokorou, která mu je vlastní.

A ještě jedna zásadní poznámka. Tomáš Satoranský se mohl k připojit k týmu, protože se zástupci Euroligy po dlouholetých sporech dohodli s vedením FIBA, že v době konání kvalifikačních oken svoji soutěž přeruší. Opora španělské Barcelony znovu potvrdila, že je pro něj český dres tím nejcennějším, který obléká.

„Samozřejmě ten týden byl pro mě důležitý, protože mi záleží na českém basketbalu a na Česku obecně. Ale bylo to náročné. Jak pro moji rodinu, tak pro mě osobně fyzicky. Tahle okna nejsou opravdu pohodlná a myslím, že to není úplně ono, co by v budoucnu mělo pokračovat. Tohle okno bylo poměrně šílené. Je hodně hráčů, kteří to hrají nově, není čas na nic. Je to pro mě těžká sezona, zvlášť v systému, který máme hrát, je znát nedostatek času,“ poukázal Satoranský.

Jak se ale fanoušci basketbalu dozvěděli, že se největší hvězda poslední dekády dostaví do Pardubic, šly lístky na dračku. Do enteria areny dorazilo na Velkou Británií, v pondělí, večer a ještě k tomu při možnosti sledovat utkání v televizi téměř pět tisíc fanoušků.

„Doufám, že takhle budou chodit i dál. Ještě když tahle parta v nároďáku nekončí. Byl jsem rád, že se hala naplnil a byli slyšet. A zároveň si myslím, že tahle parta si to zaslouží. Ještě není konec a tím, že jsme sem přijeli v takovém složení, ukazujeme, že to myslíme velice vážně a doufejme, že se nám to mistrovství Evropy podaří udělat,“ vyslovil přání Tomáš Satoranský.